Kde jsi, Adame? 1. týden ignaciánských exercícií. Kniha u nás dobře známého autora nabízí praktickou pomoc všem, kdo touží prožít duchovní obnovu metodou exercicií sv. Ignáce. Autor vychází z vlastní bohaté praxe s vedením duchovních cvičení. Kniha může pomoci těm, kdo prožívají exercicie organizovaným způsobem ve skupině, itěm, kdo je chtějí prožít v soukromí vlastního domova. V úvodu autor poskytuje užitečné praktické rady, jak vytvořit patřičné vnější podmínky a jak dosáhnout vnitřní dispozice pro otevření se Božímu působení. V části s vlastním rozjímáním spojuje starozákonní texty s texty evangelií a představuje tak nové souvislosti, které doprovází citlivým a velmi osobním úvodem k rozjímavé modlitbě. V druhé části knihy obrací autor čtenářovu pozornost k závažným skutečnostem duchovního života, jakými jsou zpytování svědomí, role lidských citů, strach, lidská sexualita, duchovní doprovázení a rozlišování duchů.
“Je prokazatelné – píše Pius XI. – že mezi všemi metodami konání duchovních cvičení má jedna naprosté prvenství. Hovoříme o metodě užívané svatým Ignácem z Loyoly. Tato podivuhodná knížečka, malá svým rozsahem, ale plná moudrosti, zazářila od doby svého slavnostního potvrzení (…) (encyklika Pia XI. Mens nostra)
“Je prokazatelné – píše Pius XI. – že mezi všemi metodami konání duchovních cvičení má jedna naprosté prvenství. Hovoříme o metodě užívané svatým Ignácem z Loyoly. Tato podivuhodná knížečka, malá svým rozsahem, ale plná moudrosti, zazářila od doby svého slavnostního potvrzení (…) (encyklika Pia XI. Mens nostra)
Závěrečný díl kompletu duchovních cvičení známého polského autora, které se mohou stát inspirací pro jednotlivce i společenství. Knihy vycházejí z duchovních cvičení Ignáce z Loyloy a snaží se poskytnout podněty k rozjímání nad inspirativními pasážemi z Písma.
Rozjímání na základě Duchovních cvičení svatého Ignáce z Loyoly - syntéza. Než byla Duchovní cvičení oficiálně potvrzena papežem Pavlem III. v roce 1548 a než si dobyla jakéhokoli veřejného úspěchu, byl si Ignác už dobře vědom mimořádného pokladu, který měl v rukou. V dopisu jednomu ze svých pozdějších spolubratří píšese sobě vlastní pokorou a prostotou: “Cvičení jsou tím nejlepším, co si jen v tomto životě mohu přát k tomu, aby člověk mohl sám osobně užívat plodné pomoci a také ji přinášet druhým.” Nešlo o lacinou chválu člověka nadšeného sebou a svým dílem. Od prvního úředního potvrzení Apoštolským stolcem se k Duchovním cvičením vyjádřilo dalších třicet papežů. Nepochybně nejdůležitějším dokumentem zabývajícím se Cvičeními je encyklika Pia XI. Mens nostra: “Je prokazatelné – píše Pius XI. – že mezi všemi metodami konání duchovních cvičení má jedna naprosté prvenství. Hovoříme o metodě užívané svatým Ignácem z Loyoly. Tato podivuhodná knížečka, malá svým rozsahem, ale plná moudrosti, zazářila od doby svého slavnostního potvrzení (…) jako nejmoudřejší a jedinečně všeobecný kodex pravd potřebných k vedení duší na cestě spásy.” Jan Pavel II. nazval Duchovní cvičení “mimořádně účinným prostředkem hluboké obnovy křesťanského života.
Duchovní cvičení svatého Ignáce z Loyoly. Závěrečný 6. díl kompletu ignaciánských duchovních cvičení, který je jakousi kompilací a doplněním předchozích titulů z pera polského jezuity a známého autora duchovní literatury Józefa Augustyna. Cílem této knihy je nabídnout čtenáři zevrubnější informaci o ignaciánských exerciciích, o jejich obsahu a metodě prožívání. Kniha obsahuje texty několika nejen polských exercitátorů a její redaktor Józef Augustyn SJ ji připravil s úmyslem odpovědět na konkrétní potřebu českých čtenářů. Nabízené úvahy a pokyny jsou důvěryhodné, protože nevznikaly u zeleného stolu, ale vyrostly z praxe prožívání a dávání Cvičení. Autor pracuje už sedmnáct let v exercičních domech: začínal v Czechowicích-Dziedzicích a v současné době působí v Centru duchovního života v Čenstochové. Duchovní cvičení dává každoročně i v České republice.