Evropa v budoucnosti roku 2400. Od doby, co byla technickými prostředky poražena smrt, je celý kontinent přelidněný a změnil se v gigantickou megapolis tvořenou obytnými věžemi vypínajícími se vysoko do nebe. V těchto věžích panuje brutální řád: Rozmnožování je přísně reglementováno, za dítě se platí ztrátou vlastního života. Ale kdo ještě potřebuje děti, když může být věčně mladý a zdravý? Jan Nachtigall je příslušník zvláštní jednotky ministerstva bezpečnosti, která přísně bdí nad dodržováním zákonů o rozmnožování. Jejím úkolem je pátrat po ilegálních dětech a odhalovat nenahlášená těhotenství. Jednoho dne má Jan odstranit teroristu a jeho těhotnou přítelkyni. Naskytne se mu tak velká šance, aby prokázal svou věrnost a postoupil na kariérním žebříčku. Když ale se svou jednotkou vpadne do konspiračního bytu, proběhne všechno jinak, než původně zamýšlel. Terorista unikne – a zanedlouho je na útěku i Jan po boku mladé ženy. Je to počátek boje, ve kterém jde o budoucnost lidstva.
Arťom žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ctnostmi a nešvary, které známe z každodenního života na zemském povrchu. Arťom se nachází na stanici, která je sice pokládána za jedno z bezpečnějších míst v obrovské síti tunelů, avšak tuto jistotu narušuje temná moc, jež hrozí zničit nejen chlapcovo útočiště, ale celé metro. Mladík, jenž kdysi porušil jedno ze základních přikázání života v metru, je nucen – aby odčinil svou vinu – putovat od jedné stanice ke druhé, projít celým moskevským metrem až do poslední stanice, kde žijí v ideálním společenském zřízení kazatelé. Ti údajně vlastní záhadný předmět, který Arťom musí získat, aby zachránil metro před zkázou, jež hrozí nejen zevnitř podzemního mikrosvěta, ale proniká sem i z povrchu v podobě temných sil... Autor za tento román obdržel prestižní evropskou cenu ESFS Awards Eurocon 2007, jako nejlepší literární debut pro rok 2007. Román posloužil rovněž jako předloha k úspěšné počítačové hře Metro 2033 a hře Metro Last Light (2013).
Píše se rok 2034. Před mnoha lety jaderná válka zpustošila převážnou část světa. Lidé přežili jen v nepředstavitelně rozlehlých sítích metra ve velkoměstech. Dole v podzemí vytvořili novou jedinečnou civilizaci. Existence této civilizace je však nyní ohrožena. Na odlehlé stanici Sevastopolskaja se odehrává cosi záhadného. Její obyvatelé jsou zneklidněni, protože ze severního tunelu – jejich jediného spojení s vnějším metrem – k nim přestaly pronikat jakékoliv zprávy. Všechny průzkumné skupiny, které tam vyslali, beze stopy zmizely. V této situace se tajuplný velitel Hunter, který se na Sevastopolské objevil teprve před několika týdny, rozhodne, že přijde té záhadě na kloub… A tak začíná fantastické dobrodružství, jež vede hluboko do mýtů moskevského metra – mýtů, které rozhodují o osudu lidstva. Depresivní prostředí. Sevastopolská = Sparta, smrt je zde běžná. Smrtící vir + Hunter + Naivní holka + Homér = 2034
Třetí světová válka smazala lidstvo z tváře Země. Planeta osiřela. Velkoměsta byla obrácena v prach a popel. Železnice rezivějí. Družice se osaměle potácejí na oběžné dráze. Rozhlas na všech vysílacích frekvencích mlčí. Přežili jen ti, kteří poté, co se rozezněly poplašné sirény, stačili doběhnout ke vchodům do moskevského metra. Tady, v hloubce několika desítek metrů, na stanicích a v tunelech, se lidé snaží přečkat konec světa. Vytvořili si zde svůj mikrokosmos místo původního makrokosmu. Ze všech sil se upínají k životu a odmítají se vzdát. Sní o tom, že se vrátí na povrch – jednou, až pomine radioaktivní záření způsobené svrženými jadernými bombami. A nevzdávají se naděje, že najdou další přeživší… Metro 2035 završuje příběh Arťoma z první knihy kultovní trilogie. Na tuto knihu miliony čtenářů čekaly řadu let a zahraniční nakladatelé zakoupili práva na překlad dávno předtím, než byl román dokončen.
Rusko v blízké budoucnosti. Po válce jsou celé oblasti zamořené a řeky otrávené. Jednotlivá města nemají téměř žádný kontakt s vládou v Moskvě. Mladý Jegor pobývá na základně v Jaroslavli už několik let. Jeho nevlastní otec Polkan, mu ztěžuje život a krásná Michelle o něj nemá zájem. Jegor sní o světě za železničním mostem, na druhé straně řeky. Po tomto mostě však nikdo nepřešel desítky let. Až do dnešního dne...
Ruská satira má hluboké kořeny. Již sám název této knihy je ironickým odkazem na podobnou sovětskou tradici malých, povětšinou oslavných próz. Autor však píše o zcela jiné vlasti, než byla ta sovětská, a jeho povídky mají leckdy podobu politických thrillerů. Z různých úhlů rentgenuje ruskou „demokracii“ z počátku 90. let minulého století, odkrývá panoptikum lidských typů, počínaje společenskou smetánkou přes realitu zbohatlického života „nových Rusů“, vztahy uvnitř vědecké komunity nebo myšlenkově deviantně účelové prostředí reklamní agentury. Svůj sociální ostrovtip a sžíravý sarkasmus ale nemilosrdně cílí i do prostředí „obyčejných“ lidí. Jak sám říká: „Neposkytuji jednoznačné odpovědi, spíše nepříjemné otázky a nutím čtenáře zamyslet se nad tím, jaká je ve skutečnosti naše vlast, co to vlastně je ruský patriotismus a kdo opravdu naši zemi řídí...“
Ruská satira má hluboké kořeny. Již sám název této knihy je ironickým odkazem na podobnou sovětskou tradici malých, povětšinou oslavných próz.Autor však píše o zcela jiné vlasti, než byla ta sovětská, a jeho povídky mají leckdy podobu politických thrillerů. Z různých úhlů rentgenuje ruskou „demokracii“ z počátku 90. let minulého století, odkrývá panoptikum lidských typů, počínaje společenskou smetánkou přes realitu zbohatlického života „nových Rusů“, vztahy uvnitř vědecké komunity nebo myšlenkově deviantně účelové prostředí reklamní agentury. Svůj sociální ostrovtip a sžíravý sarkasmus ale nemilosrdně cílí i do prostředí „obyčejných“ lidí. Pro druhé vydání je kniha rozšířena o dvě nové povídky.
V Moskvě se dějí podivuhodné věci. Anonymní zadavatel požádá překladatele Dmitrije Alexejeviče, aby přeložil do ruštiny deník španělského conquistadora ze 16. století. Dmitrij se domnívá, že půjde o ryzí rutinu, ale bizarní události popsané v historickém textu se náhle stávají součástí jeho vlastní reality. Je vtažen do víru neuvěřitelných událostí, které mu mají pomoci rozluštit proroctví a nahlédnout do budoucnosti – možná za cenu vlastního života. Začíná dramatický závod s časem...
Rusko v blízké budoucnosti. Po válce jsou celé oblasti zamořené a řeky otrávené. Jednotlivá města nemají téměř žádný kontakt s vládou v Moskvě. Mladý Jegor pobývá na základně v Jaroslavli už několik let. Jeho nevlastní otec Polkan, mu ztěžuje život a krásná Michelle o něj nemá zájem. Jegor sní o světě za železničním mostem, na druhé straně řeky. Po tomto mostě však nikdo nepřešel desítky let. Až do dnešního dne...
Tisícročná Moskva je zo všetkých strán spoľahlivo chránená stanovišťami a kozáckymi vojskami. Za tromi obrannými kruhmi a za múrmi Kremľa stojí palác, v ktorom Gosudar Imperátor vyznamenáva tých najlepších z najlepších, najodvážnejších z odvážnych, výkvet dôstojníckeho zboru, oporu a nádej monarchie. Vyvolené kozácke jednotky čoskoro budú musieť opustiť čisté ulice hlavného mesta, vyzdobené na oslavu dňa archanjela Michala, a vydať sa na výpravu do temných miest, ktoré boli kedysi súčasťou veľkého Ruska. No skôr než sa dostanú za mútne vody Volgy a nepreniknuteľný opar nad ňou, musia zistiť, kam zmizli predchádzajúci prieskumníci a prečo sa odmlčali stanovištia na hranici. Pozná niekto odpoveď? A ak áno, stihne varovať ostatných? Autor série o moskovskom metre sa v druhom diele Stanovišťa vracia do jedinečného postapokalyptického sveta a ďalej rozvíja príbeh o hriechu a jeho odčinení, o zodpovednosti a ľudskej bezohľadnosti.
Jedna vražda, jeden smartfón, niekoľko dní požičaného života. Dvadsaťsedemročný Iľja sa po siedmich rokoch strávených vo väzení vracia domov. Odlúčenie od okolia mu celý život prevrátilo naruby. Odcudzil sa kamarátom, opustila ho priateľka a pár dní pred príchodom prišiel dokonca o matku. Hnaný pocitom nespravodlivosti a falošného obvinenia sa odhodlá až na vraždu policajta Piotra Chazina, ktorý ho dostal za mreže, keď mu pri razii podhodil balíček s drogami. A tu sa celý príbeh začína. Iľja sa zmocní jeho smartfónu a predstiera, že je niekto celkom iný. Cez mesendžery, esemesky a maily udržiava mŕtveho policajta pri živote, len aby sa mu podarilo dotiahnuť drogový obchod, ktorý Piotr Chazin rozbehol. Potrebuje totiž peniaze na mamin pohreb a na to, aby sa dostal z krajiny. Študuje Piotrov spôsob komunikácie, nadviaže kontakt s jeho priateľkou, rodičmi, vyhýbavo odpovedá na otázky nadriadených. Čoskoro sa však pristihne, že dvojrozmerné postavy zo správ sa menia na plastické osobnosti, ktoré majú svoje pocity, problémy a túžby. Hranice medzi Iľjom a Piotrom sa postupne stierajú. Autor postapokalyptickej série Metro Dmitry Glukhovsky tentoraz rezignoval zo žánru sci fi a presunul sa do mrazivej, neprikrášlenej súčasnosti Ruska plnej kriminality, korupcie a nenaplnených snov. Na pozadí tragédie jedného života sa črtá naliehavá otázka o úlohe technológií v živote človeka.
Publikováno:2018
ISBN:978-80-551-6005-4
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.