Vybrané spisy II. 1. Studium o hysterii - Předmluva k prvnímu vydání; - Předmluva k druhému vydání - (přeložil Bohodar Dosužkov) - O psychickém mechanismu hysterických jevů (předběžné sdělení) - přeložil Bohodar Dosužkov - Chorobopisy : A) Paní Ema z N.; B) Miss Lucy R. - oba chorobopisy přeložil Otakar Kučera C) Kateřina - přeložil Karel Kopřiva; D) Slečna Alžběta z R. - přeložil Jaroslav Vácha - K psychoterapii hysterie, Poznámky k případu Anny O. 2. Zlomek analysy případu hysterie - Předmluva; Stav choroby; První sen; Druhý sen; Doslov; Bibliografická poznámka; Rejstřík Vybrané spisy III. Práce k sexuální teorii Práce k učení o neurózách Práce k psychoanalytické technice
Vážený čtenáři! Otvíráš knihu, jež byla napsána již téměř před sto lety. Ovšem i po takových letech lze s úspěchem tvrdit, že v mnohém nebylo toto dílo slavného „moravského" psychoanalytika dodnes překonáno. Nemáme však přitom na mysli jakési sexuální excesy, jimiž měšťácká společnost (i za pozdějšího přispění u nás vládnoucích komunistů) zahalila Freudovo olbřímí dílo. Jeho Výklad snů je totiž základní prací vědeckého výzkumu snů a co se týče honu za „pověstnou" sexualitou, pak sexuální symbolice ve snech nevěnuje Freud ani desetinu celé své čtyřsetstránkové práce, přičemž navíc na těchto pouhých třiceti stranách většinou jen cituje jiné autory zabývající se sny. Téměř třetinu svého díla věnoval Freud oblasti „snové práce", v níž mistrně vysvětluje, jak sen mnohdy dochází k „naprostým" nesmyslnostem a jak právě výklad těchto „nesmyslů" velmi napomáhá k tomu, aby snící porozuměl svému snu. Vydání druhé, upravené
Psychoanalytický rozbor snů, sloužící k odhalení lidské psychiky. Další svazek Sebraných spisů S. F. představuje jednu ze základních vědeckých prací o výzkumu snů. Freud na základě snů, často na první pohled nesmyslných či zmatených, odhaluje lidskou psychiku, zvláště oblast nevědomí. Teorie je zde prokládána konkrétními příklady a jejich vysvětlením. (8. 2. 1999 Kruš., mlp.cz)
Chce-li pokus o životopis proniknout ke skutečnému porozumění duševnímu životu svého hrdiny, nesmí se vyhýbat výkladu sexuální činnosti, pohlavní zvláštnosti toho, koho zkoumá, jak se to pohříchu děje ve většině životopisů buď z diskrétnosti nebo z nemístného studu. Co je v tom ohledu známo o Leonardovi, není mnoho, ale i v tom jemnoho důležitého.
V psychoanalytickej teórii vychádzame bezpochyby z toho, že priebeh duševných procesov je automaticky regulovaný princípom slasti, myslíme si teda, že ho zakaždým podnecuje nepríjemné napätie, a potom sa uberá takým smerom, aby sa jeho konečný výsledok zhodoval so znížením tohto napätia, teda s vyhnutím sa strasti alebo s vytvorením slasti.