S Čepičkovým jménem je spojeno utrpení tisíců mladých mužů nucených sloužit v pomocných technických praporech (PTP), u tzv. „černých baronů“. Tehdy stál Čepička jako ministr národní obrany v čele Československé lidové armády. Během své politické kariéry zastával však celou řadu dalších funkcí, zásadním způsobem se zasloužil o provedení komunistického převratu v únoru 1948, patřil k hlavním představitelům československého stalinismu. Kniha pojednává o všech podobách Čepičkova života – včetně života soukromého (byl manželem Gottwaldovy dcery) – a podává ucelený portrét smutně proslulého komunistického politika.
Dokument Jiřího Pernese a Karla Fuksy Až na dno zrady hovoří o životních osudech československého legionáře, plukovníka generálního štábu československé armády a nakonec kolaboranta s nacisty a protektorátního ministra školství a lidové osvěty Emanuela Moravce. Hovoří i o dobách, kdy šlo českému národu doslova o přežití.
Společně s textem působí na čtenáře promyšlené a často též emotivně laděné fotografie Libora Teplého. V poznámkovém aparátu knihy získá čtenář informace o dataci a autorství jednotlivých brněnských staveb. Kniha je česko-anglicko-německá.
Příběhy z pestrých a dramatických dějin českého národa v bouřlivém dvacátém století. Významné a zlomové okamžiky, osudy velkých osobností i zdánlivě prosté příběhy přímo ovlivňující chod dějin nebo jsoucí s ním jen neoddělitelně propojeny, to je to, co nabízejí tyto téměř beletristicky pojaté „dějepisné povídky“ zdílen několika tuzemských historiků a jedné historičky. Dvacáté století bylo pro český národ prvním, které z větší části prožil v relativní nebo skutečné státní samostatnosti, kdy mohl vlastními silami předvést světu svůj um, svoji sílu, svou velikost i malost. Povedlo se mu to ve všech směrech dostatečně. Necelá třicítka příspěvků je řazena chronologicky od hilsneriády a Masarykových půtek s provinciální českou krátkozrakostí, přes legionáře, zdánlivě poklidné vody první republiky, drama fašistické a komunistické zkoušky národního charakteru až po rozdělení Československa. Zajímavé, poutavé a doporučeníhodné čtení s tou výhradou, že moderních českých dějin znalému čtenáři nepřinese zhola nic objevného.
Reedice úspěšné populárně-naučné publikace podává stručná a jasná fakta o historii naší země. Vedle chronologického výčtu událostí ve vývoji Čech, Moravy a Slezska od pravěku do konce roku 2002 zde najdete i informace poskytující širší souvislosti historického vývoje na našem území. Data jsou doplněna přehledy a tabulkami, slovníčkem odborných pojmů a jmenným rejstříkem. 2. rozšířené a aktualizované vydání.
V roce 1888 vydala moravská šlechta na počest 40. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn slavnostní album s fotografiemi svých rodových sídel. Po 123 letech pořídil fotograf Libor Teplý "kopie" těchto fotografií zachycující aktuální stav těchto lokalit. Dvojice dobových a nových fotografií doplněné medailonky o současnémvyužívání objektů doprovází historik Jiří Pernes studií, která dokumentuje vztah obyvatel Moravy k mocnáři v době jeho čtyřiceti let panování. Vznikla tak výpravná kniha s 89 dvojicemi fotografií, která nabízí možnost srovnávání doby před 123 lety se současností. Ze všech moravských sídel jsou v knize zahrnuty ty, které se nacházejí na současném území Jihomoravského kraje. Kniha je v českém jazyce.
V roce 1945 začal vycházet humoristický časopis Dikobraz, který měl podporovat politiku KSČ. Po roce 1948 se stal jediným satirickým časopisem, který vycházel v českých zemích. Na jeho stránkách byly tištěny kreslené vtipy a rádoby humorné texty, které reagovaly na politický vývoj. Byl to často humor pokleslý a poplatný komunistické politice, nicméně je velmi cenným a dosud nevyužitým zdrojem informací o vývoji české a československé politiky a společnosti v letech 1945–1990. Autor pracuje s dikobrazím „humorem“ jako se svébytným historickým pramenem a na jeho základech osvětluje a komentuje bezmála půlstoletí vlády komunistické strany v Československu. Kniha vychází v rámci ediční řady Poznávání komunistické minulosti.
Evropské dějiny doplňují již vydané České dějiny - Stručně a přehledně. Přináší chronologicky data nejdůležitějších událostí evropských dějin od pravěku až po současnost. Nenahradí učebnici, ale lze jej využít jako pomůcku při hodinách dějepisu, zdroj rychlé informace. Doplněno kontrolními otázkami.
Chronologicky uspořádaná významná data z dějin evropských států a Turecka, pokud jeho dějiny zasáhly Evropu, od pravěku až do konce r.1999. Jednotlivé historické etapy jsou uvedeny krátkým přehledem, data zachycují nejen politické, ale i nejdůležitější hospodářské a kulturní události. V závěru najde zájemce seznam papežů a panovníků Římské říše. Příručka může být využita pro identifikaci jednotlivých údajů, pro souvislé poznání dějin v určitých zemích se nehodí.
Hubert Ripka (1895–1958) patřil k důležitým osobnostem moderních československých dějin, které upadly neprávem v zapomnění. Byl významným politikem a žurnalistou, jenž ze všech sil bojoval za demokracii a nezávislost Československa. Narodil se roku 1895 na Moravě, v Kobeřicích nedaleko Slavkova, své mládí a většinu aktivního životavšak strávil v Praze, kde vystudoval gymnázium a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Stal se novinářem a později patřil k nejbližším politickým spolupracovníkům Edvarda Beneše, který jej pověřoval tajnými misemi do Bělehradu, Berlína, Paříže i Londýna. Ve snaze zajistit nezávislost republiky se Ripka na pokyn Beneše orientoval stále více na Sovětský svaz a patřil k průkopníkům československo-sovětského spojenectví a spolupráce. V roce 1938 odešel do exilu a v Londýně a v Paříži začal organizovat zahraniční odboj. Stal se členem Benešovy československé exilové vlády a v roce 1945 se vrátil do osvobozené republiky, kde byl ministrem zahraničního obchodu a vlivným funkcionářem Československé strany národně socialistické. Byl iniciátorem nepovedené demise nekomunistických ministrů v únoru 1948. Dobrodružným způsobem se mu podařilo uprchnout do exilu, kde se zapojil do boje za svržení komunistického režimu ve vlasti a obnovení československé nezávislosti.
V roce 1899 byla v Brně založena Česká vysoká škola technická jako první Česká vysoká škola na Moravě. Navázala na vysokou odbornou úroveň, kterou mělo v roce 1849 založené Česko-německé technické učiliště, na němž tehdy působilo mnoho významných vědců, mimo jiné i věhlasný Victor Kaplan. Česká vysoká škola technická prošla neuvěřitelným rozvojem, byla několikrát na pokraji svého zániku, ale nakonec vždy navázala na předchozí základ a svou kontinuitu nepřerušila. Tak jako ve svých počátcích zůstává VUT v Brně i dnes důležitým střediskem vzdělání i vědy a ovlivňuje vysokoškolskou a vědní politiku. Je proto dobře, že se nám nyní do rukou dostává kniha, díky níž si máme možnost připomenout slavné i bolestivé momenty z dějin Vysokého učení technického v Brně, od jeho vzniku až po současnost.
Příběhy deseti významných českých komunistických funkcionářek, které svůj život zasvětily práci pro stranu. Ovšem kromě toho, že „bojovaly za lepší zítřky“, byly také matkami, jež se musely starat o své rodiny, byly manželkami a milenkami většinou významných mužů, kteří zpětně ovlivňovali jejich osud. Známý český historik vytvořil kritické a působivé portréty Anežky Hodinové-Spurné ("Bojovnice za práva utlačovaných") Gusty Fučíkové ("Profesionální vdova"), Ludmily Jankovcové ("První žena ve vládě"), Marie Švermové ("Zástupkyně generálního tajemníka KSČ"), Jarmily Taussigové-Potůčkové ("Strážkyně čistoty strany") Jarmily Glazarové ("Národní umělkyně"), Marie Mikové ("Místopředsedkyně Národního shromáždění"), Gertrudy Sekaninové-Čakrtové ("Diplomatka se statečným srdcem"), Jiřiny Švorcové ("Herečka, která zůstala věrná") a Marie Kabrhelové ("Soudružka z povolání").
Přestože některé skutečnosti a zejména ideologické zásady komunistického režimu v Československu v letech 1948–1990 zůstávaly neměnné, nepředstavuje toto období mrtvý a nehybný úsek v našich národních dějinách. Společnost během něj procházela prudkým a bouřlivým vývojem. Režim musel reagovat na měnící se postoje československé veřejnosti, musel uspokojovat její potřeby a požadavky a současně se ji snažil měnit podle svých vlastních představ – nereálných, jak ukázal další vývoj. Tento proces byl plný konfliktů a střetů, začasté velmi bolestných. Komunistická vláda musela rovněž reagovat na zahraničně-politické podněty, které zásadním způsobem ovlivňovaly její rozhodnutí a mocenská opatření. V době vlády KSČ se střídala léta klidná a relativně úspěšná, s léty bouřlivými, plnými napětí a lidové nespokojenosti. Studie Jiřího Pernese se zaměřuje na poznání počátečního období vlády komunistické strany v Československu v letech 1948 až 1957. Na základě archivního výzkumu dokazuje, že nový režim, který se v únoru 1948 dostal k moci díky podpoře rozhodující části československé veřejnosti, se velmi brzy poté dostal do hluboké krize ekonomické, sociální a politické. Od roku 1951 můžeme v životě společnosti sledovat stále sílící prvky dysfunkčnosti a prohlubujícího se odcizení občanů a komunistického státu. Autor dokazuje, že krize komunistického režimu v Československu vyvrcholila v roce 1953, zatímco v letech následujících se vedení KSČ podařilo situaci opět stabilizovat a konsensus mezi vládnoucími a ovládanými obnovit. Historické rozhodnutí většiny československé veřejnosti budovat ve své vlasti socialistickou společnost pod vedením KSČ potvrdily události bouřlivého roku 1956, během něhož došlo k senzačním odhalením XX. sjezdu KSSS a během něhož se komunistické zřízení otřáslo v samotných základech v sousedním Maďarsku a Polsku, zatímco Československo působilo v rozbouřené komunistické Evropě jako stabilizující prvek.
Maďarské povstání roku 1956 představuje jednu z nejvýznamnějších událostí evropských dějin druhé poloviny 20. století. Výročí padesáti let, které od něj uplynuly, jsme proto nemohli nechat bez povšimnutí. Centrum pro ekonomiku a politiku nabízí sborník, který vychází z našeho podzimního semináře a je doplněn o další inspirativní texty a přílohy. Část A přináší kompletní texty ze semináře "Proč si dnes připomínat maďarské povstání roku 1956", který se konal dne 24. října 2006. Spisovatel Pavel Kohout hodnotí maďarské povstání očima reformního komunisty. Profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Nálevka rozebírá to, co maďarským událostem předcházelo. Bývalý ministr zahraničních věcí ČR Jaroslav Šedivý vsazuje maďarské události do mezinárodního kontextu. Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma popisuje průběh klíčových dnů maďarského povstání v říjnu a listopadu 1956. V části B sborníku uveřejňujeme řadu důležitých doplňkových textů. Eva Irmanová z Historického ústavu Akademie věd ČR analyzuje porážku maďarské revoluce a nástup kádárismu. Jacques Rupnik z pařížského Centra pro mezinárodní studie a výzkum srovnává výbuch občanské nespokojenosti v Maďarsku před padesáti lety a dnes. Politolog Bohumil Doležal tvrdí, že Maďaři před padesáti lety prokázali odvahu, na kterou Češi neměli. Ředitel Maďarského kulturního centra v Praze György Varga připojuje osobní vzpomínku na rok 1956. Redaktor deníku Právo Miroslav Šiška líčí život a smrt Imre Nagye. Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd se zabývá českým vnímáním roku 1956. V části C přetiskujeme příspěvek prezidenta České republiky do maďarského vzpomínkového alba o maďarské revoluci roku 1956, který tuto událost považuje za mezník boje národů střední Evropy proti komunistické totalitě. Mimořádně zařazujeme jako přílohu sborníku CD s unikátními záběry z budapešťského povstání roku 1956, které CEPu poskytla paní Soňa Kodetová. Maďarská revoluce byla projevem spontánního masového odporu proti stalinistické tyranii, která byla po druhé světové válce Sovětským svazem vnucena zemím za železnou oponou. Byla událostí tragickou i nadějnou zároveň, kdy totalitě poprvé zazvonila hrana. Maďarská revoluce otevřela oči všem, kteří vidět chtěli. Ukázala, že komunismus je nereformovatelný. Stojí za to si ji připomínat i dnes.
Maxmilián I - Mexický císař z rodu Habsburků. Nevšední životní osud bratra Františka Josefa I., arcivévody Ferdinanda Maxmiliána, v souvislostech habsburské a světové politiky. Hnán svou ctižádostí, přijal nejistý mexický trůn, ale toto dobrodružství netrvalo dlouho, jeho armáda byla poražena vojsky republikánů a mexický císař z rodu Habsburků ukončil spolu se svými generály život na popravišti.
Publikace poskytuje slovem i obrazem základní informace o obsahu,struktuře,historii a tvářnosti muzeií na tomto území.Knihu napsal kolektiv autorů:Jaromír Kalus,Jiří Pernes,Vladimír Tkáč.
Události roku 1905 patří k nejdramatičtějším okamžikům našich novodobých dějin, přesto o nich dosud nevyšla žádná kniha. Komunisté se snažili rok 1905 interpretovat jako první pokus o proletářskou revoluci. Rok 1905 však znamenal boj za větší demokracii a za svobodu. Sebevědomá česká společnost tehdy usilovala o zřízení české univerzity na Moravě, o dosažení jazykové rovnoprávnosti s Němci a ve spolupráci s ostatními národy Rakouska-Uherska také o zavedení všeobecného a rovného volebního práva. Do politického hnutí, které usilovalo o demokratizaci habsburské monarchie, se zapojily všechny české politické strany a všechny vrstvy společnosti. V průběhu roku 1905 v rámci protestních akcí proti stávajícímu pořádku zahynulo pět lidí. Protože většina demonstrací se tehdy konala na Moravě, byla i většina obětí odsud: dva lidé zahynuli v Brně, dva ve Slavkově u Brna a jeden v Praze. V knize se můžeme seznámit s životními osudy těchto dosud bezejmenných hrdinů, kteří zahynuli v boji za svobodu, ale také s osudy těch, kteří o stejnou věc bojovali na půdě vídeňského parlamentu a zemských sněmů – s poslanci Adolfem Stránským, Karlem Kramářem, Tomášem G. Masarykem, Bohumírem Šmeralem a dalšími.
Dramatický život a tragická smrt Františka Ferdinanda d´Este. Arcivévoda František Ferdinand, synovec Františka Josefa I., který se stal po smrti císařova jediného syna následníkem rakousko-uherského trůnu, byl stařičkým panovníkem považován za potížistu a jejich vztah byl značně komplikovaný. Arcivévoda si prosadil nerovný sňatek shraběnkou Žofií Chotkovou a před dvorskými intrikami se uchyloval na zámek Konopiště a ke své rodině, kterou velmi miloval. Budoval si vlastní vojenskou kancelář a promýšlel plány na modernizaci a reorganizaci říše, ty však byly přerušeny tragickou smrtí obou manželů v Sarajevu. Tato smrt znamenala začátek 1. světové války, začátek rozpadu Rakouska-Uherska a počátek nového uspořádání Evropy.
Po sedmi letech práce letos konečně vychází ojedinělá publikace českých autorů, popisující historii armády habsburské říše od roku 1526, kdy na český trůn nastoupil první panovník z Habsburského rodu až do roku 1918, kdy se na konci první světové války Rakousko-Uhersko rozpadlo a Čechy spolu se Slovenskem vytvořily samostatný stát- Československo. Autory textu jsou historikové PhDr. Josef Dolejší, Ing. Josef Fučík, PhDr. Petr Havel a PhDr. Jiří Pernes. Kratšími statěmi přispěli další autoři - medailónky vojenských řádů a vyznamenání napsal známý sběratel faleristiky, RNDr. Josef Koláčný. Autoři sledují kulturně politický vývoj habsburské armády ve světových souvislostech, s přehlednutím k nezanedbatelné roli českých a slovenských vojáků ve všech konfliktech, kterými rakouské a později rakousko-uherské soustátí prošlo. Kniha velkého formátu 245 x 310 mm je doplněna původními barevnými i černobílými ilustracemi. Autorem celostránkových barevných tabulí je akademický malíř Karel M. Toman, znalec uniforem a zkušený výtvarník a ilustrátor. Zesnulý K. M. Toman byl uznávaným odborníkem v oboru historie vojenství a především stejnokrojů. Je znám i diky své volné grafické tvorbě. Autorem černobílých tabulí je Zdirad J. K. Čech, přední český heraldický a faleristický odborník. Kromě původních ilustrací bude text dokumentován dobovými ilustracemi.
Podtitul: České země a Rakousko-Uhersko na přelomu 19. a 20. století Autor se zabývá vývojem v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v době, kdy vedle sebe žilo slovanské i německé obyvatelstvo pod ochranou velké rakousko-uherské říše. Ačkoliv máme toto období v povědomí jako čas klidného vývoje bez válek a dobu nezvratných jistot zosobněných i postavou císaře Františka Josefa I., nazrávaly již tehdy národnostní konflikty a problémy, které vedly k rozpadu říše a s jejichž důsledky se potýkáme dodnes.
Kniha sleduje životní osudy příslušníků rodu habsbursko-lotrinského, kteří řízením osudu museli v průběhu posledního století bojovat o udržení trůnu zděděného po předcích a o zachování celistvosti rakousko-uherské říše. Závěrečné období vlády císaře Františka Josefa I. tvoří rámec pro vylíčení životního příběhu arcivévody Karla, pozdějšího posledního rakousko-uherského panovníka. Přibližuje jeho zoufalou snahu o ukončení 1.světové války, o reformu monarchie a její odpoutání od Německa. Ukazuje současně, proč Karlovy snahy nebyly úspěšné, postihuje poslední dny existence Rakousko-Uherska, odchod císaře Karla a jeho rodiny do exilu i neúspěšné snahy o obnovení vlády Habsburků v Maďarsku v roce 1921. Kniha Jiřího Pernese Poslední Habsburkové přísně respektuje pravidla seriózní historické práce, současně se čte jedním dechem a neměla by uniknout žádnému zájemci o historii Habsburků.
Období první republiky nepřestává fascinovat a přitahovat. Nová výpravná kniha První republika 1918–1938 je kronikou, encyklopedií a současně intimním svědectvím o zlomových okamžicích období první republiky. Spolu s obyvateli předválečného Československa zažijete atmosféru první republiky. Účastníkům historických okamžikůRadan Lášek, Miroslava Burianová, Ferdinand Vrábel, Lucie Jahodářová, Jitka Schůtová, Silvie Šeborová & František Štambera
Historie tzv. spiknutí Omladiny v Čechách. V knize je vykreslen počátek panování císaře Františka Josefa I. , politická situace v Evropě i v českých zemích, okolnosti vzniku Národní strany (staročeši) a Národní strany svobodomyslné (mladočeši), a cíle těchto politických hnutí - všeobecné hlasovací právo. Množství demonstrací a dalších protirežimních aktivit v Praze v letech 1893–1894 přimělo policii k domněnce, že tyto akce jsou někým ústředně řízeny. Byla vykonstruována "Omladina". Zmíněná organizace však nikdy neexistovala, v tomto případě se jednalo o kombinaci pokřivených výpovědí a policejního konstruktu. Po soudním procesu padly 21. února 1894 konečné rozsudky. Mezi odsouzenými byli například politici Alois Rašín, Karel Stanislav Sokol, Josef Škába, básník Stanislav Kostka Neumann, bratři Hajnové, Václav Čížek, Antonín Čížek nebo Antonín Pravoslav Veselý. Korunní svědek případu Rudolf Mrva byl mladými radikály zavražděn. Nálada ve společnosti zůstávala nadále neklidná. V souvislosti s odvoláním stanného práva bylo rozhodnuto též o amnestii vězněných omladinářů. Amnestie byla potvrzena císařem a 4. listopadu 1895 byli omladináři propuštěni. Kniha zpracovává na základě studia archivních materiálů a dobového tisku historii hnutí tzv. Omladiny. Odborně lektorovali : PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. a PhDr. Otto Urban, CSc. 320 stran textu, 32 stran příloh. 1. vydání.
"Právě jsem se vrátil z Hradu." To zná asi každý. Ale co komunistický premiér Klement Gottwald na Hradě po prezidentovi Edvardu Benešovi vůbec chtěl? Také asi každý ví, že Československo vzniklo 28. října 1918. Ale jak, proč a za jakých okolností? To všechno se ve stručnosti dozvíte z knihy Století ČSR. Stejně jako pochopíte dalšízásadní okamžiky české historie, jako například Mnichov ’38, druhou světovou válku, únor ’48, pražské jaro či listopad ’89. Ale přibližuje i řadu dalších světových událostí, které měly zásadní vliv na vývoj 20. století. Od bolševické revoluce v carském Rusku přes světové války následované studenou válkou až k pádu komunismu, rozpadu Sovětského svazu a dalším. Pro knihu nejsou stěžejní data, ale souvislosti. A proto je i zobrazení a řazení textů a obrázků velice názorné ve velmi přehledném leporelu. Stejně jako graf výsledků voleb, který provází celou historii ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR. Velice názorně pak dobu a celý vývoj republiky ilustruje stručná historie pozoruhodné rodiny autora. Kde pradědové a dědové bojovali ve válkách a jejich děti, a později i oni, proti komunismu. Ač ho někteří předtím pomáhali budovat. Budete překvapeni, jak to přiblíží dobu, v níž žily všechny rodiny, včetně vaší. A v knize je dost prostoru i na zmapování její historie. Budete překvapeni, jak těžké životy naši předci měli, ale také jak vlastně nedávno jsme se oddělili od Rakouska-Uherska.
Obnovené vydání úspěšné a stále žádané knihy známého historika je věnováno životním osudům a politické činnosti Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Ludvíka Svobody a Gustáva Husáka, prezidentů dosazených z vůle komunistické strany, kteří se zasloužili o rozbití či potlačování demokracie v Československé republice a negativně ovlivnili miliony životů. Za jejich vlády se tvář naší země a morálka lidí změnily tak hluboce, že se s důsledky těchto změn potýkáme dodnes. Fotografická černobílá příloha.
Opojnou radost z osvobození v květnu 1945 provázely naděje, že se podaří vybudovat republiku svobodnou, sociálně spravedlivou a také zabezpečenou před jakýmkoli příštím vnějším i vnitřním ohrožením. Prezident Beneš se triumfálně vrátil z exilu do Prahy jako symbol vítězství i kontinuity s meziválečnou první republikou. Sám všakhovořil především o národní revoluci. Její součástí byla tvrdá odplata – zejména na Němcích a kolaborantech. Četných násilností se po řadu měsíců dopouštěli také rudoarmějci – osvoboditelé ze země, jež měla do budoucna garantovat československou bezpečnost a jejíž „přání“ bylo radno plnit. Nabádali k tomu především komunisté, kteří se ve všeobecně zradikalizovaných poměrech orientovali nejlépe. Voliči v českých zemích z nich v květnu 1946 učinili výrazně nejsilnější politickou sílu v Československu. KSČ tak získala ideální pozici k přípravám na úplné převzetí moci a destrukci limitované demokracie třetí republiky.
Tak hladký průběh převratu v roce 1948 nečekali ani komunisté. Prezident Beneš se nakonec veškerému nátlaku podvolil a většina zákonodárců, včetně členů demokratických stran, nové pořádky posvětila. Akční výbory jako hlavní prostředek „očištění“ společnosti se ukázaly jako nesmírně efektivní, propaganda fungovala, volby na konci května toho roku se podařilo zmanipulovat. Puč příliš nezkomplikovala ani smrt Jana Masaryka, který byl vzdor zakořeněným mýtům ochotný s KSČ spolupracovat a podle některých aktérů dokonce snil o roli hlavy státu. A přece tu bylo něco, co komunisté podcenili: mocenská gravitace Moskvy. Stála za první lží nového režimu, když Klement Gottwald ještě jako předseda vlády veřejně odmítl kolektivizaci zemědělství. Tvrdá sovětská linie razící doktrínu zostřování třídního boje však stála i za politickými procesy a zejména za militarizací ekonomiky, jež stáhla Československo v padesátých letech do hluboké hospodářské krize. Jak platilo ještě v osmdesátých letech, také politické uvolnění muselo být inspirováno Kremlem. A tak zlom nastal Stalinovou smrtí, shodou okolností bezprostředně následovanou smrtí Gottwaldovou. Silová konfrontace ustoupila „soupeření idejí“, ekonomická křivka se obrátila a režim se stabilizoval. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)
Bibliografická kniha o životě následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda von Österreich d ´Este. Sleduje jeho osudy od narození až po tragickou smrt v Sarajevu na základě poznatků soudobé historické vědy v konfrontaci s představami, které stále přetrvávají v obecném povědomí, přestože jsou často mylné. Jiří Pernes vykresluje poměry na rakouském dvoře, arcivévodovu snahu o prosazení nerovného sňatku s hraběnkou Žofií Chotkovou i komplikovaný vztah k císaři Františkovi Josefovi.
Rok 1953 byl pro komunistický režim v Československu přelomový. Smrt J. V. Stalina a vůdce československých komunistů K. Gottwalda v březnu toho roku otevřela cestu k řešení nahromaděných problémů především hospodářských a sociálních. Nové sovětské vedení opustilo linii otevřené konfrontace se západními demokraciemi, vyhlásiloprogram zvyšování životní úrovně svých občanů a k provádění stejné politiky tlačilo i východoevropské satelity. Rozsáhlá studie zabývající se vývojem v Československu uvádí edici dokumentů (v českém překladu) s hlášeními o situaci, která v roce 1953 do svých metropolí zasílali diplomaté z britské, sovětské a rakouské ambasády v Praze - tedy autentický pohled přímých svědků událostí.
Publikováno:2016
ISBN:978-80-200-2568-5
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.