Politická brožura podává přehled současné mezinárodní situace. Líčí úspěchy zemí socialistického tábora, sovětskou mírovou ofenzívu, zbrojení a plány imperialistických mocností, události na Středním východě i vyhlídky na mírové soutěžení obou světových soustav.
Každá doba má svá dobrodružství a dobrodruhy. Osmnácté století dalo světu poslední skupinu slavných mořeplavců, kteří na korábech objevovali ještě neobjevené. Dobrodruzi devatenáctého století, kdy vrcholí období liberálního kapitalismu a začíná éra imperialismu, jsou z rodu Cyruse Fielda, který financoval riskantní podnik položení prvního kabelu mezi Amerikou a Evropou, zkrachovaného diplomata Ferdinanda Lessepse, který se stal ve vědomí několika generací stavitelem, inženýrem, tvůrcem, strůjcem a otcem největší stavby období liberálního kapitalismu a největší korektury přírody v dějinách lidstva vůbec...
Přehled politického vývoje Japonska od konce druhé světové války, americká okupace a plány USA, Japonsko jako konkurent na mezinárodních trzích, boj japonského lidu proti cizí nadvládě a remilitarisaci, země socialistického tábora a Japonsko.
Mořic Beňovský je jednou z nejzajímavějších postav osmnáctého století. Tento voják, dobrodruh a šlechtic napsal své paměti, které se často stávaly podkladem pro rozličná zpracování v různých světových jazycích. Několik národů se uchází o tohoto hrdinu jako o svého příslušníka. Státní příslušností byl Rakušan, rodem Slovák, příslušností k uherské šlechtě si na něho činí nárok Maďaři, a jako účastníka polských proti-carských rebelií a na základě příbuznosti s polským šlechticem v podstatě téhož jména ho mezi sebe počítají Poláci. Ale totéž právo by mohli mít i Francouzi, neboť jiný jeho strýc byl pofrancouzštělým šlechticem a Beňovský sám byl ve službách francouzského krále. A v neposlední řadě by mohl být pokládán za Madagaskařana, neboť tamější obyvatelé si ho zvolili za svého krále a jejich ostrovu také srdce Beňovského především patřilo. Ale tehdy, v osmnáctém století, když se Beňovský stal povstalcem, zajatcem, vyhnancem, plavcem, osadníkem a králem, panovala pro určení příslušnosti člověka jiná měřítka. Ostatně určení příslušnosti není ani tak významné, jako spíše to, že jeho životopis dodnes dovede vzrušit čtenáře bohatými osudy, velkou barvitostí líčení, odvážnými činy a konec konců tu a tam i výmysly. Pro to všechno a přes to všechno bereme i dnes rádi do rukou tuto knihu, neboť napínavé čtení bylo oblíbené a vyhledávané nejen v osmnáctém století, ale také ve dvacátém. Identifikační číslo tohoto vydání knihy je 13-003-67 .
Dobrodružný komiksový román o dramatických osudech Mořice Beňovského, zchudlého slovenského šlechtice, který žil v 18. stol. Stal se jedním z vůdců proticarského povstání polských šlechticů, posléze byl vyhnán na Kamčatku, kde podnítil vzpouru vězňů. Později se stal mořeplavcem, osadníkem v nově objevených končinách a konečně se stal i jejich králem na Madagakaru. Kniha se opírá o původní deníky tohoto dobrodruha.
Vylíčení vzniku i dramatického uskutečňování myšlenky spojení dvou velikých oceánů umělým průplavem a důsledků, které měl na život celé karibské oblasti od ukončení stavby až po dnešek, v němž panamský lid svým odporem proti imperialismu USA vyvolává zájem světové veřejnosti.
Tato kniha vypráví o dvou největších úpravách přírody, o dvou největších zeměpisných korekturách, které uskutečnilo lidstvo ve svých tisíciletých dějinách civilizace. Vybudování Suezského a Panamského průplavu mělo vliv na miliony lidských osudů, ekonomiku mnoha zemí, námořní plavbu, obchod, životní prostředí, technický vývoj, inženýrské myšlení, vojenskou i mírovou strategii. Románové zpracování, určené pro mládež od 12 let, přináší příběhy lidí, kteří se zasloužili o vybudování dvou z nejvýznamnějších staveb lidstva.
V bbartím podání je jeho tvorba prezentována "tradičně" nechronologicky, a to v následujícím pořadí - Věznice Parmská (vycházela v týdeníku Květy v roce 1970), Kapitán Blood (v témž roce čtrnáctidenně na zadní straně polovojenského Zápisníku), Král Madagaskaru (v měsíčníku Pionýrská stezka v letech 1975-77), Tarzanův návrat (v Zápisníku 1968-69) a Vinnetou (tamtéž 1964-66). Torzo komiksu Nervy jako špagáty je zmíněno s ukázkou pouze v pečlivém úvodu knihy.
Zajímavé epizody z minulosti naší civilizace spojuje autorova snaha ukázat význam dvou odvěkých lidských vlastností pro celý vývoj lidstva: touhu pronikat tajemství přírody a žízeň po bohatství. Na životních příbězích vynálezců, snílků, počtářů a dobrodruhů různých historických epoch ukazuje rub objevu zlata, kaučuku a diamantů se všemi tragickými důsledky, jež přineslo lidem jejich zneužití.
Publikováno:1974
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.