Alain De Benoist

Být pohanem

Proč jsem napsal tuto knihu? Ptá se de Benoist. Abych odhalil esenciální rozdíly mezi pohanstvím a křesťanstvím. Svůj cíl však rozhodně překročil: ve svém bádání sahá až na kost toho, co je jádrem evropského myšlení, cítění a prožívání; toho, co je Evropanům původní už od prehistorie, a co je v Evropě skrytě přítomné dodnes, protože christianizace to mohla potlačit, ale nikdy to nemohla zničit.

ISBN: 978-80-973292-0-4

Demokracie jakožto problém

Demokracie představuje problém: problém ve smyslu otázky, kterou je nutné vyřešit. Alain de Benoist v této krátké knize bourá zažité předsudky o demokracii a ukazuje, že evropskou civilizaci provázela již od počátku. Dokládá, že problémem není samotná idea demokracie, nýbrž její současné chápání a praxe. Demokracie je vláda lidu,a zatímco liberální demokracie chápe lid jako pouhý součet atomizovaných jednotlivců, de Benoist jej chápe jako konkrétní kulturně-historickou kontinuitu. Tvrdí, že cílem liberální demokracie je depolitizace veřejného života, redukce dějinotvorného vládnutí na pouhé technické řízení. Liberální demokracie může vést k vládě odborníků neboli „liberální nedemokracii“. Dosažení efektivní demokracie je možné posílením prvků přímé vlády lidu, zavedením možnosti odvolání volených zastupitelů, jakož i návratem k chápání občanství jakožto podmíněného sounáležitostí k společenství, jež stojí na sdílených hodnotách. Autor zdůrazňuje, že efektivní demokracii jsou vlastní mnohé prvky, které jsou v současnosti potlačovány. Preferuje takové pojetí demokracie, které vedle principů svobody a rovnosti neopomíjí ani kulturně-historické bratrství. Český překlad původního textu z roku 1985 je doplněn dvěma autorovými pozdějšími esejemi.

ISBN: 978-80-99977-17-5

O nominalismu

Buď se domníváme, že zvláštní vyplývá z obecného, nebo myslíme, že obecné vyplývá ze zvláštního: toto shrnuje celou debatu o nominalismu a univerzalismu. Každý antiegalitářský světonázor je v podstatě nominalistický. Postmodernismus je typ myšlení, který v 70. letech začal oproti jednotnému a univerzálnímu klást důraz na rozdílnosti a jednotlivosti, kulturní pluralitu, spravedlnost v přístupu k různým úhlům pohledu. Německý konzervativní revolucionář Armin Mohler se v něm proto domníval vidět jeden z cyklických návratů nazírání na svět, pro nějž se od vrcholného středověku ujal název nominalismus. Alain de Benoist od něj tuto perspektivu přejal (podobně jako třeba i název své nejúspěšnější knihy Vu de droite, „viděno zprava“) – a nikdy toho nepřestal litovat, poněvadž se ukázala být možnou příčinou četných nedorozumění – viz rozhovor s Alainem de Benoistem z května 2008: Proč vás dříve přitahoval italský filosof Julius Evola i přes svůj platonismus, který je tak vzdálen nominalismu GRECE? GRECE se nikdy k nominalismu nehlásilo! Zato se mi stalo, je to dnes už víc než třicet let, že jsem tento termín pozitivně užil (uvedl jsem ho jako protiklad filosofického univerzalismu), ale snažil jsem se mu dát zcela jiný smysl, než jaký mu tradičně v dějinných myšleních přidělujeme. Touto cestou jsem se dál neubíral, abych nezavdal příčinu k nedorozumění. Slovo „nominalismus“ tedy dnes používám v jeho obvyklém smyslu, ale zároveň z kritické perspektivy, protože v něm vidím předchůdce individualismu, který pravidelně ve svých spisech pranýřuji. V pravém slova smyslu nominalismus prohlašuje, že neexistuje nic kromě jednotlivé bytosti, což je pro přívržence holismu, jako jsem já, nepřijatelné prohlášení. Poněvadž však číslo magazínu Nouvelle École z léta 1979 věnované „nominalistické myšlence“ patří jinak k těm ideově určitě nejpodnětnějším a názory v něm obsažené se z větší části staly trvalou duchovní výzbrojí GRECE (Groupement de Recherche et d’Etudes pour la Civilisation Européenne – Sdružení pro výzkum a studium evropské kultury) – jakkoli své ztotožnění s pojmem nominalismu rychle opustila – rozhodli jsme se autorovu stať publikovat v plné šíři.

ISBN: 978-80-907462-2-0

O rasismu

K tvrzení, že „věda existenci ras vyvrací“, existuje podstatná a velmi zvláštní námitka. I kdyby existence ras byla nesprávná, je třeba přezkoumat slovo „vyvrací“. Jinými slovy, působí rasistická ideologie na úrovní „dokazování“ a „vyvracení“, nebo spíše na úrovni výkladu? A dále: je možné se kvůli určení pravdivosti či nesprávnosti různých ideologií obracet k „vědě“, aniž bychom upadli do zcela obyčejného scientismu? Prohlašovat, že se rasistické teorie minulosti prosazovaly pouze na pseudovědeckých základech, může uklidňovat zaryté antirasisty, pravda to však není. „Vědecká“ způsobilost řady rasistických autorů, od Linnéa a Blumenbacha k Otmaru von Verschuerovi či Vacherovi de Lapouge a mnoha dalších, je nepochybná. Bylo by mylné s mnoha rasisty věřit, že rasismus je vědecky pevně podložený, nebo s mnoha antirasisty uvěřit, že dnes kontorverzní autoři jsou jen „pseudovědci“.

Praxe nové inkvizice (1998)

Totalitarismus: Komunismus a nacionální socialismus - jiná moderna 1917 - 1989

„Srovnání mezi komunismem a nacionálním socialismem je ve skutečnosti nejenom oprávněné, nýbrž také bezpodmínečně nutné, neboť bez něho jsou oba jevy nepochopitelné. Dají se –a s nimi dějiny první poloviny 20. století- jen tehdy pochopit, když se „pojmou společně“ (Furet), zkoumají se ve ‚své době‘, to znamená v dějinnémokamžiku, který mají společný.“ Alain de Benoist

ISBN: 978-80-906390-6-5

Za horizontem lidských práv

Ideologie lidských práv se stala sekulárním náboženstvím naší doby. Má svá dogmata, své svaté, své mučedníky, své křížové výpravy a svou inkvizici. Ačkoli byla formulována s úmyslem zabránit tyranii a přinést svobodu, nakonec se sama stala svazující. Autor v této knize zkoumá dějiny lidskoprávního diskurzu, jeho předchůdce a jeho současné dopady na společnost. Odhaluje člověka antiky jako neodlučitelného od svého rodu či komunity. Sleduje dlouhou cestou od toho, jak rané křesťanství přisoudilo každému člověku nesmrtelnou duši, až po současné zbožštění člověka jakožto egoistického jednotlivce. Poukazuje na kulturní a historickou relativitu lidských práv. Jejich absolutizaci a univerzalismus považuje za formu západního etnocentrismu. Vrhá světlo na jejich ideologizaci v prospěch západních zájmů a globalizace a především poukazuje na jejich atomizační a dezintegrační dopady na společnost. Francouzský filosof Alain de Benoist (*1943) je zakladatelem a předním představitelem Sdružení pro výzkum a studium evropské kultury (Groupement de recherche et détudes pour la civilisation européenne, GRECE). Je autorem několika desítek knih: kromě lidských práv psal i o indoevropských jazycích a náboženstvích, o dějinách filosofie, o ekonomice, o totalitarismu a o geopolitice. Ve své aktuální knize Za horizontem lidských práv předkládá jedinečnou kritiku jednoho z nejzávažnějších problémů naší doby.

ISBN: 978-80-973292-4-2