Jiří Rajlich
1964
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
Kniha je dalším svazkem série publikací o působení leteckých jednotek během druhé světové války. Tento svazek je věnován historii bojového nasazení 310. stíhací perutě RAF, nejúspěšnější československé stíhací jednotky za války. Dokument především podrobně mapuje všechna vzdušná utkání perutě, a to i ze strany německých protivníků, a představuje i významné piloty, kteří u jednotky sloužili. Bitva o Británii, sweepy nad okupovanou Evropou, Dippe, invaze a dálkové doprovody nad Německo, to vše byly významné válečné kampaně, které byly svědkem vítězství i pádů "třistadesítky".
Publikováno:
1994
ISBN:
80-85831-28-7
Další publikace z řady knih zabývající se historií nejrůznějších leteckých jednotek druhé světové války. Tentokrát je námětem činnost služebně nejmladší československé peruti působící během války v řadách britského letectva. Přestože se tato peruť pochopitelně nemohla zapojit do slavné Bitvy o Británii, její význam za dvěma staršími sestrami nezaostává. V knize jsou představena některá "esa" československého stíhacího letectva - Mrázek, Fajtl, Fejfar, Kocfelda...
Publikováno:
1996
ISBN:
80-7191-053-8
Vyšlo jako první svazek čtyřdílných dějin letectva I. republiky.
Publikováno:
1992
Význam starého, dnes již neexistujícího chebského letiště pro naši leteckou historii daleko přesahuje západočeský region. Vzniklo ještě za 1. světové války, jako vůbec první stálé vojenské letiště v Českých zemích. Aviatikům habsburské monarchie ale nesloužilo dlouho. A zpočátku se zdálo, že valné perspektivy jej nečekají ani v nové republice. Na vině byla jeho nevýhodná geografická poloha i s tím související fakt, že šlo o „krajinu plnou živlů republice nepřátelských“. Přesto však v meziválečném období nakonec sloužilo nejen jako základna bojových jednotek, ale především jako významné centrum leteckého výcviku československého letectva, svého času dokonce jediné. V té době na něm nacházíme téměř všechny typy letadel, které brázdily oblohu nad Československem – ty domácí i četné zahraniční. A také snad všechny významné i dnes již zapomenuté aviatiky, kteří pomáhali psát historii tehdejší „zlaté éry“ letectví. Převážně k výcvikovým a pomocným účelům pak letiště používala také německá Luftwaffe a nakonec se zde formovaly i letecké jednotky Ruské osvobozenecké armády. Přestože koncem 2. světové války bylo staré chebské letiště americkými leteckými útoky prakticky úplně zničeno, v naší letecké historii má své pevné a trvalé místo. O tom všem, a nejen o tom je tato bohatě obrazově vypravená kniha (programově se však nevěnuje historii nového chebského letiště, vybudovaného spolu s leteckou továrnou v dobách okupace, což je téma na speciální monografii). Přestože se po obsahové stránce zabývá všemi třemi dekády existence starého chebského letiště, akcentuje především první roky jeho budování a fungování, což dosud představovalo určitý dluh naší letecké historiografie. Totéž se do jisté míry týká i kapitol věnovaných jeho fungování v meziválečném období a v časech 2. světové války, jejíž dramatický závěr ve svých důsledcích učinil tečku za existencí nejstaršího stálého vojenského letiště na našem území. Ve srovnání s kapitolami o nejstarší chebské letecké historii jde totiž o problematiku již podstatně známější z řady jiných pojednání jak o meziválečném čs. letectvu, tak o historii letecké války nad českým územím. Jistou kompenzací za tuto určitou asymetrii budiž podstatně rozsáhlejší a informativnější obrazový doprovod, dokumentující aviatiky a letadla „zlaté éry“ československého letectví. Mezi více než 800 snímky byly zařazeny buď dosud nepublikované, nebo kdysi zveřejněné, ale nyní zpravidla v lepší kvalitě – většinou v charakteristických místních kulisách, jimiž dominuje nezaměnitelná řada osmi chebských hangárů.
Publikováno:
2020
ISBN:
978-80-7573-077-0
Původní název:
Účast československých letců na IV. mezinárodním leteckém mítinku v Curychu v roce 1937
Neutrální Švýcarsko bylo jedinou zemí, která mezi dvěma světovými válkami dokázala pravidelně pořádat rozsáhlé a mezinárodně dobře obsazené letecké setkání. Curyšský mítink, konaný v pětiletých intervalech, tak byl pokládán za měřítko vyspělosti tehdejších evropských letectev. Do naší letecké historie se nejvýznamněji zapsal poslední, čtvrtý ročník, konaný od 23. července do 1. srpna 1937. Proběhl ve stínu zhoršující se mezinárodní situace, a proto měl i své politické konotace. Do Curychu se tehdy slétli „nejlepší letci a letadla z celé Evropy“. Ze čtrnácti zemí byla zdaleka nejpočetnější německá výprava. Demonstrovala zde technickou převahu své nedávno odtajněné Luftwaffe, jejíž příslušníci tehdy prodělávali křest ohněm v právě probíhající občanské válce ve Španělsku. Přesto českoslovenští letci v silné mezinárodní konkurenci dokázali vybojovat řadu významných úspěchů, které přesáhly rámec samotné curyšské soutěže. Tato publikace se vůbec poprvé snaží postihnout jejich účast komplexně – od horečných příprav až po slavné uvítání doma. Představuje jak soutěžní letouny, tak jejich piloty s jejich pohnutými a mnohdy paradoxními životními osudy. Prostřednictvím více než 700 dobových fotografií, vesměs dosud neznámých a nepublikovaných, pak dokumentuje legendární curyšské zápolení den po dni a prakticky hodinu po hodině!
Publikováno:
2017
ISBN:
978-80-204-4674-9
Příběhy dvou československých občanů, sloužících jako piloti Luftwaffe.
Publikováno:
2012
ISBN:
978-80-87567-22-7
Kniha Jiřího Rajlicha, renomovaného leteckého historika, přináší portréty osobností z řad stíhacích pilotů. Pro přiznání statutu esa musel stíhací pilot sestřelit pět nepřátelských letadel. V letech druhé světové války se tohoto úspěchu podařio dosáhnout hned devětadvaceti československým pilotům.
Publikováno:
2004
ISBN:
80-206-0720-X
Alexander Hess se narodil 4. května 1898 v Karlově Huti v tehdejším politickém okrese Hořovice. Jeho životní osudy byly plné zdánlivých paradoxů. Ač suchozemec létal také na hydroplánech. Ač neherec, hrál ve filmu a dokonce hlavní roli. Ač neliterát, je podepsán pod jedním z nejpůsobivějších memoárových titulů. Ač československý vlastenec, patřil k hrstce krajanů, vyznamenaných Adolfem Hitlerem. Ač zachycen při stisku ruky nacistickému okupantovi, přesto jeden z jeho nejzavilejších protivníků. Ač zklamán Francií a Velkou Británií, odvážně a s krajním nasazením bránil jejich oblohu. Ač jeden z nejzasloužilejších bojovníků za Československo, tak v zemi za níž bojoval, mohlo být jeho jméno dlouhá poúnorová desetiletí vyslovováno jen šeptem. Publikace líči životní dráhu jedné z nejvýznamnějších postav naší letecké historie. Do povědomí veřejnosti vešel spíše jako vedoucí československých leteckých družstev, které velice úspěšně soutěžily na olympiádě v Berlíně v roce 1936 a zejména na prestižních mezinárodních leteckých závodech v Curychu v roce 1937. Do historie - a nejen té naší letecké - však vstoupil také - a chce se dodat, že především - jako velitel 310. čs. stíhací peruti. V jejím čele úspěšně zasáhl do historické Bitvy o Británii, Bylo mu tehdy již dvaačtyřicet roků. To z něj činilo suverénně nejstaršího československého stíhače, který do této bitvy úspěšně zasáhl, a současně o jednoho z vůbec nejstarších operačních pilotů v celém tehdejším RAF.
Publikováno:
2015
ISBN:
9788087350256
Reprezentativní a obrazovým materiálem štědře dotovaná biografie opravdové legendy československého letectva. Generálporučík ve výslužbě František Fajtl (1912-2006), je patrně našim nejznámějším válečným letcem. Nadto nejen na západní, ale také na východní frontě
Publikováno:
2012
ISBN:
978-80-87567-12-8
V Mezinárodních brigádách ve Španělsku bojovalo více než 2200 československých občanů. Mezi zahraničními dobrovolníky tvořili osmý největší kontingent – po Francouzích, Italech, Polácích, Američanech, Němcích, Jugoslávcích a Belgičanech. Vedle pěšáků, dělostřelců, tankistů či zdravotníků byli mezi nimi i letci. Jména jako Ferák, Bolfík, Král, Vejvoda, John, Gabula, Soušek, Taláš a další kdysi vyzdvihovala komunistická propaganda. Byli to uvědomělí protifašističtí bojovníci, kteří dříve než ostatní poznali, kde je jejich místo, jak tvrdila? Anebo žoldáci, dobrodruzi a desperáti, jak kontrovala druhá strana? Co je ve skutečnosti do Španělska přivedlo a jak se tam dostali? Jak si tam vedli? A jak vůbec skončili? A bojovali tam skutečně všichni jako letci? Sestřelil legendární Jan Ferák na madridské obloze opravdu oněch sedm nebo dokonce šestnáct frankistických protivníků, jak se léta traduje nejen u nás, ale i v zahraničí? A jak to bylo s jeho sestřelením nad Mallorkou? A s výslechy na berlínském gestapu? Na tyto a mnoho dalších otázek se vůbec poprvé pokouší odpovědět tato kniha. Ve svém úvodu sleduje také politické a organizační pozadí vzniku interbrigád, popisuje podíl čs. občanů, kteří zde vytvořili několik národních jednotek, a líčí i jejich složité a značně rozporuplné válečné i poválečné osudy. Knihu uzavírá kapitola o spletité cestě, jakou se do Španělska – navzdory mezinárodnímu embargu - dostalo více než padesát čs. vojenských letounů. V konfliktu, který v mnohém předznamenal 2. světovou válku, je nakonec používaly obě na smrt znepřátelené strany.
Publikováno:
2012
ISBN:
978-80-87567-07-4
Bohatě vypravená publikace Jediný československý maršál z pera renomovaného vojenského a leteckého historika Jiřího Rajlicha pojednává o dramatický životních osudech armádního generála in memoriam RNDr. Karla Janouška (1893-1971), jenž byl za 2. světové války nejvyšším představitelem československého letectva ve Velké Británii.
Publikováno:
2002
ISBN:
80-7217-178-X
Bitva, která se odehrála 24. srpna 1944 u Jindřichova Hradce, byla prvním velkým leteckým střetnutím mezi americkým a německým letectvem nad naším územím.
Publikováno:
1998
ISBN:
80-7185-147-7
Kniha , která mapuje životní osudy našeho nejúspěšnějšího válečného pilota. Osobnost tohoto vynikajícího stíhače, jenž se do průběhu The Battle of Britain zapsal krátkou, ale oslňující sérií sedmnácti potvrzených sestřelů, patří právem do pantheonu československého (ale i polského a britského) letectva.
Publikováno:
2010
ISBN:
978-80-86808-84-0
Podtitul: Operace britského a amerického letectva nad českými zeměmi a německá obrana. Zhuštěný, maximálně stručný rekonstruovaný deníkový záznam zahrnuje problematiku britských a amerických leteckých operací a také německé protiakce nad územím dnešní České republiky. Čtenář zde nalezne základní údaje o těchto akcích, jejich výsledky a ztráty, které při nich utrpěly nejen bojující strany, ale i civilní obyvatelstvo. Druhý díl, pojednávající o operacích sovětského, rumunského a československého letectva bude následovat. 1. vydání.
Publikováno:
1997
ISBN:
80-902238-1-8
První světová válka, která tak neuvěřitelným způsobem utnula belle époque, představuje historicky největší český „válečný zážitek“. Dosud nikdy nebylo mobilizováno tolik mužů a také jejich ztráty na bojištích do té doby dějiny nepamatovaly. Byly dokonce podstatně větší, nežli za té Druhé (a doufejme, že to tak i zůstane). Přestože vojevůdci všech bojujících stran v ní nepředvedli zrovna oslňující výkony, z vojenského hlediska představovala velice významný mezník v dějinách válečnictví. Vedle mnoha dalších se v ní poprvé ve větším měřítku uplatnila také nová zbraň – letectvo. Tak jako poslední roky rakousko-uherské éry představují předpokoj naší současnosti, tak i onu ouverturu historie českého (respektive československého) letectva napsali čeští aviatici právě v těch dobách. Dlouhá a po všech stránkách pozoruhodná historie našeho vojenského letectva se totiž nezačala psát až vyhlášením nezávislosti Československé republiky 28. října 1918 a následným konstituování Leteckého sboru v Praze. Někdy bývá poněkud opomíjen fakt, že mu předcházely boje několika desítek letců československých legií, tedy vojska ještě oficiálně nekonstituovaného státu. Do jisté míry však jeho předkapitolu – ne snad po ideové, rozhodně ale přinejmenším po personální linii – pomáhaly psát i stovky českých příslušníků rakousko-uherského letectva, ať již sloužili u armádních k.u.k. Luftfahrtruppen, nebo u námořního k.u.k. Seefliegerkorpsu. Po skončení války měli za sebou bohatou a v mnoha ohledech fascinující minulost, která ovšem v nových podmínkách, vlivem popřevratových protihabsburských nálad skončila v zapomění – podobně jako zaniklá podunajská monarchie. Stejně jako nová republika, tak i její armáda - Letecký sbor nevyjímaje - se po ideové stránce konstituovaly na negaci „rakušáctví“. Nic to však nemění na tom, že – podobně jako tomu bylo i u ostatních (mnohdy nejen) technických zbraní – v oněch prvních dnech, týdnech a měsících po převratu onen Letecký sbor zakládali a vedli právě oni „rakušáci.“ Čeští aviatici zaniklého mocnářství (na rozdíl od většiny těch česko-německých) dali veškeré své síly, zkušenosti, schopnosti a letecký entuziasmus do budování letecké zbraně nového státu. A již v prvních měsících je také měli plně prokázat při zajišťování jeho územní celistvosti. Přestože po materiální stránce začínal Letecký sbor skoro z ničeho, po stránce personální bylo rozhodně na čem stavět. Početní zastoupení českého živlu u rakousko-uherských leteckých sil bylo totiž poměrně vysoké. Jak mezi personálem létajícím, tak zejména tím pozemním, a navíc prakticky v celé odbornostní a hodnostní škále. Celá řada českých leteckých důstojníků zastávala v rakousko-uherském letectvu velitelské a řídící posty téměř na všech úrovních. Své velitelské a organizační schopnosti dali do výstavby letecké zbraně nového československého státu okamžitě, s profesionální erudicí a s velkým entuziasmem. Někteří aviatici za války dosáhli statutu leteckých es a spolu s množstvím dalších pochopitelně nescházeli ani mezi nejdekorovanějšími příslušníky ozbrojených sil habsburské monarchie. Utvořili velice zdatné a kvalitní jádro létajícího personálu Leteckého sboru. Techničtí důstojníci, mechanici, zbrojíři a další řemeslníci z Českých zemí tvořili páteř pozemního personálu rakousko-uherských leteckých setnin. Po válce byli naprosto nezastupitelní nejen u Leteckého sboru, ale také v nově budovaném čs. leteckém průmyslu, který byl za staré monarchie na našem území zastoupen jen velice skromně. V leteckých továrnách nového státu zaujali nezastupitelná místa také konstruktéři, kteří praktické zkušenosti sbírali u leteckých výrobců zaniklé monarchie. Z bývalých „rakušáckých“ aviatiků se rekrutovala také celá první generace čs. továrních pilotů a jádro prvních civilních dopravních pilotů nového státu utvořili také oni. Navzdory tomu, že 100 roků, které nás brzy oddělí od vypuknutí 1. světové války, knižní publikace Na křídlech Světové války, je vůbec první, která se snaží popsat, sumarizovat a zhodnotit české souvislosti c. a k. vojenské aviatiky. První část tohoto průkopnického díla, založeného především na studiu rakouských, českých, britských, italských a dalších archivů, nás alespoň rámcově uvede do celé problematiky. S ohledem na to, že v českém prostředí jde o tématiku traktovanou jen zřídka a dosud v této věci panuje spíše řada dohadů či léta tradovaných omylů, patří v celé publikaci k těm nejobsáhlejším. V úvodu alespoň stručně načrtává počátky a organizaci vojenského letectví v habsburské monarchii. V následující části se zaobírá problematikou působení českých aviatiků v řadách rakousko-uherských leteckých sil. Snaží se kvantifikovat jejich podíl, načrtává metodologické potíže při jeho stanovování a vedle etnických Čechů nepomíjí ani podíl českých Němců. Druhou polovinu tohoto obsáhlého díla představují čtyři kapitoly, které jsou již věnovány konkrétním letcům a válečným epizodám, které se odehrály jak na ruské, tak i italské frontě. Jedna z nich pojednává o prvenství, o které rozhodně nikdo nestál, totiž o smrti prvních aviatiků při vzájemném leteckém střetnutí. Došlo k tomu na ruské frontě na samotném počátku války. Málokdo totiž tuší, že obětí vůbec prvního vzdušného taranu v historii se stal také český pilot. Další stať nás pro změnu zavede do posledního válečného roku a na bojiště italské. Zabývá se jednou z nejtěžších porážek, kterou tam rakousko-uherští letci utrpěli. Uštědřili jim ji tentokráte stíhači ze všech koutů Britského impéria. Ani při tom nescházeli čeští aviatici stejně jako při mnoha jiných pamětihodných utkání s britskými aviatiky, která jsou v této kapitole rovněž rozebrána. Zatímco předchozí dva příspěvky čtenáře zavedly do atraktivního prostředí nelítostných duelů v oblacích, v tom následujícím se prostřednictvím vzpomínek českého mechanika podíváme na leteckou válku takříkajíc zespodu, tedy z hangáru a letištní plochy. Následující a současně závěrečná kapitola se od těch předchozích liší ve více směrech. Zatímco ty předchozí pojednávaly většinou o aviaticích, tato je věnována nevšednímu osudu jednoho stroje – doslova, protože jde o letecký motor. S celým příběhem této zdánlivě banální, několik set kilogramů vážící věci mělo co do činění i několik aviatiků z řad českých Němců, o nichž toho v předchozích kapitolách zatím tolik nezaznělo. Ještě pozoruhodnější je však fakt, že tato pohonná jednotka z britského aeroplánu ukořistěného na italském bojišti po válce nakrátko zaburácela i na českém nebi, aby pak na mnoho následujících desetiletí zmizela v muzejním depozitáři. Příběh sám nás pozoruhodným způsobem zavádí dokonce až do naší současnosti. Motor totiž nejenže dosud existuje, ale – je to k nevíře – po bezmála století znovu burácí v letuschopném prvoválečném veteránovi. Nachází se ve vlastnictví jednoho z nejslavnějších filmových režisérů naší současnosti. Všechny kapitoly si zachovávají podobu odborných studií. Jsou doplněny četnými tabulkami a také více než devíti stovkami historických snímků, z nichž mnohé dosud nebyly publikovány nikde na světě.
Publikováno:
2014
ISBN:
978-80-87567-48-7
Téměř 1200 leteckých katastrof, havárií a poškození letecké techniky čs. letectva ve Velké Británii, Více než 1200 dobových fotografií a 300 úředních dokumentů „... položil svůj život v boji proti nepříteli jako věrný syn své země a statečný obhájce našich společných ideálů a svobody.“ Těmito slovy div. gen. RNDr. Karel Janoušek, KCB, inspektor čs. letectva ve Velké Británii, v roce 1945 uzavíral oznámení o smrti československého letce jeho rodině. Pokud se příbuzní nic bližšího nedozvěděli od kamarádů padlého, zůstávaly podrobnosti obvykle skryty v archivech – nejen československých, britských či francouzských, ale v mnoha případech i v archivech německých. Ovšem tato kniha, na níž autor pracoval bezmála čtvrtstoletí, nemá za cíl jen opravovat či doplňovat seznamy padlých čs. letců, neboť není „jen“ o nich. Autor totiž celou věc posunul na kvalitativně zcela novou úroveň - aby problematika nebyla nahlížena výhradně z hlediska ztrát na životech, jakkoli je toto hledisko legitimní. Černá kronika československého letectva je totiž podrobným přehledem všech zjištěných leteckých (a nejen leteckých) nehod, jejichž účastníky čs. letci byli. Dnešní terminologií bychom je označili jako letecké mimořádné události, tedy katastrofy, havárie a poškození techniky, včetně poškození způsobených zásahem nepřítele. Zahrnuje tedy všechny kategorie újmy na letecké technice (od totálně ztraceného až po lehce poškozený letoun) či na personálu (mrtvý, nezvěstný, zajatý, zraněný či zcela nezraněný letec). Vedle Hurricanů, Spitfirů, Wellingtonů či Liberatorů, na nichž měli čs. letci celkem 80 % veškerých svých „leteckých mimořádných událostí“, zde naleznou čtenáři i „incidenty“, které naše letce postihly za řízením Beaufighterů, Mosquit, ale i z našeho hlediska raritnějších typů, jako byly Typhoony, Mustangy, Tomahawky, Defianty, Hampdeny, Whitleye, Beauforty, Ventury, Hudsony, Cataliny, Mitchelly, Lancastery, Halifaxy, ale i na celé plejádě školních, cvičných a dopravních strojů. zdroj: www.svetkridel.cz
Publikováno:
2004
ISBN:
80-86808-12-2
Válečný deník československých letců ve službách britského letectva 1940-1945
Publikováno:
2003
ISBN:
80-206-0668-8,
Další část ojedinělého monumentálního projektu z pera Jiřího Rajlicha, profesionálního leteckého historika a vědeckého pracovníka Historického ústavu Armády ČR, mapujícího doslova den po dni historii československého letectva ve 2. světové válce, nás zavádí do přetěžkého roku 1941. Českoslovenští letci ve Velké Británii doněj vstupovali s vynikajícím kreditem, který si vydobyli především v nezapomenutelných bitvách o Francii a o Británii. Jen stíhači v onom hektickém roce 1940 sestřelili 151 nepřátelských letounů jistě, dalších 30 pravděpodobně a 14 poškodili. Jména těch, kteří na těchto úspěších měli největší podíl, jako např. Vašátko, František, Peřina, Cukr, Stehlík či Vybíral, si nehynoucí slávu získala právě tehdy. Současně zahájili svou činnost i bombardéři, jejichž činnost měla kulminovat později. I pro československé letce ve Velké Británii znamenal rok 1941 totéž co pro ostatní spojenecké letce, totiž pozvolný obrat od obrany k ofenzívě nad okupovanou západní Evropou, přičemž oba prvky se ve značné míře překrývaly. Týkalo se to především 310., 312. a nově vznikající 313. československé stíhací peruti, zatímco 311. československá bombardovací peruť, jejíž úderná síla neustále stoupala, se pochopitelně soustředila na akce ofenzivní výhradně. Nemalý podíl na úspěších československého letectva ve Velké Británii v roce 1941 však měli především českoslovenští příslušníci britských stíhacích perutí. Právě na jejich konta přibyla většina z 38 sestřelů jistých, 18 pravděpodobných a 23 poškozených nepřátelských letounů, dobytých v tomto roce. Do galerie slávy se tak v tomto roce postupně zapisovali takoví stíhači jako Dygrýn, Kuttelwascher, Mareš a Mansfeld, bojující právě u takových jednotek. Současně se v citacích hrdinských skutků stále častěji objevovala jména československých bombardérů, jako např. Ocelka, Čapka, Bernat, Šiška, Schoř či Blatný. Jejich obětavá bojová činnost na nočním nebi okupované Evropy zasluhuje o to větší uznání, že při stávající výzbroji, vybavení a taktice nebyly vyhlídky na úspěch velké, ztráty byly vysoké a případné německé zajetí bylo spojeno s reálnou hrozbou, že s nimi nebude nakládáno jako s válečnými zajatci, ale jako se zrádci... V detailním chronologickém přehledu událostí, doplněném četnými bojovými hlášeními, vzpomínkami pamětníků a biografiemi osobností, nalezne čtenář o československém válečném letectvu prakticky vše. Kniha o rozsahu téměř 700 stran je doplněna bohatým a unikátním obrazovým doprovodem - více než čtyřmi stovkami dobových fotografií, desítkami faksimilií dobových dokumentů a téměř stovkou barevných kreseb. zdroj: svetkridel.cz
Publikováno:
2003
ISBN:
80-85280-66-3
Válečný deník československých letců ve službách britského letectva 1940-1945. 3. díl – rok 1942
Publikováno:
2001
ISBN:
80-85280-77-9
„… asi 20 mil v nizozemském vnitrozemí jsem náhle zpozoroval, že můj motor kouří. Do toho prostoru jsme létali často a měli dokonalý přehled o rozmístění všech stanovišť flaku. Věděli jsme tedy, jak se jim vyhnout. Ale dnes si zřejmě nějaká náhodná kulka našla můj chladič. Nezbylo nic jiného nežli pokusit se vrátit a doufat, že se motor nezadře. Pro mě jako pro Čecha představovalo německé zajetí nepřijatelnou alternativu... Chtěl jsem dosáhnout otevřeného moře, kde byl mne vylovili Angličané. RAF měla skvělou leteckou záchrannou službu. Jeden čas jsem létal jako doprovod těchto hydroplánů a věděl jsem, co všechno RAF udělá pro záchranu byť jen jediného letce. Jakmile jsem opět překročil pobřeží, teplota glykolu stoupla a motor se začal zadírat. Letěli jsme nízko nad mořem a moje rychlost stále klesala. Pak se motor zadřel úplně a já měl jedinou možnost - posadit to do vody rovnou před sebe. Normálně se mělo nouzově přistávat podél vln, protože letoun nešel pod vodu okamžitě. Jenže mě nic jiného nezbylo a s šestitunovým Typhoonem jsem musel sedat přímo proti vlnám. Pak šlo všechno ráz na ráz. Jedním trhem jsem odhodil kabinu, ucítil náraz. Přede mnou se zatmělo a pak mne zaplavily přívaly vody. Měl jsem štěstí a okamžitě po uvolnění kurtů jsem vyplaval z kabiny. Byl jsem však hluboko pod vodou a ztratil jsem orientaci. Zautomatizovaným pohybem jsem zatáhl za kohoutek vzduchové bombičky u mae vesty, ta se ihned nafoukla a vynesla mě na hladinu. Ihned jsem se vzpamatoval a pomocí metrového kalounu jsem si přitáhl složenou gumovou dinghy. Opět jsem ji bombičkou nafoukl a vlezl si do ní. Za několik minut začala bouře. Přívaly deště a silný vítr si s mojí dinghy hrály jako s míčkem. Vlny šly přese mne a dinghy jsem měl rázem plnou vody; držela mne však stále nad vodou. Moje nálada byla prabídná. Západní vítr mne totiž tlačil k Nizozemí, ale já potřeboval na volné moře, kde byl mne našli naši. Na moři jsem strávil asi osm hodin. Přibližně ve tři ráno mne moře vyplavilo na pobřeží. Byl to ostrov Walcheren. Ve tmě a v dešti jsem překročil drátěné překážky a v tom jsem uslyšel "Halt! Hände hoch!" (ze vzpomínky velitele britské 198. stíhací peruti, S/Ldr Jiřího Maňáka, DFC, na jeho poslední válečný let 28. srpna 1943) Další pokračování rozsáhlého knižního projektu o československých letcích ve Velké Británii v letech druhé světové války nás zavádí do válečného roku 1943. V jeho průběhu došlo k zásadnímu přelomu téměř na všech hlavních bojištích – na východní frontě, v Tichomoří, v severní Africe a Středomoří, v bitvě o Atlantik i v letecké válce nad západní Evropou. Intenzívní činnost vyvíjeli i českoslovenští letci, operující z britských ostrovů. Tři jejich stíhací perutě (č. 310, 312 a 313), operující ve svazku československého stíhacího křídla, pokračovaly se svými zastarávajícími Spitfiry Mk.VB a Mk.VC v útočných operacích nad okupovanou západní Evropou. Jediná bombardovací peruť (č. 311) se přezbrojila ze stávajících dvoumotorových Wellingtonů Mk.IC a Mk.X na moderní čtyřmotorové Liberatory GR.Mk.V. S nimi v létě obnovila svou bojovou činnost v rámci bitvy o Atlantik. Na samém sklonku roku dosáhla jednoho ze svých největších úspěchů když poslala ke dnu německý „lamač blokády“ Alsterufer. Pozadu nezůstali ani, nyní již nepříliš četní příslušníci britských jednotek – stíhacích, nočních stíhacích, bombardovacích či dopravních. Jména Otto Smik, Jiří Maňák, Josef Hanuš, Jaroslav Himr, Josef Stach, Josef Kuhn, Oldřich Doležal, Karel Balík a mnoho dalších obohatila slavné stránky historie československého letectva právě v tomto roce. Stejně jako ty předchozí části, i tuto autor, zkušený a respektovaný historik Jiří Rajlich, pojal osvědčeným způsobem. Po krátkém úvodu, charakterizující tento válečný rok a činnost letectva na západní frontě, následuje vlastní kalendárium, v němž není opomenuta žádná událost, vztahující se k předmětné problematice. Jsou zde zaznamenány všechny organizační, dislokační, výzbrojní a velitelsko-personální změny. Hlavní část tohoto kalendária je však věnována vlastní operační činnosti čs. letců ve službách RAF. Není v něm opomenuto žádné dosažené vítězství, ani utrpěná ztráta; v naprosté většině jsou identifikováni i konkrétní protivníci čs. letců. V graficky odlišených partiích čtenář nalezne biografické črty nejvýznamnějších letců, přehledné tabulky, bojová hlášení či vzpomínky pamětníků. Celkový dojem umocňují čtyři stovky dokumentárních fotografií, několik desítek barevných bokorysů letounů a četné faksimile dobových dokumentů. Svět křídel
Publikováno:
1999
ISBN:
80-85280-84-1
„…spatřil jsem jeden Fw 190 asi 500 yardů vlevo, jak pronásleduje jeden z našich Spitfirů. Otočil jsem se a nepřátelský letoun napadl. Pravděpodobně mne spatřil a opětovanými obraty nalevo a napravo se mě snažil zbavit. Když si uvědomil, že jsem stále asi 800 yardů za ním, snažil se uniknout prudkým letem střemhlav k zemi. Já ho pronásledoval a přiblížil jsem se asi na 450 yardů. Když vyrovnával v nulové výšce, vystřelil jsem na něj asi sekundovou dávku ze zadu, neviděl jsem však zásahy. Přiblížil jsem se na 350 yardů, znovu jsem vystřelil dávku a uviděl jsem jak z něj vychází černý kouř. Zároveň se mi na krytu kabiny začaly usazovat kapky oleje. Právě v tu chvíli objevil se po mé pravé straně P/O Mlejnecký, který vystřelil dvě dávky na nepřátelský letoun, aniž ho však dle mého úsudku zasáhl. Pak odletěl vlevo. Poté jsem na pronásledovaného Němce vystřelil ještě několik dávek ze vzdálenosti 350 - 250 yardů s tím výsledkem, že jeho letoun byl několikráte zasažen a jeho rychlosti se značně snížila. Nabíral výšku do 1000 stop, kdy jsem na něj vystřelil poslední dávku. Bylo to právě v okamžiku, kdy nepřítel odhodil kryt kabiny a vyskočil padákem. Filmoval jsem nepřátelský letoun jak se řítí v plamenech a též pilota, když přistával na padáku na stromě…“ (z hlášení pilota 312. čs. stíhací peruti, F/O Ladislava Světlíka, o boji nad okupovanou Belgií 23. března 1944) Předposlední část ambiciózního projektu, mapujícího den po dni činnost československých letců ve Velké Británii v dobách druhé světové války, je věnována válečnému roku 1944. Pro československé letce byl především rokem spojenecké invaze do Francie, jejíž podpory se zúčastnily všechny čtyři československé perutě, zformované v rámci RAF. Tři stíhací (č. 310, 312 a 313), čerstvě přezbrojené na moderní Spitfiry LF.Mk.IXC, krátce předtím utvořily 134. československé stíhací křídlo, určené k bezprostřední letecké podpoře operace Overlord. V jejím vlastním průběhu se svých úkolů zhostily úspěšně stejně jako při podpoře výsadkové operace Market-Garden v Nizozemsku, kterou však jako celek za zdárnou považovat nelze. Podpory invaze se zúčastnila i 311. bombardovací peruť se svými Liberatory GR.Mk.V. Nejprve bránila přístupové prostory k invazní oblasti, poté se přesunula do Skotska, aby až do konce války operovala v blízkosti Norska. Docílila přitom další úspěchy v bojích proti německým ponorkám. Svůj díl práce odvedli i tehdy již nepříliš četní příslušníci britských jednotek – stíhacích, nočních stíhacích, bombardovacích, průzkumných či dopravních. Stejně jako předchozí části této dosud nejúplnější a nejpodrobnější historie čs. letectva ve Velké Británii, i tuto renomovaný vojenský a letecký historik pojal osvědčeným způsobem. Po krátkém úvodu, charakterizující tento válečný rok a činnost letectva na západní frontě, následuje vlastní kalendárium. Není v něm opomenuta žádná událost, vztahující se k předmětné problematice. Jsou zde zaznamenány všechny organizační, dislokační, výzbrojní a velitelsko-personální změny u československého letectva. Hlavní část kalendária je však věnována vlastní operační činnosti čs. letců ve službách RAF. Není v něm opomenuto žádné dosažené vítězství, ani utrpěná ztráta; většinou jsou identifikováni i konkrétní protivníci čs. letců. V graficky odlišených partiích čtenář nalezne desítky biografických črt nejvýznamnějších letců, dále přehledné tabulky, bojová hlášení či vzpomínky pamětníků. Celkový dojem umocňují čtyři stovky dokumentárních fotografií, několik desítek barevných bokorysů letounů a četné faksimile dobových dokumentů. zdroj: www.svetkridel.cz
Publikováno:
2003
ISBN:
80-86808-01-7
„Naše osádka byla briefována na cíle v okolí Lipska. Po uvážení minulých zkušeností se rozhodla letět ve výši 33 000 stop, nehledě na kondenzační stopy, neboť německý radiolokační systém pracoval úspěšně a nepřítel stejně věděl o pozici letounu po celou dobu jeho letu. Východně od Frankfurtu nad Mohanem jsem spatřil nepřátelský letoun zanechávající kondenzační stopu. Stoupal na stejném kursu jako naše Mosquito. Letoun byl identifikován jako Me 109. Instruoval jsem pilota odhodit pomocné nádrže a otevřít plyn i obrátky naplno v domnění, že se nám podaří uniknout. Po krátké době se ukázalo, že nepřítel přestože stoupal zkracoval vzdálenost. Instruoval jsem pilota točit velikou zatáčkou na západní kurs. Nepřátelský letoun se snažil zaútočit ze spodu skryt v kondenzačních stopách Mosquita. Pak jsem instruoval pilota točit prudce doprava a strhnout Mosquito do letu střemhlav, aby se dostalo ze stop. Po několika útocích při neustálém klesání se nepříteli podařilo docílit zásahů do směrovky, navigátor viděl kusy směrovky odlétnout. V příštím okamžiku pilot zjistil, že nemůže Mosquito vybrat z pádu a nařídil připravit se ke skákání. V důsledku rychlosti letounu jsem visel ve vzduchu ven ze sedadla a s velkou obtíží se přitáhnul pažemi do nosu letounu. Odkud jsem přemístil padák k sobě a uvolnil mapy a navigační pomůcky z prostoru nouzového východu. Ve výšce 6000 stop se pilotovi podařilo letoun srovnat, ale po několika sekundách Mosquito spadlo opět do nekontrolovatelného letu střemhlav, ze kterého jej pilot vybral nad nezjištěnou lokalitou ve výši stromů. Pak jsem zpozoroval asi 300 metrů vpravo jeden Fw 190. Flak ve městě zahájil palbu, posádka viděla plno rozprasků kolem Mosquita. Díky tomuto flaku Fw 190 zanechal pronásledování. Brzy na to Mosquito klesalo opět a přerazilo levým křídlem jedlový strom a tento náraz zanechal dvě velké díry v levém křídle, které se však neulomilo. Osádka proletěla asi 160 km nad Německem ve výši stromů, s neozbrojeným a porouchaným letounem. Přistála na bázi se směrovkou ustřelenou z 90 %…“ (z hlášení navigátora britské 544. průzkumné peruti, F/Lt Karla Vokouna, o boji nad Německem 14. března 1945) Závěrečná část rozsáhlého projektu, pojednávajícího o historii bojů československých letců ve Velké Británii v dobách druhé světové války je logicky věnována závěrečnému válečnému roku 1945. O tom, že bude rokem vítězství, již málokdo pochyboval. Příslušníci československého stíhacího křídla (310., 312. a 313. peruť), vyzbrojení Spitfiry Mk.IX až do konce války podnikali dálkové doprovody bombardovacím svazům, útočících na Německo a sváděli své poslední boje s kdysi tak obávanými soupeři. Bombardovací 311. peruť operovala na nových Liberatorech GR.Mk.VI ze Skotska proti německým ponorkám a hladinovým plavidlům v Severním a Baltském moři. Posledního úspěchu dosáhla krátce před uzavřením příměří. Svůj díl práce až do posledních hodin odváděl i příslušníci britských leteckých jednotek. Stejně jako všechny předchozí části tohoto velkorysého projektu, i tuto autor pojal osvědčeným způsobem. Po krátkém úvodu, charakterizující tento válečný rok a činnost letectva na západní frontě, následuje vlastní kalendárium, v němž není opomenuta žádná událost, vztahující se k předmětné problematice. Jsou zde zaznamenány všechny organizační, dislokační, výzbrojní a velitelsko-personální změny. Hlavní část tohoto kalendária je však věnována vlastní operační činnosti čs. letců ve službách RAF. Není v něm opomenuto žádné dosažené vítězství, ani utrpěná ztráta. V graficky odlišených partiích čtenář nalezne četné biografické črty nejvýznamnějších letců, dále přehledné tabulky, bojová hlášení či vzpomínky pamětníků. Celkový dojem umocňují čtyři stovky dokumentárních fotografií, několik desítek barevných bokorysů letounů a četné faksimile dobových dokumentů. V samotném závěru nebudou scházet ani rozsáhlé tabulky, které sumarizují šestiletou dramatickou válečnou epopej, jíž činnost československého letectva na Západě nepochybně byla. zdroj: www.svetkridel.cz
Publikováno:
2005
ISBN:
80-86808-18-1
Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939-1945. Dalším příspěvkem k poznání role československých letců na vojenských operacích západoevropských armád v době 2. světové války je první část monografie, jejímž námětem je podrobné zpracování osudů čs. letců sloužících v letecké složcefrancouzské armády. Kniha vznikla na základě vzpomínek účastníků leteckých vojenských operací, obsahuje velké množství dokumentárně cenných faktů a její podstatnou součástí je chronologie válečných událostí od března 1939 do června 1940 se zřetelem k akcím francouzského letectva.
Publikováno:
2003
ISBN:
80-206-0678-5,
Kniha je věnována výhradně formování, výcviku a především vlastnímu operačnímu nasazení československých letců v řadách francouzského letectva v tomto období. Vznikala mnoho let na základě podrobného studia československých, francouzkých a německých archivních materiálů a za přispění mnoha pamětníků. Pokud se jí tímto způsobem podaří přispět k bližšímu a podrobnějšímu poznání jedné z nejdůležitějších kapitol v historii našeho letectva pak splnila svůj účel.
Publikováno:
1998
ISBN:
80-86158-03-9
Kniha je věnována výhradně formování, výcviku a především vlastnímu operačnímu nasazení československých letců v řadách francouzského letectva v tomto období. Vznikala mnoho let na základě podrobného studia československých, francouzkých a německých archivních materiálů a za přispění mnoha pamětníků. Pokud se jí tímto způsobem podaří přispět k bližšímu a podrobnějšímu poznání jedné z nejdůležitějších kapitol v historii našeho letectva pak splnila svůj účel.
Publikováno:
1998
ISBN:
80-86158-04-7
Obsáhlá výběrová antologie od autora, který již před třiceti lety výzkum historie letecké války nad naším územím posunul na kvalitativně úplně novou úroveň. Výběr odborných analytických studií, bohatě doprovázených obrazovým materiálem, zohledňuje více hledisek. V minulých desetiletích byly publikovány v malonákladových či již zaniklých periodicích, nebo dosud nebyly zveřejněny vůbec. Nechybějí v něm letectva klíčových protagonistů letecké války u nás v posledním válečném roce: německého, amerického, britského a sovětského. Dalším kritériem je pak „žánrová“ pestrost: bombardovací útoky, hloubkové nálety na letiště, „kotlářské“ útoky na železnice a pochopitelně letecká utkání jak na západní, tak i na východní frontě – ve dne i v noci. To vše viděno především optikou letců samotných, ať již jejich stroje nesly znaky jakékoli. Ale nejen jich. Také těch dole – německých štábních důstojníků, okupačních úřadů i protektorátních četníků. Ale také českých civilistů, hledajících spásu před bombami v krytech, před kulkami kotlářů v nejbližším příkopě, nebo jen užasle pozorujících boje a dění na obloze. Své místo zde nalezly i některé další méně známé aspekty a epizody, které spoluutvářely kulisy závěru letecké války na našem území. „Nebýt Jiřího Rajlicha, tak o letecké válce nad Čechami a Moravou nevíme zhola nic… on byl ten první, kdo otevřel dveře do této dosud neprobádané tématiky… on byl tím prvním, kdo zahájil seriózní historický výzkum letecké války.“ Letité konstatování z webových stránek, věnovaných právě letecké válce nad Československem, má stále svou platnost i patřičnou váhu.
ISBN:
978-80-7573-108-1
Na podzim roku 1938 bylo v tehdejším Německém Brodě dáno do provizorního provozu vojenské letiště. Po potupném mnichovském diktátu sem byla nakonec dislokována III/6 peruť Leteckého pluku 6 s 85. a 86. těžkou bombardovací letkou. Piloti a personál byli městem slavnostně přivítáni koncem října roku 1938. Bylo potřeba urychlené zapojení tohoto letiště do plné činnosti. Přípravy se však ukázaly jako zbytečné. Ráno 15. března 1939 obsadila letiště německá 4. tanková divize a do června téhož roku prostor opustily všechny zde umístěné čs. jednotky. Pro mnoho letců však boj nekončil. Mířili do Francie, později do Velké Britanie či Sovětského svazu, aby se postavili okupantům své vlasti. To byla cesta i pěti pilotů – rodáků z Německého (dnes Havlíčkova) Brodu, kterým je věnována tato kniha Jiřího Rajlicha a Karla Černého. Osudy bombardovacího a dopravního pilota F/O Jaroslava Doktora a čtyř stíhačů W/Cdr Jana Klána, S/Ldr Karla Kuttelwaschera, DFC & Bar, F/Lt Jana Lašky a F/Lt Stanislava Zimpricha v prvorepublikovém letectvu, britském Královském letectvu i na dalších bojištích druhé světové války doplňuje téměř 200 fotografií a dokumentů z archivních fondů i soukromých sbírek sběratelů a rodinných příslušníků našich letců.
Publikováno:
2018
ISBN:
978-80-907294-2-1
V Mezinárodních brigádách ve Španělsku bojovalo více než 2200 československých občanů. Mezi zahraničními dobrovolníky tvořili osmý největší kontingent – po Francouzích, Italech, Polácích, Američanech, Němcích, Jugoslávcích a Belgičanech. Říkali jim prostě španěláci. Mohlo by to navozovat dojem, že i jejich osudy byly víceméně stejné, nebo alespoň podobné. Přestože většinu z nich sice na Pyrenejský poloostrov zavedly podobné motivy, realita, zvláště ta následná, byla v turbulentním 20. století ale podstatně barvitější. Naprostá většina z těch, kteří přežili Španělsko, boje na frontách 2. světové války i nacistické věznice a koncentrační tábory se v roce 1945 vrátila do vlasti, kde začal vznikat lidově-demokratický režim. Z velké části šlo o členy komunistické strany a není nijak překvapivé, že mnozí z nich již tehdy začali utvářet její pretoriánskou gardu. Ze všech „španěláckých“ osudů jsme vybrali čtyři – tři české a jeden slovenský, především však komunistické. Byly stejně neobyčejné, ale do značné míry víceméně docela charakteristické i pro osudy ostatních „španěláků“: docela určitě dramatické, ve všech případech plné vzestupů a pádů. Bohuslav Laštovička, Ladislav Holdoš, Josef Pavel a Osvald Závodský, čtyři známá jména. Ale známe je doopravdy?
ISBN:
978-80-7573-099-2
Syrový, vášnivý, subjektivní, místy až příliš příkrý. Takový je osobní deník stíhacího pilota Otto Hanzlíčka (1911-1940). Dokument, zahrnující období od června 1939 do října 1940, představuje cenné svědectví o těch československých letcích, kteří to po nacistické okupaci nevzdali. Je to výpověď vojáka a letce, frustrovaného mnichovskou a březnovou katastrofou stejně jako nesčetnými obtížemi a nejistotou prvních měsíců zahraniční odbojové akce. Každopádně jde o svědectví svrchovaně autentické. Hanzlíčkovy občanské a vlastenecké postoje formovalo skautské a sokolské mládí prožité v severočeském pohraničí stejně jako vojenská služba u elitní zbraně čs. armády. Jako stovky dalších po okupaci uprchl nejprve do Polska. Odtud se ještě před vypuknutím války dostal do Francie, kde ovšem musel podepsat závazek do Cizinecké legie. Jakmile se ale válka stala realitou, mohl konečně opět zasednout do kabiny letounu. Na francouzské obloze pak statečně bojoval na Curtissech s indiánským emblémem – jako příslušník proslulé Escadrille Lafayette (3. letka GC II/5). Navzdory nepříznivé situaci v tehdejších zoufalých bojích dokázal získat několik vítězství. Nakonec byl sestřelen sám. Přestože Günther Rall, budoucí velké německé eso, si tehdy mohl připsat svůj první úspěch, Hanzlíček se dokázal spasit na padáku. Po chaotickém ústupu a francouzské kapitulaci následovala dramatická evakuace přes severní Afriku ke břehům Albionu. V průběhu Bitvy o Británii se zde stal příslušníkem 312. čs. stíhací peruti RAF. V jejích řadách však záhy přišel o život – jako vůbec první z jejích příslušníků. Po seskoku z hořícího Hurricanu, vůbec prvního sériového kusu tohoto legendárního typu, sice opět nad sebou uslyšel spásné plesknutí otevřeného vrchlíku, přesto ale nakonec musel být zapsán do stále delšího seznamu padlých... Zkušený stíhací pilot z předválečných dob a rovnostářsky založený poddůstojník z pohledu těch „dole“ vydává ve svém deníku svědectví nejen o sobě, ale i o tom, čím vším si čs. letci v prvním roce exilu museli projít. Papíru tedy svěřuje nejen bezprostřední dojmy z mnoha leteckých bojů, ale také o složitém a nelehkém formování zahraniční odbojové akce, o tíze bídné sociální situace, o prostém lidském stesku po domově, ale i o značně napjatých vztazích - jednak mezi důstojníky a poddůstojníky, jednak mezi vojáky na frontě a odbojovým vedením v zázemí. Často se velmi kriticky vrací i k období bezprostředně předcházejícímu březnové okupaci. A ani tady si servítky rozhodně nebere. Deník, jakých se mnoho nedochovalo, se tak stává cenným dokumentem i proto, že postoje a názory pisatele jsou svým způsobem reprezentativní pro nemalou část příslušníků tehdejšího československého letectva. Editorského úkolu se ujal známý vojenský a letecký historik Jiří Rajlich. V první řadě je autorem Hanzlíčkova podrobného občanského, vojenského a leteckého životopisu. Původní záznamy Hanzlíčkova exilového deníku, které zasluhují bližší vysvětlení, současně rozvíjí podrobnějším výkladem a uvádí je do širších souvislostí. Dalším nositelem doplňujících a rozvíjejících informací je i rozsáhlý a namnoze unikátní obrazový materiál.
Publikováno:
2016
ISBN:
978-80-87567-99-9
V polovině července 1940 se ve vojenském táboře československého vojska v Cholmondeley u Chesteru setkali tři bývalí studenti velkomeziříčského gymnázia. Brzy se stali jedněmi z prvních příslušníků 311. československé bombardovací perutě ve Velké Británii a všichni tři si slíbili, že ten, který to vše, co je čeká, přežije, předá pozdravy domů. Skončila válka a F/Lt František M. Doležal splnil slib, který si dali před pěti léty tři kamarádi. Ještě z poslední základny 311. perutě Tain ve Skotsku odešly dva dopisy. Jeden oznamoval, že P/O Leonard Smrček, radiotelegrafista Wellingtonu Mk.IC T2990 (KX-T), je od 23. června 1941 nezvěstný z náletu na Brémy, a druhý, že F/O Karel Novotný, pilot Liberátoru GR.Mk.V BZ717 (L), zahynul 19. července 1944 při návratu z protiponorkové hlídky, když jejich letoun narazil v mlze do kopce v Marlborough Village poblíž letiště Bold Head v hrabství Devon. Osudům těchto tří letců a jejich šesti spolubojovníků z 311. čs. bombardovací perutě RAF (F/Lt Zdeněk Procházka, Sgt Stanislav Rouš, Sgt Alois Mezník, Sgt František Horký, P/O Karel Rybníček, F/Lt Jaroslav Doležal) je věnována tato kniha Jiřího Rajlicha a Karla Černého.
Publikováno:
2016
ISBN:
978-80-88041-09-2
Publikace popisuje zrod Slovenského letectva pod křídly Slovenského štátu za II. světové války, letouny, které v něm létaly a nejznámější slovenské piloty. Publikace obsahuje barevné bokorysy letadel, kresby uniforem.
Publikováno:
1991
Stíhací pilot Otto Smik (1922-1944), nejúspěšnější čs. stíhač druhé poloviny 2. světové války, byl nevšední osobností. Nejen svým původem a místem narození, ale zejména bojovými a služebními úspěchy. Osud mu sice vyměřil pouhých 22 roků života, ale vydaly by na román, hebo přinejmenším cestopis. Prvních dvanáct roků prožil v Gruzii, odkud se s rodinou přestěhoval do Československa, jehož barvy pak za války hájil a proslavil na evropském nebi. Za vysněnou zbraní podnikl složitou a nebezpečnou cestu přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Libanon do Francie a po jejím pádu do Velké Británie. Část leteckého výcviku absolvoval tam, část až ve vzdálené Kanadě. Létal a bojoval nad Británií, Francií, Belgií, Nizozemskem i Německem. Pochovali ho nejprve v Nizozemsku, později v Belgii, aby místo svého posledního odpočinku nakonec nalezl na Slovensku. Za svého jej měli či mají Čechoslováci, Slováci, Britové i Židé, ale ulice jsou po něm nazvány jen v nizozemském Zwolle a v české Praze. Jeho kariéra byla krátká a závratná. Z obyčejného důstojnického sluhy to dotáhl až na velitele britské peruti, jednoho z pouhých tří čs. letců, jimž velení RAF prokázalo takové uznání. Bojoval výhradně ha Spitfirech různých verzí a stal se nejúspěšnějším čs. stíhačem v kabině tohoto legendárního letounu. V historické tabulce čs. stíhacích es zaujímá pátou nejvyšší příčku co do počtu sestřelených nepřátelských letounů a druhou v počtu vykonaných ofenzivních operací. Provedl celkem 263 operačních letů, z nichž 215 podnikl nad nepřátelským územím. Ve vzdušných bojích sestřelil celkem 10 nepřátelských letounů jistě, 2 pravděpodobně a 3 poškodil; zlikvidoval i 3 bezpilotní střely V-l - nehledě ovšem na další četné cíle zničené či poškozené na zemi a na vodě. Proslul i svým dvojím sestřelením nad nepřátelským územím poprvé dokázal uniknout zajetí a vrátit se zpět, podruhé na jeho návrat kamarádi čekali marně. Pochyby a pátrání po místě jeho posledního odpočinku však skončily až více než dvě desítky let po jeho smrti. O tom všem a ještě o mnohém dalším vypráví tato bohatě vypravená kniha, uzavřená podrobnými tabulkami.
Publikováno:
2004
ISBN:
80-86808-06-2
Tematika čs. letectva na západní frontě byla orgány minulého režimu často bagatelizována. Jen zřídkakdy byly po těchto letcích nazvány ulice ve městech a ve vesnicích, z nichž v letech 1939 a 1940 odcházeli vstříc krajně nejisté budoucnosti. A přece v dobách války tito mladí a odhodlaní muži prokázali své porobené vlasti tolik služeb jako snad nikdo jiný. Svědčí o tom nejen strohá statistická čísla počtu bojových letů, vítězství a ztrát, ale i politický dosah jejich činnosti po boku spojeneckých letectev . Jedním z příspěvků k osvětlení této činnosti je i tato kniha, která pojednává o bojové činnosti československých stíhačů v řadách RAF. Svým obsahem se soustřeďuje především na okolnosti vzniku a vlastní operační činnost čs. stíhacího wingu v letech 1942-1945, vyšší čs.letecké jednotky, složené ze všech tří čs.stíhacích perutí RAF. Některé z příloh jsou publikovány vůbec poprvé.
Publikováno:
1993
ISBN:
80-206-0320-4
Vyčerpávajícím způsobem zpracovaná historie 13.stíhací letky slovenského letectva z let druhé světové války. Tato stíhací jednotka se vyznamenala na východní frontě – na Krymu a nad Kubání – v bojích proti sovětskému letectvu. Autor popisuje její historii od zrození po vzniku tzv. slovenského státu, přes první nasazení na východě, další boje, kdy byla jednotka součástí JG 52, přes tragédii jednotky v podobě Pohotovostní letky v boji proti americkému letectvu. Součástí publikace jsou i osudy některých jejích příslušníků v povstaleckém letectvu za Slovenského národního povstání.
Publikováno:
2002
ISBN:
80-86158-30-6,
Severoitalské nebe 1917-1918. Rakousko-uherské stíhací Albatrosy, Bergy a Phönixy. Proti nim britské Camely a Brisfity s italskými Spady a Hanrioty. Rytířská utkání i nemilosrdné bitvy na život a na smrt. Ostřílení veteráni i nezkušení mladíčci. Ctižádost, odvaha, strach i zbabělost vysoko nad krví a blátem zákopů. Únik před plamenyhořícího stroje má jediné řešení - skok do hloubky bez padáku. Kdo někdy viděl Aces High (u nás pod názvem Stíhači, na start!), bude vědět, o čem je řeč. O tom – také o tom - je knižní biografie věnovaná jednomu českému osudu v turbulentním 20. století. Kapitán Ludvík Purm pocházel z česko-německo-židovského prostředí. První roky války strávil jako důstojník Haškova pluku v marasmu srbského, černohorského a italského bojiště. V těch zbylých se na zákopy díval shora - nejprve jako letecký pozorovatel, pak jako stíhací pilot a velitel s čím dál menšími vyhlídkami na přežití. Zkáza c. a k. armády a rozpad habsburské monarchie jej zastihly na Piavě jako velitele stíhací eskadry, jedné z pouhých pěti, které rakousko-uherské letectvo vůbec mělo.
Publikováno:
2019
ISBN:
978-80-7573-051-0
„Ja na frontě… išiel som na zteč! Vietě, čo je taká zteč! Automaty, gulomety, urá! Bili sme bolševikov, eh, čo hovorím, fašistov, a na to, či mame horúčku, sme někúkali!“ S určitou dávkou zjednodušení lze konstatovat, že v předlistopadových dobách česká veřejnost reflektovala slovenskou válečnou minulost především prostřednictvím právě tohoto proslaveného výroku „pétépáckého“ majora Halušky. Valnou měrou k tomu přispěl především fakt, že režimní historikové o bojové činnosti slovenské armády za 2. světové války, zvláště pak na východní frontě, spíše mnohoznačně mlčeli. A pokud snad nikoli, tak předkládali nejen zcela nepřesný a povrchní popis, ale zejména naprosto zkreslenou, ideologicky poplatnou interpretaci. Taková situace u veřejnosti pochopitelně vytvářela velice široký prostor pro četné dohady. Pod nánosem legend, mýtů, polopravd či vyslovených lží skončila i válečná historie slovenského letectva. Přesto, či spíše právě proto problematika této početně nevelké, ale elitní zbraně každé armády budí oprávněnou pozornost profesionálních historiků, soukromých badatelů i odborné veřejnosti. V uplynulých šestnácti polistopadových letech toho o ní bylo publikováno již nemálo. Nejen ve slovenštině a češtině, ale i v angličtině, francouzštině, němčině, ruštině, polštině a nedávno dokonce i v japonštině. Mezi monografiemi či dílčími studiemi převažují buď obecná historická pojednání, nebo fotografické publikace. Vlastní životní osudy významných slovenských letců včetně těch, kteří dosáhli statutu stíhacího esa, však dosud zůstávají tak trochu na okraji zájmu. Kniha Za Boha a národ pojednává právě o nich. zdroj: www.svetkridel.cz
Publikováno:
2006
ISBN:
80-86808-30-0