Michel Foucault

Archeologie vědění

V knize se Foucault pokouší objasnit metodologická východiska svých tří předcházejících historických studií. Kriticky reviduje užívané postupy, snaží se přesně a důsledně definovat základní pojmy (diskurs, výpověď), vymezuje se vůči tradičním disciplínám, jako je historie idejí či anglosaská analytická filosofie jazyka, a dosvého repertoáru zavádí nové pojmy: diskursivní formace či nediskursivní praxe.

Publikováno: 2002

ISBN: 80-239-0124-9

Bezpečnost, teritorium, populace: Přednášky na Collège de France (1977-1978)

Oproti mechanismům, jimiž se panovník až do doby klasicismu snažil zajistit bezpečí svého teritoria, staví Foucault technologie bezpečnosti, resp. korelace mezi nimi a populací. „Teritorium“ a „populace“ slouží jako protikladné póly, mezi nimiž se jeho uvažování rozvíjí. Jak došlo k přechodu od svrchovanosti nad teritoriem k regulaci populace? Jaké byly účinky této proměny na rovině vládních praktik? Objevení se populace jako ideje a jako reality nebylo důležité jen na politické úrovni, mělo také dopad na epistemologické úrovni. Analýza bezpečnostních dispozitivů vztahujících se k populaci vedla Foucaulta postupně k tomu, že zdůraznil pojem „vlády“. Ve svém tradičním smyslu veřejné moci nebo výkonu svrchovanosti nakonec ztratil váhu a začal označovat techniky specifické pro správu populací. Problematický trojúhelník, který sloužil jako původní rámec výzkumu, tak byl nahrazen systematickou řadou bezpečnost–populace–vláda, spolu s níž Foucault v tomto přednáškovém cyklu zavedl pojem „guvernementalita“, jímž se od historie bezpečnostních technologií dostal až ke genealogii moderního státu.

ISBN: 978-80-246-4286-4

Člověk, moc a spravedlnost

V roce 1971 se Noam Chomsky a Michel Foucault zúčastnili v Holandsku televizní debaty, která v jistém smyslu představovala setkání dvou významných myšlenkových okruhů. Na jedné straně lingvista a politický aktivista vycházející z racionalistické tradice a optimistické představy o člověku a možnostech společnosti, na straně druhé zpochybňující hlas filozofa hledajícího vystoupení ze systému v krajních situacích a upozorňujícího na podmíněnost lidské aktivity převládajícími mocenskými vztahy a panujícím diskurzem. První část debaty se věnuje lidské přirozenosti, roli jazyka a možnostem výkladu dějin vědy. Chomsky hájí představu o tvořivé lidské přirozenosti a o schopnostech člověka rozvíjet vědění, na kterou Foucault reaguje upozorňováním na problémy spojené s pojmem lidské přirozenosti a na roli nedoceňovaného kolektivního vědění oproti „objevům“ jednotlivců. Ve druhé části se oba myslitelé věnují politickým tématům. Vystupují jako stoupenci zásadní společenské změny. Chomského vize však vychází ze svobodomyslného, anarchistického pojetí socialismu, zatímco Foucault byl v té době ovlivněn maoistickou verzí marxismu. Výměna politických názorů je „pokračováním diskuse o lidské přirozenosti jinými prostředky“ a zároveň sporem o to, jakým způsobem dosáhnout společenské změny a na jaké hodnoty se přitom odvolávat. Český překlad doplňují dvě eseje, které s odstupem více než třiceti let a z odlišných politických pohledů diskusi interpretují. Politolog Pavel Barša vykládá spor z perspektivy postrevoluční politiky, redaktor časopisu A-kontra Ondřej Slačálek jej zvažuje z hlediska možností světové revoluce.

Publikováno: 2005

ISBN: 80-903355-3-5

Dějiny sexuality. I, Vůle k vědění

První část vrcholného díla francouzského filosofa a historika, které představuje analýzu sexuality jako jedinečné formy zkušenosti, která se stává předmětem vědění, vznikajícího na průsečíku medicíny, politiky, ekonomie a filosofie. Hlavním motivem první části s podtitulem Vůle k vědění je konstituce nového přístupu k sexualitě, jenž se prosadil na konci 18. století a ovládl století následující.

Publikováno: 1999

ISBN: 80-238-5090-3

Dějiny sexuality. II, Užívání slastí

Druhý svazek nedokončeného vrcholného díla francouzského filosofa a historika. Dějiny sexuality nepředstavují snahu o rekonstrukci dějin sexuálního chování, nýbrž analýzu sexuality jako jedinečné formy zkušenosti, která se stává předmětem vědění, vznikajícího na průsečíku medicíny, politiky, ekonomie a filosofie. Užívání slasti se soustřeďuje na zkoumání způsobu, jakým se jedinec v klasickém období stával morálním subjektem svých aktů. Ústřední metodologické vodítko (řecký pojem chrésis afrodisión) je zde rozebráno ve třech hlavních kontextech: v kontextu Životosprávy chápané jako vztah k vlastnímu tělu, Hospodaření chápaného jako umění vést domácnost a Erotiky pojednávané na pozadí lásky k chlapcům a posléze, v rámci filosofie, pojímané jako možnost přístupu k pravdě. Péče o sebe navazuje na motivy pojednávané v předchozím svazku, ovšem tentokrát se zaměřuje na pozdní antiku (Artemidóros, Plútarchos, stoicismus) a její přechod do raného křesťanství. Právě raně křesťanské texty se měly stát tématem čtvrtého svazku se zamýšleným názvem Doznání tělesnosti. Foucault sice tento svazek víceméně dokončil, ale vzhledem k tomu, že ve své závěti zakázal jakékoliv posmrtné publikace, k jeho vydání nikdy nedošlo.

Publikováno: 2003

ISBN: 80-239-1187-2

Dějiny sexuality. III, Péče o sebe

Péče o sebe navazuje na motivy pojednávané v předchozím svazku, ovšem tentokrát se zaměruje na pozdné antiku (Artemidóros, Plútarchos, stoicismus) a její přechod do raného křesťanství. Práve křesťanské texty se měly stát tématem čtvrtého svazku se zamýšleným názvem Doznáné tělesnosti. Foucault sice tento svazek víceménědokončil, ale vzhledem k tomu, že ve své závěti zákázal jakékoli posmrtné publikace, k jeho vydání nikdy nedošlo. (text z přebalu)

Publikováno: 2003

ISBN: 80-239-1186-4

Dějiny sexuality. IV, Doznání těla

Čtvrtý svazek Foucaultových Dějin sexuality, Doznání těla, byl publikován roku 2018. Ve Francii i ve světě se vydání tohoto čtvrtého dílu stalo skutečnou událostí, neboť teprve díky němu je nyní celý projekt Dějin sexuality kompletní a plně srozumitelný. Hlavním tématem Foucaultova spisu je formování zkušenosti sexuality – v návaznosti na antiku, avšak s mnohými originálními přesahy – v prvních staletích křesťanství, tedy v dílech církevních otců. Foucaultova kniha má podobu rozsáhlé fresky, v níž je téma sexuality začleněno do složitého historického i myšlenkového kontextu, který autor ve svých pozdních textech označuje souhrnným názvem „estetika existence“.

ISBN: 978-80-53002-02-8

Dějiny šílenství

Kniha pojednává o krajních formách lidské zkušenosti (mentálních chorobách, delikvencích, sexuálních poruchách...) v kontextu dějin. Autor hledá historické kořeny pojmu duševní choroby.

Publikováno: 1994

ISBN: 80-7106-085-2

Diskurs, autor, genealogie

Tři pozoruhodné studie významného francouzského filozofa a historika, které spojuje myšlenka o moci jako základním motivu lidské touhy po vědění.

Publikováno: 1994

ISBN: 80-205-0406-0

Dohlížet a trestat

Kniha proslulého francouzského filozofa, jednoho z nejpronikavějších myslitelů druhé poloviny 20. století, je historickou analýzou zrodu vězení, věnovaná vzniku a vývoji obecně chápané instituce uvěznění, pronikající postupně celou společností.

Publikováno: 2000

ISBN: 80-86019-96-9

Historie šílenství v době klasicismu

Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých „archeologických“ spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství. Foucault zde analyzuje – počínaje tím, co označuje jako „velké uvěznění“ – několik historických konstelací, které v nejrůznějších kontextech charakterizovaly vztah západní kultury k postavě šílence. Šílenství je zde spíše než jako biologický či medicínský fakt analyzováno jako kulturní jev, jehož tvářnost se v moderní době pozoruhodně proměňovala od epochy k epoše. Foucault se sice od tohoto textu později do jisté míry distancoval, pro nás je ovšem podstatné, že Historie šílenství nese všechny charakteristické rysy Foucaultova raného myšlení: diskontinuitní pojetí dějin, tendenci uvažovat o dějinách spíše se zřetelem k prostoru než k času, a také jistý estetizující rozměr, zcela zjevně patrný zvláště na posledních stránkách knihy, kde Foucault uvádí šílenství do vztahu k literatuře s pomocí pojmu „absence díla“. Nezkrácené původní vydání, které je zde v českém překladu publikováno poprvé, rovněž obsahuje pasáž o Descartesovi a o vztahu mezi myslícím subjektem a možností šílenství. Právě tato pasáž díky pozdější reakci z pera Jacquese Derridy (a následné ostré Foucaultově odpovědi) zavdala podnět k jedné z nejslavnějších filosofických polemik 20. století.

Publikováno: 2020

ISBN: 978-80-87054-60-4

Je třeba bránit společnost

Kniha vznikla z Foucaultových přednášek na College de France v akademickém roce 1975–1976 a znamená důležitý okamžik ve vývoji jeho vlastních badatelských zájmů. Foucault zkoumá, jak se rodí v novodobém historickém diskurzu téma vnitřního nebezpečí, jež údajně ohrožuje civilizovanou společnost, ať už v podobě nepřítele rasového, třídního nebo jiného, zejména takového, který ohrožuje její zdraví, který představuje cosi zlověstně nemocného na jinak „zdravém těle“ společnosti. Tento nepřítel musí být alespoň podroben kontrole (lékařské, zdravotní, policejní apod.), má-li být společností úspěšně zvládnut. Ve zrodu tak zvané biomoci, pozoruhodného spojení politické moci se zájmem o zdravotní stav populace, vidí Foucault rozhodující moment pro vznik pocitu strachu před nebezpečím, jemuž vystavuje společnost vnitřní nepřítel.

Publikováno: 2006

ISBN: 80-7007-221-0

Moc, subjekt a sexualita

Výber obsahuje Foucaultove články a rozhovory, ktoré zachytávajú posledné obdobie jeho tvorby. Ukazuje sa v nich tematická šírka Foucaultových teoretických záujmov, do ktorých popri filozofii vstupovala problematika filmu, hudby, architektúry, literatúry a politiky. Tieto práce sú svedectvom posunu autorovho myslenia k poslednému veľkému okruhu jeho analýz: k otázkam subjektu, sexuality a morálky. Nájdeme tu najdôležitejšie práce, ktoré Foucault napísal počas svojich prednáškových pobytoch na amerických univerzitách.

Publikováno: 2000

Myšlení vnějšku

Výbor z Foucaultových článků a rozhovorů, který dokládá proměny jeho myšlení od 60. let až do jeho smrti. Zahrnuje tedy i rané statě věnované literatuře a těm spisovatelům, kteří inspirovali jeho generaci (Bataille, Blanchot), důkladnou recenzi dvou knih Gillese Deleuze, ale stejně tak i články a rozhovory, v nichž Foucault stručně shrnuje své pojetí politického rozumu, moci a moderní racionality. V posledním rozhovoru se pak dotýká i svého nedokončeného projektu „dějin sexuality“.

Publikováno: 2003

ISBN: 80-239-2454-0

Psychologie a duševní nemoc

První publikovaná práce francouzského filozofa analyzuje téma vztahu psychologie a šílenství jako určitý moment ve vývoji naší civilizace. Prvotina dnes již věhlasného strukturalisticky orientovaného Francouze sonduje zásadní souvislosti duševních nemocí s konkrétním postavením lidského jedince ve světě. Snaží se doložit, „že kořeny psychopatologie nesmějí být hledány v nějaké ,metapatologii’, nýbrž v určitém historicky situovaném vztahu člověka k člověku šílenému a ke skutečnému člověku vůbec“. Je to nevšední, myšlenkově pronikavá publikace.

Publikováno: 1971

ISBN: 40-007-71

Rád diskurzu

Jeden z najoriginálnejších mysliteľov druhej polovice 20.storočia. Jeho prednáška Rád diskurzu má medzi jeho filozofickými prácami osobitné postavenie. Predniesol v nej tézy, ktoré nielenže orientovali jeho vlastné skúmanie, ale stali sa aj podnetom diskusií, do ktorých vstupovali filozofi, lingvisti, sociológovia a iní. Foucault tu definovaldiskurz ako bojové pole, miesto boja o moc, ako zdroj nepokoja a strachu. Úlohou intelektuálov je podľa neho bojovať proti moci, ktorá na nás parazituje, a Foucault nám na to v knihe dáva kľúč.

Publikováno: 2006

ISBN: 80-969394-3-2

Raymond Roussel

Studie Raymond Roussel (1963) je jediná Foucaultova kniha věnovaná jedné konkrétní osobnosti. Nejde zde jen o důkladný rozbor díla jedné z nejzajímavějších a nejbizarnějších postav francouzské literatury, díky němuž Roussel po dlouhém období zapomnění vstoupil do povědomí čtenářů, ale také o vybudování určité teorie vztahu mezisubjektem, řečí a světem. Právě zde se Foucault snad nejvýrazněji přibližuje budování něčeho, co by nebylo přehnané nazvat jeho svébytnou ontologií.

Publikováno: 2006

ISBN: 80-87054-01-6

Sen a obraznost

Raná práce předního francouzského filozofa, interpretace snu a imaginace v kontextu moderní antropologie a psychologie.

Publikováno: 1995

ISBN: 80-901842-1-9

Slova a věci

Dnešní humanitní vědy nejsou jen oblastí vědění: jsou praktikami a institucemi. M. F. analyzuje jejich zrození, vzájemné vztahy. „Člověk“ se objevil v našem vědění nedávno. Nebyl objektem zájmu po tisíciletí: zrodil se díky proměně naší kultury. V tomto díle nejde o „dějiny“ humanitních věd, ale o archeologii současnosti. Ao kritiku: neboť kde se tyto okolnosti změní, „člověk“ zmizí a uvolní místo možnému novému myšlení.

Publikováno: 2007

ISBN: 978-80-251-1713-2

Toto nie je fajka

V Magrittovom obraze, kde je fajka a pod ňou nápis Toto nie je fajka, našiel autor knižky spochybnenie princípu napodobňovania, ktorý dlho vládol v západnom maliarstve a nielen tam. V Magrittovom maliarstve sa podľa Foucaulta dostáva do obehu obraz bez vonkajšieho vzoru, bez imitácie niečoho daného. Takýto obraz Platón nazval simulakrom a jeho tvorcov odsúdil ako výrobcov preludov. A práve pojem simulakra nám umožňuje chápať mnohé fenomény súčasnej vizuálnej kultúry. Kaligram je teda tautológia. Ale nie taká ako v rétorike. Rétorika ťaží z nadbytku reči; využíva možnosť dvakrát povedať to isté rozličnými slovami; profituje z nadmerného bohatstva, ktoré nám dovoľuje jedným a tým istým slovom povedať dve rozličné veci; podstatou rétoriky je alegória. Kaligram využíva tú vlastnosť písmen, že majú význam ako lineárne prvky, ktoré možno rozložiť v priestore, a zároveň ako znaky, ktoré treba rozvíjať v jednotnej reťazi zvukovej substancie. Znak, písmeno dovoľuje určiť slovo; čiara zasa dovoľuje stvárniť vec. Kaligram mieni teda hravo zotrieť najstaršie protiklady našej alfabetizovanej civilizácie: ukázať a pomenovať; stvárniť a povedať; reprodukovať a artikulovať; napodobniť a označiť; pozorovať a čítať.

Publikováno: 2010

ISBN: 978-80-8101-204-4

Zrození biopolitiky

V roce 1978 otevřel Michel Foucault na Collège de France v Paříži přednáškový kurz, jehož tématem měla být „biopolitika", tedy vládní praxe, která se od 18. století pokoušela racionalizovat problémy populace spojené se zdravím, hygienou, porodností, dlouhověkostí apod. Foucault se rozhodl pojednat nejprve o politicko-filosofickém rámci, v němž se zmíněné problémy objevily a pro nějž byly velkou výzvou - o liberalismu. Téma liberalismu a liberální technologie vládnutí zaujalo Foucaulta do té míry, že nakonec celý kurz věnoval pouze jemu. Kniha Zrození biopolitiky tak podává zajímavý a podnětný rozbor, analýzu i komparaci klasického liberalismu 18. století a liberalismu 20. století v jeho dvou podobách, jimiž jsou německý ordoliberalismus a zejména americký neoliberalismus. Jelikož jde o záznam přednášek, má čtenář možnost zakusit půvab autorova mluveného slova.

Publikováno: 2009

ISBN: 978-80-7325-181-9

Zrození kliniky

Kniha Zrození kliniky je přímým pokračováním Dějin šílenství. Soustřeďuje se na dobu konce osmnáctého a počátku devatenáctého století, kdy dochází k reorganizaci medicíny, především v její výuce v klinické praxi, a kdy se medicína ustavuje jako věda. Foucault studuje dějiny struktur na různých rovinách (ekonomické, sociální,politické, ideologické či kulturní), analyzuje jejich vzájemné vztahy a v souvislosti s nimi zkoumá celkové proměny způsobů označování a vidění v dané době, hranice viditelného a vyslovitelného.

Publikováno: 2010

ISBN: 978-80-87378-29-8