Svazek čtvrtý pamětí známého spisovatele a kněze, s podtitulem Dvacet let na Valašsku, popisuje dobu, kterou strávil jako evangelický farář v tolerančním kostele na Hrubé Lhotě (dnes Velká Lhota). Jan Karafiát se ve svých pamětech snažil vyložit svůj život, vysvětlit své jednání a názory a obhájit své životní postoje. Věřil, žejedině on je schopen popsat svůj život takový, jaký skutečně byl, což vyjádřil těmito slovy: „...snad by někdy někdo chtěl o mých věcech něco napsat. Než zdali by to on lépe dovedl nežli já sám? Vždyť já své věci přece jen lépe znám než kdokoli jiný.“