Třetí ze čtyř svazků Turgeněvových povídek (Andrej Kolosov a jiné povídky; První láska a jiné povídky; Sen a jiné povídky) obsahuje tematicky, myšlenkově i žánrově různorodé prózy z let 1870–1883 (Jarní vody; Ťuk, ťuk, ťuk...; Punin a Baburin; Hodinky; Sen; Vyprávění otce Alexeje; Úryvky ze vzpomínek vlastních i cizích; Píseň vítězné lásky; Po smrti; Konec). Rozvíjí se v nich subjektivnější a v základě romantická složka autorova talentu, jež nabyla od konce šedesátých let v jeho tvorbě značně na významu. Jsou uvedeny Jarními vodami, do značné míry autobiografickým příběhem lásky náhle zrozené i stejně náhle zmařené, nejvyzrálejší a dodnes nejživotnější z próz svazku.
V průzračných, jakoby ze vzduchu tkaných obrazech se odehrává tento nostalgicky laděný příběh nenaplněné lásky z prostředí vychládajících šlechtických hnízd, který je zároveň kritickou studií typu současníka. Autor Lovcových zápisků se zde projevuje jako mistr lyrické zkratky, bohatě využívané v moderní próze. Turgeněvův román se stal podkladem k sugestivnímu filmovému zpracování. Doslov napsal Pavel Eisner.
Mistrovské miniatury, aktovky N. V. Gogola Spor, Úředníkovo ráno, Scény se společenského života, Hráči, I. S. Turgeněva Venkovanka, Večer v Sorrentu a A. P. Čechova Labutí píseň, Námluvy a Svatba z ruských originálů přeložila Alena Morávková.
První (a jediné samostatné) české vydání Turgeněvovy prózy o obru Martinu Petroviči Charlovovi, který se ještě za života neprozřetelně vzdá majetku ve prospěch svých dcer, Anny a Jevlampie, a jeho další osud se podobá příběhu Shakespearova krále Leara.
Poutavé, záhadné, podivné příběhy I. S. Turgeněva, klasika světové literatury, jsou méně známé širší čtenářské veřejnosti než jeho milostné povídky, Lovcovy zápisky a některé z románů. Pro poznání autorovy tvorby však mají nemalý význam, tvoří vlastně kulminační etapu jeho novelistiky. Turgeněv se v nich snaží proniknout do neprozkoumaných oblastí lidského života a lidské psychiky. Znepokojují ho nevyřešené otázky, jako vztah člověka a přírody, která má nad ním moc, problém osudovosti a smrti, záhady původu a smyslu bytí, síla lásky, která někdy působí jako smršť, pokouší se vysvětlit dosud nevysvětlitelné úkazy lidské existence.