Kolektivní monografie Filozofické a společenské kontexty vědeckého poznání prezentuje pohledy na vědu, které přesahují hranice tradiční filozofie vědy, ale zároveň tento rámec zcela neopouští a pokouší se do něj integrovat poznatky jiných disciplín. Věda je zde chápána nejen jako poznávání světa, ale jako aktivita, vyžadujícípěstování kulturních, historicky zakotvených kompetencí, resp. budování specifického typu společnosti, která s vědeckotechnickou produkcí umí zacházet. Autoři a autorky jednotlivých kapitol v různé míře překračují hranice mezi "vnitřkem" poznání a jeho "vnějšími" souvislostmi. Právě tento "vnějšek" poznání se dnes ukazuje jako klíčový; pro uvedenou publikaci jsou proto důležitými pojmy "situovanost" a "kontext". Zkoumání různých aspektů problematiky je rozčleněno do tří okruhů, jejichž hranice jsou stejně vyjedn(áv)ané jako hranice mezi texty a kontexty. První okruh se nejvíce blíží tradičním tématům filozofie vědy, ve druhém je hlavním tématem vymezování či naopak překračování hranic mezi vědou, filozofií a náboženstvím, jak je můžeme sledovat v dějinách poznání. Třetí okruh problémů se méně zaměřuje na povahu samotné vědy a více na to, jaký dopad mají vědecké poznatky na současnou společnost. Zdánlivě vnější společenský kontext vědění se zde jeví jako jeho vnitřní pořádající princip.