Martin Škabraha
1979
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
Kolektivní monografie Filozofické a společenské kontexty vědeckého poznání prezentuje pohledy na vědu, které přesahují hranice tradiční filozofie vědy, ale zároveň tento rámec zcela neopouští a pokouší se do něj integrovat poznatky jiných disciplín. Věda je zde chápána nejen jako poznávání světa, ale jako aktivita, vyžadujícípěstování kulturních, historicky zakotvených kompetencí, resp. budování specifického typu společnosti, která s vědeckotechnickou produkcí umí zacházet. Autoři a autorky jednotlivých kapitol v různé míře překračují hranice mezi "vnitřkem" poznání a jeho "vnějšími" souvislostmi. Právě tento "vnějšek" poznání se dnes ukazuje jako klíčový; pro uvedenou publikaci jsou proto důležitými pojmy "situovanost" a "kontext". Zkoumání různých aspektů problematiky je rozčleněno do tří okruhů, jejichž hranice jsou stejně vyjedn(áv)ané jako hranice mezi texty a kontexty. První okruh se nejvíce blíží tradičním tématům filozofie vědy, ve druhém je hlavním tématem vymezování či naopak překračování hranic mezi vědou, filozofií a náboženstvím, jak je můžeme sledovat v dějinách poznání. Třetí okruh problémů se méně zaměřuje na povahu samotné vědy a více na to, jaký dopad mají vědecké poznatky na současnou společnost. Zdánlivě vnější společenský kontext vědění se zde jeví jako jeho vnitřní pořádající princip.
ISBN:
9788074641787
Roku 829, po sedmi letech nuceného pobytu v řezenském klášteře, se mladý princ Mojmír vrací na Moravu, aby se ujal vlády po svém otci. V cestě mu stojí jeho bratři i stoupenci pohanství. Mojmír chce vybudovat z Moravy jednotné knížectví schopné vzdorovat francké imperiální moci, právě u ní však současně musí hledat pomoc v boji domácím odpůrcům. Najde mezi těmito rozpory cestu pro svůj lid, svou zemi i sebe sama?
ISBN:
978-80-281-0961-5
Kolektivní monografie Limity vědeckého poznání je hlavním výstupem ze stejnojmenného grantu (SGS/FF/2013), řešeného v roce 2013 na katedře filozofie FF OU v návaznosti na projekt Situovaná věda, řešený na tomtéž pracovišti předchozího roku. Na knize spolupracovalo pět vyučujících katedry filozofie a většina jejích doktorandů. Autoři z různých stran uchopují limitovanost vědeckého poznání. V první, historické části se zkoumá proces stanovování hranic mezi vědou v moderním slova smyslu a jinými, tradičnějšími formami poznání. Pozornost je věnována magii či J. A. Komenskému a jeho polemice s Descartesem. Tématem druhé části jsou normy a jejich vliv na vědecké zkoumání, ale také, v opačném gardu, vliv vědeckých poznatků na společenské normy. V třetí části se pak rozvíjí téma Baconových idolů, překážek pravdivému poznání, ať už jsou tyto původu přirozeného nebo kulturního. Ve svém úhrnu kniha přezkoumává, čím je samotná věda a jak na vědecké poznání reaguje společnost, ať už jde o stanovování limitů, jež věda nemůže překročit, nebo naopak o posouvání limitů našeho dosavadního obrazu světa.
Publikováno:
2013
ISBN:
978-80-7464-458-0
Skrze rozličná témata přibližuje filozof Martin Škabraha své pojetí liberalismu jako sociálně a ekologicky orientované politiky, jež by se v době vleklé krize kapitalismu měla umět inspirovat i v marxistické tradici. Kniha je výborem z esejů, které autor publikoval v letech 2004–2015 v Salonu Práva, týdeníku (dnes čtrnáctideníku) A2, Literárních novinách, Sedmé generaci, Britských listech, na portálech Vulgo.net, Téma a Ihned.cz a v Deníku Referendum. Věnuje se v nich například vztahu filozofie a veřejného prostoru, budoucnosti levice, xenofobii, multikulturalismu, vyrovnávání s minulostí, ale také vybraným literárním a filmovým dílům.
Publikováno:
2015
ISBN:
978-80-87683-50-7
Kniha Umění a emancipace je v českém prostředí prvním uceleným pokusem vyrovnat se s odkazem významného polského intelektuála, jehož myšlenky zůstávají podnětné nejen na poli dějin moderního a současného umění. Piotr Piotrowski (1952—2015) se stal celosvětově uznávaným teoretikem díky své koncepci horizontálních – tedy nehierarchicky pojatých – dějin umění, inspirovaných marxistickou a feministickou tradicí. Předkládaný výbor obsahuje texty z let 1998 až 2013; jde jak o samostatně publikované studie, tak o kapitoly z několika Piotrowského knih. Autor v nich tematizuje mocenské, zejména geopolitické vztahy, v nichž umění vzniká a v nichž se píší i jeho dějiny. Odmítá nekritické přejímání západní perspektivy, ať již ve vztahu k bývalému sovětskému bloku, nebo dalším světovým periferiím a marginalizovaným kulturám. V té souvislosti se věnuje také otázkám postkoloniálních studií a zpochybňuje jejich aplikaci na situaci postkomunistických zemí. Dalším tématem knihy je idea kritického muzea, kterou Piotrowski důsledně zastával i ve svém veřejném působení, kde narážela na požadavky konzervativní politiky. Výbor je doplněn dvěma rozhovory a úvodem od Agaty Jakubowske a Magdaleny Radomske, které dnes v díle svého učitele pokračují.
ISBN:
978-80-88366-39-3
Oproti nyní převažujícímu přístupu, který chápe Terrence Malicka jako představitele dchovního filmu, interpretuje předkládaná kniha Malickovo dílo jako reflexi amerického kapitalismu a jeho dopadů na společnost. Obecné metodologické východisko v historickém materialismu je doplněno koncepcí antropologa Stephena Gudemana, podle kterého dochází s rozvojem kapitalismu k rozkladnému "kaskádování" logiky obchodu (trhu) do sféry vzájemnosti. Tato teze je použita jako hlavní alegorický klíč pro výklad jednotlivých Malickových filmů, zachycujících postupnou ztrátu lidské schopnosti vnášet do historického světa nový počátek. V závěru se autor pokouší charakterizovat režisérův předpokládaný světonázor z pohledu současné politické teorie.
Publikováno:
2015
ISBN:
978-80-244-4702-5