Milovaný i nenáviděný výběr z české poezie, letos po jedenácté. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou osobností, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Dvojice přítomných editorů s nadsázkou deklaruje, že „jedenáctá reinkarnace svazku se již tradičně pokouší předstírat výběr z toho nejzajímavějšího, co se v naší poezii v uplynulém roce objevilo ve sbírkách, časopisech i na internetu“. Oba si bolestně uvědomují, že „dobrá báseň se od básně nejlepší liší zejména osobou vybírajícího“. S nápadem vydávat tyto výbory přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa. V českém prostředí se na editorství podílely nejvýznamnější osobnosti současné české poezie, mj. Karel Šiktanc, Miloslav Topinka, Petr Král, Ivan Wernisch, Petr Borkovec, J. H. Krchovský či Petr Hruška.
Nápad vznikl před časem v USA a dnes obdobné ročenky vycházejí v několika zemích světa. Výběr „nejlepších" básní nebude sugerovat iluzi objektivity, ale bude výsledkem setkání dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. V tom je projekt Nejlepší česká báseň průlomový. Literární ocenění se u nás dosud rozdělovala výhradně kolektivním rozhodnutím komisí, což vyvolávalo iluzi objektivity a váhy takových rozhodnutí. Úroveň, na níž se pohybuje rozhodování o literárních cenách v posledních letech, ovšem ukazuje, že váha takového kolektivního rozhodnutí je velmi relativní. Nejlepší česká báseň tuto relativitu nezastírá. Jejím výsledkem by měl být jakýsi minikánon textů, za jejichž výběr ručí dva konkrétní lidé, a ostatní s jejich výběrem mohou polemizovat a diskutovat o něm. První široký výběr připraví editor Karel Piorecký (mladý literární kritik a historik, který se českou poezií soustavně zabývá) a z tohoto „předvýběru" pak arbitr (což má být renomovaný básník, pro tento ročník se úlohy zhostí Karel Šiktanc) vybere podle svého uvážení ty nejlepší. Editor pak napíše studii o současném básnictví a arbitr úvodní esej, v němž se dotkne svého vztahu k poezii jako takové i konkrétních textů, které pro antologii vybral. Svazek nabídne přibližně čtyřicet až padesát básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce. Vybírat se tedy bude z básní publikovaných v českém jazyce v období od září 2008 do září 2009 v jakémkoli periodiku, sborníku, knize či na internetových stránkách. Nesmí přitom jít o překlad z cizího jazyka a stranou rovněž zůstane nově otištěná poezie nežijících autorů. Soubor bude uveden v rámci již několik let probíhajícího Dne poezie, který řadou akcí konaných na konci listopadu v celé republice připomíná památku narození Karla Hynka Máchy.
S nápadem vydávat ročenky „nejlepších básní“ přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Úspěch, který edice The Best American Poetry záhy zaznamenala, a především to, že podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa, ukázal, že navzdory proklamacím o krizi poezie a nezájmu o ni stále existuje nejen řada dobrých básní, ale také mnoho dobrých čtenářů. Projekt zahájený Hostem v roce 2009 i v českém prostředí sklízí příznivou odezvu u kritiky a čtenářů. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, naopak má představit subjektivní pohled editorů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Po editorských dvojicích Karel Šiktanc a Karel Piorecký (2009), Miloslav Topinka a Jakub Řehák (2010) a Petr Král a Jan Štolba se v pořadí již čtvrtého pokračování básnické ročenky ujala literární recenzentka, básnířka a editorka Simona Martínková-Racková. Svazek představuje sto básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu. Básně vybírala Simona Martínková-Racková jako editorka sama, neboť designovaný arbitr, básník Antonín Brousek se nakonec finálního výběru básní zúčastnit nemohl ze zdravotních důvodů. Obsahem této antologie je tudíž celý předvýběr a nakladatelství se rozhodlo tuto nepravidelnost avizovat i změnou titulu.
„Mám to tak s básněmi odjakživa, že je považuji především za neklid, který má člověka vytrhnout z jeho ustálenosti, který má zpozornět jeho citový a myšlenkový život. Básně člověku nepotvrzuji to, co ví, co si představuje, co prožil a hodnotově roztřídil, naopak mu všechno trochu rozhážou, nakloní, rozechvějí a v posledku tak v něm vyvolávají — touhu. V ní je celá naše neúplnost, paradoxnost a neskončenost. Báseň totiž, myslím, ze své povahy není definice, ale volání." Z prologu Petra Hrušky S nápadem vydávat ročenky „nejlepších básní“ přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Edice The Best American Poetry záhy zaznamenala velký úspěch a podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa. Projekt zahájený Hostem v roce 2009 sklízí i v českém prostředí příznivou odezvu u kritiky a čtenářů. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, naopak má představit subjektivní pohled editorů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Svazek představuje výběr z básní, jež byly v daném období uveřejněny jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost byla věnována poezii publikované knižně, časopisecky, ale i na internetu. Po editorských dvojicích Karel Šiktanc a Karel Piorecký (2009), Miloslav Topinka a Jakub Řehák (2010), Petr Král a Jan Štolba (2011), editorce Simoně Martínkové-Rackové (Sto nejlepších českých básní, 2012) a Ivanu Wernischovi s Wandou Heinrichovou (2013) se role editorky ujala Olga Stehlíková a úlohy arbitra se zhostil zřejmě nejpopulárnější český básník střední generace Petr Hruška.
Milovaný i nenáviděný výběr z české poezie, letos po osmé. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulémroce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu. S nápadem vydávat tyto výbory přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa. V českém prostředí se na editorství podílely ty nejvýznamnější osobnosti české poezie, mj. Karel Šiktanc, Miloslav Topinka, Petr Král, Ivan Wernisch či Petr Hruška. V roce 2016 se editorského žezla ujmou básník Vít Slíva a kritik, pedagog a básník Jakub Chrobák.