Broučky, jediné umělecké literární dílo Jana Karafiáta (1846–1929), potkaly nejednoduché osudy. Roku 1876 anonymně vyšel skromný, neilustrovaný svazek – tehdy s názvem Broučci pro malé i velké děti – a zapadl vcelku bez povšimnutí. Až teprve po sedmnácti letech knížku objevil a zpopularizoval novinář Gustav Jaroš, který ji označil jako „snad nejkrásnější květ naší české literatury dětské“ a jejího autora nazval „českým Andersenem“. Poetická obraznost Broučků, citlivý přírodní lyrismus a ušlechtilý humanismus si dále uchovávají nepomíjející platnost. I jazykově, svým jadrným básnickým slohem šťastně spojujícím hovorovost lidové řeči s vytříbenými biblismy, je dílo Jana Karafiáta pozoruhodné. Dotisk v r. 2009 - ISBN 978-80-00-01373-2
Je to k neuvěření, ale o svatojánských broučcích si děti poprvé četly už před sto třiceti lety. Přesto příběhy nezbedného Broučka a jeho blízkých okouzlují i dnešní malé čtenáře. Právě jim patří toto neobyčejné vydání Broučků s mnoha krásnými ilustracemi Vlasty Baránkové a vloženým loutkovým divadélkem (2 díly 70 ×23,5 cm), které si děti snadno vystřihnou a složí. A pak šup do pohádkového světa - hrát si a vymýšlet, co vše by se broučkům ještě mohlo přihodit!
Pokračování oblíbených příběhů o svatojánských broučcích, které s oblibou čte již několik generací. Broučci už leží v postýlce a bedlivě naslouchají tatínkovým pohádkám na dobrou noc. Během svých večerních výletů se tatínek nachomýtl k nejedné úsměvné a roztomile bláznivé příhodě, a tak se dozvídáme třeba, jak sežáby koupaly ve smetaně, jak se špačci urazili, co si povídal osel s rybami, jak se Honza lekl, když potkal veverku, anebo jak to vypadá, když se za člověkem rozběhne štěstí…
V knize je 23 pohádek s velice zvláštními názvy (Pohádka o tom, kdo byl ten zbrklý kozel, Pohádka o zpozdilých lidech,...), které ovšem nic nemění na jejich kráse.
Kdo by neznal Broučky – jedno z nejoblíbenějších děl české literatury? Kniha od roku 1876 vyšla už více než stokrát a patří k vůbec nejvydávanějším českým publikacím pro děti. A nezůstalo jen u češtiny, byla přeložena do angličtiny, němčiny, ruštiny a dalších jazyků. Broučky doprovodilo ilustracemi mnoho předních českýchvýtvarníků, příběh se dočkal i několika animovaných zpracování. Poněkud ve stínu tohoto díla zůstal jejich autor Jan Karafiát (1846–1929). V obecném povědomí asi zůstává, že byl evangelický farář, avšak více je o něm známo pouze v evangelickém prostředí a v místech, kde působil. Kniha je výborem z původních čtyř svazků Karafiátových pamětí, jež postupně vycházely v letech 1919, 1921, 1922 a 1923 v Praze, a zahrnuje období jeho dětství, studií a zrání až po jeho dvacetileté působení v Hrubé Lhotě. Po sto letech je tak možné se znovu těšit z autentického vzpomínání tohoto nevšedního spisovatele. V Pamětech spisovatele Broučků přibližuje Jan Karafiát svůj bohatý života – své dětství v Jimramově (tedy po staru Imramově, jak jej sám nazývá), studia v cizině i následné působení v Čechách a na Moravě. Nabízí barvitý obraz nejen svého vlastního životního putování, duchovního zrání a bojů, které v úsilí o obrození reformované evangelické církve podstoupil, ale i lidí, se kterými se v životě potkal, a krajů, ve kterých pobýval. Jeho vzpomínání je o to zajímavější, že žil v době převratných historických událostí a proměn, které jej výrazně ovlivnily – od prusko-rakouské či prusko-francouzské války a sjednocení Německa přes první světovou válku až po rozpad Rakouska-Uherska a vznik samostatné Československé republiky. V knize je zachováno původní rozdělení do jednotlivých dílů, které nyní představují samostatné části knihy. Až na drobné úpravy ve prospěch srozumitelnosti textu byl zachován i jazyk a gramatika původního vydání.
V prvním dílu svých pamětí píše Karafiát o dětství stráveném v rodném v Jimramově na Moravě (okres Žďár nad Sázavou). Popisuje aktivity běžných dnů, které jsou zasazeny do přirozené krásy Jimramova a okolí. Zmiňuje sáňkování v tuhé krásné zimě na Vysočině, na půvab jara vzpomíná v souvislosti s vyháněním dobytka na pastvu a hraním s míčem. Nezapomenutelné pocity zažíval v létě při sbírání jahod, borůvek a hub, při koupání, rybaření a chytání raků. Karafiáta také velmi zajímala jimramovská historie a velmi hrdě popisuje významná období jimramovské minulosti. (Z diplomové práce Terezy Dudkové)
Svazek čtvrtý pamětí známého spisovatele a kněze, s podtitulem Dvacet let na Valašsku, popisuje dobu, kterou strávil jako evangelický farář v tolerančním kostele na Hrubé Lhotě (dnes Velká Lhota). Jan Karafiát se ve svých pamětech snažil vyložit svůj život, vysvětlit své jednání a názory a obhájit své životní postoje. Věřil, žejedině on je schopen popsat svůj život takový, jaký skutečně byl, což vyjádřil těmito slovy: „...snad by někdy někdo chtěl o mých věcech něco napsat. Než zdali by to on lépe dovedl nežli já sám? Vždyť já své věci přece jen lépe znám než kdokoli jiný.“
Druhý a třetí díl Karafiátových pamětí vydávaný tradičně v jednom svazku (což pochopitelně způsobilo zmatek v číslování dalších dílů) popisuje dobu jeho studií.
Podtitul Doba: A. rýnokolínská, B. roudnická, C. edinburská, D. čáslavská. Tento svazek pamětí popisuje dobu po skončení Karafiátových studií: nejdříve pracoval na doporučení svého vídeňského profesora Eduarda Böhla rok v Kolíně nad Rýnem v rodině vynálezce a továrníka Eugena Langena jako vychovatel. Po roční vikářské praxi v Reformované církve v Roudnici odešel znovu na studia do Edinburghu na jednu z kolejí Svobodné skotské církve. Po návratu ze Skotska roku 1872 učil náboženství, pedagogiku, didaktiku a češtinu v Evangelickém učitelském semináři v Čáslavi, kde působil i jako spirituál.
Spisovatel Broučků, reformovaný kazatel Jan Karafiát (1846–1929), byl poměrně plodným a úspěšným autorem. Ovšem navzdory své celoživotní kazatelské praxi vydal pouze jednu jedinou sbírku svých kázání a právě tu nyní držíte v rukou. Jan Karafiát si totiž svá kázání nepsal. Ačkoliv je důkladně a někdy i velmi dlouho dopředu promýšlel, přicházel na kazatelnu pouze se svou Biblí a bez jakýchkoliv poznámek. Patnáct kázání z této sbírky Karafiát přednesl v reformovaném sboru na Královských Vinohradech v roce 1896. Těsnopisem je zaznamenal Karel Vilím. Šestnácté kázání je z Hrubé Lhoty z roku 1889, kde ho těsnopisem zachytil někdo s iniciálami M. K. Tato kázání Karafiát důkladně zrevidoval a roku 1905 je připravil do tisku pod názvem Šestnáctero Pražských Kázání. V nynějším vydání se s nimi můžete seznámit v jazyce 21. století.
Dárkový balíček pro děti Dvě krásné knížky v jednom - ke knize Broučci Jana Karafiáta dostanete i knížku pro všechny kreativní děti i dospěláky Udělej si svoji knihu. „Prázdná“ kniha se 400 stranami umožňuje vytvořit si knižní skvost podle vlastní fantazie - všichni malí broučci i berušky se v ní mohou vyřádit! Co můžete s prázdnou knihou dělat? • Vymyslete si vlastní název knihy - MŮJ HERBÁŘ, ENTOMOLOGICKÁ PŘÍRIČKA PRO MALÉ I VELKÉ, MOJE POHÁDKY, OBKRESLOVÁNKY, MŮJ PAMÁTNÍČEK, ZTŘEŠTĚNÁ KRONIKA NAŠÍ TŘÍDY... • Začněte vyrábět svoji knihu - MŮŽETE: psát, malovat a kreslit (fixami, pastelkami, voskovkami, tužkou, tuší...), vystřihovat a lepit (fotografie, samolepky, fólie, ozdobné kamínky, pohlednice, výstřižky...) nebo si vymyslet nějaký jiný originální způsob, jak vytvořit vlastní knihu.
Publikováno:2011
ISBN:9788074622526
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.