Navazuje na kn. Mladá léta Jana Amose z r. 1957 jako 2. samost. část trilogie / Druhá část trilogie sleduje putování Komenského do Přerova a do ciziny za dalším vzděláním a jeho vstup do služeb Jednoty bratrské jako učitele a kazatele. Další kapitoly líčí krátké dny šťastného rodinného života ve Fulneku, Komenského odloučení od rodiny po událostech na Bílé hoře, smrt jeho milované choti a dětí.
Historický životopisný román o Václavu Budovcovi z Budova / Román je věnovaný jedné z největších osobností předbělohorské Jednoty bratrské Václavu Budovcovi z Budova. Tato hrdinská epopej však přes násilnou Budovcovu smrt nevyznívá beznadějně a obhajuje stavovské povstání jako pozitivní dějinnou událost pro další vývoj národa.
V biografickém románě o dětství Jana Ámose Komenského - o dětství postavy, o níž je nedostatek zpráv ze soukromého života - řadí a líčí autorka s psychologickým porozuměním příhody ze života mladého hrdiny tak, aby z nich vysvitl pravděpodobný vývoj nadaného slováckého chlapce v prostředí rodiny, domova a jednoty bratrské jako základ pozdějších charakterových vlastností proslaveného muže.
Román z dějin Jednoty bratrské / Padesát let po smrti Jana Ámose Komenského vládne na Moravě katolická církev. Jen tu a tam lze nalézt zbytky věrných, kteří volí tajně vyznávat Beránka než by zradili svou víru. Bůh zachoval své věrné a další probouzí, mnozí však platí za svou věrnost i vězením, další odcházejí do Ochranova odkud vzešli první misionáři do mnoha národů a různých světadílů.
Navazuje jako 3. samostatná část trilogie na kn. Mladá léta Jana Amose, vyd. r. 1957 a Do labyrintu světa, vyd. 1959 / Závěrečná část široce založené trilogie, románové kroniky pohnutého života J. Á. Komenského. Zachycuje jeho osudy zhruba v letech 1622-1657 a nekončí jeho smrtí, nýbrž - řečeno slovy autorčinými - "výhledem donejpokojnějších a stále ještě plodných roků jeho života".
Nové zpracování starých pověstí českých. Autorka ve svém vyprávění vychází hlavně z České kroniky Václava Hájka z Libočan, napsané v polovině 16. století, ale přizpůsobuje je cítění dětských čtenářů naší doby. Vedle pověstí dobře známých, zejména z díla Aloise Jiráska, volí i méně známé a otvírající nové pohledy do bájné minulosti našeho národa.
Pověsti o původu a vzniku měst, vesnic a hradů, i o životě našich předků, do kterého zasahují nadpřirozené bytosti. / Autorka, jež souhrnně zpracovala pověsti české, moravské i slezské, se zaměřuje na pověsti východočeské. Mnohé z nich se pokoušejí o vysvětlení vzniku a původu obcí, měst a hradů (O původu Brtve, Jak povstala Sobotka, Jak povstaly Trosky), vyprávějí o tajemných místních pokladech (Královéhradecký poklad), přibližují krajinu a přírodní útvary (Posvátný bor, Roubenka), nadpřirozené bytosti a strašidla (Lesní žínka, Jak purkrabí strašil), všímají si těžkého života poddaného lidu (Zastánci robotníků) apod.
Doba husitských válek skončila, na český trůn je zvolen Jiří z Poděbrad. Už jen starší lidé vzpomínají, jaké to bylo za dob bratra Žižky v Táboře, kde všichni věřili v lepší svět a svobodně mohli vyznávat svou víru. Na králově panství v Kunvaldě se začíná budovat nová ves, kam utíkají poddaní z mnoha míst země aby mohli vyznávat víru a žít v pokoji pod ochranou krále. Ani tam však nenachází pokoj od okolních vrchností...
Autorka vybrala a upravila řadu pověstí tak, že mají styl a kouzlo starých lidových čtení. Od legend o věrozvěstech a českých patronech přes pověsti z dob Přemyslovců a Lucemburků až po příběhy z 30leté války a historky o Josefu II., kterými kniha končí.