Máchovy intimní zápisky bez cenzury! Nová edice zahrnuje úplný soubor Máchových prozaických a deníkových textů, které patří k vrcholům české, nejen romantické prózy. Svou významovou intenzitou, bohatou metaforikou i akustickými kvalitami se tyto práce řadí po bok děl tvořících kánon soudobé evropské literatury. Od staršího výboru Máchových próz, vydaných v České knižnici roku 2008, se tento soubor liší textovým složením i vnitřním uspořádáním. Především však podává zcela novou edici, založenou na ověření textů podle původních pramenů a pro čtenáře nově pravopisně uzpůsobenou. Zásadní změnou prošly též všechny komentáře.
Od konce 19. století se Máchovy autobiografické texty stávají organickou součástí jeho vydávaného díla. Problémem zůstával deník na rok 1835, částečně psaný v šifrách, popisující většinou Máchův intimní vztah se snoubenkou Lori Šomkovou. Deník dešifroval na základě úplného textu ve 20. letech K. Janský s ohledem na Máchovu pověst dešifraci nezveřejňoval. Publikace nově přináší úplnou dešifraci deníku na rok 1835, založenou na původním prameni a odstraňující chyby v dosavadní dešifraci. Výrazná pozornost je věnována také dosud opomíjené Máchově snoubence Lori Šomkové, čtenář se zde seznámí s jejími životními osudy po Máchově náhlé smrti.
Texty K. J. Erbena a K. H. Máchy. Podnětem k Erbenovým a Máchovým snovým záznamům mohl být článek jejich společného přítele Karla Sabiny "Obrazy a květy snů", ve kterém autor upozorňoval na důležitost snů pro uměleckou tvorbu. Vzhledem k časové blízkosti obou textů a přátelskému vztahu pisatelů vycházejí poprvé ve společné sbírce. K vydání připravil a ediční poznámkou opatřil Jaromír Slomek.
Tři lyrické prózy velkého českého básníka (Pouť krkonošská, Večer na Bezdězu, Marinka) jsou doplněny textem Václava Macha „Ze vzpomínek na Karla Hynka Máchu“.
Spolu s textem Marinka měl Večer na Bezdězu tvořit cyklus, v němž na autobiografickou nit navléká Mácha povídkové příběhy, cestopisná líčení, reflexe o životě i jinotajná vidění.
Výbor z díla básníka uspořádal a doplnil komentáři František Sekanina. Je rozdělen do oddílů – samostatně k básni Máj, dále ostatní básně, próza, cestopisné črty a zlomky, osobní dopisy básníka.
V obsáhlém výboru jsou obsaženy dva cykly básní (intimních a vlasteneckých), Návrat, obrazy ze života mého, Cikáni a Máj. Máchovo dílo stalo se jedním ze základních kamenů a stále zářících ohnisek novodobé české poesie. Bylo spjato nejtěsnějšími pouty s pokrokovými ideami své epochy, vyjadřovalo její nejpalčivější otázky. Proto se vracíme a budeme se stále vracet k Máchovu dílu, které je předzvěstí radikálního demokratismu největších osobností naší novodobé literatury a stojí u kolébky jejího národně i sociálně osvobozeneckého směřování.
Karel Hynek Mácha, jak bylo s výsostnou přiléhavostí řečeno, magnus parens moderní české poezie, nepotřebuje představovat, každá generace ho však musí číst znovu. Výbor Zraky žalonosné přináší samu tresť tvorby velkého romantika, jenž stál na počátku skutečné novočeské poezie, povznesené nad pouhé veršování, inspirované anesené duchem mimoliterárních úmyslů i cílů, a byl neomylným vyzváním na cestu k budoucí ryzí tvorbě, zároveň ale zůstával – navzdory všem levicovým pokusům o vyvrácení faktu – i ve své duchovní vzpouře básnicky pevně zakořeněn v duchovním směřování českého baroka.