Michael Chabon na sebe bere nesnadný úkol: v novele Konečné řešení oživuje velkého detektiva z Baker Street, k jehož nezaměnitelným atributům patří dýmka a housle, a otevírá případ vraždy a krádeže afrického papouška. Hrdinou příběhu je devítiletý chlapec Linus Steinman, který přijíždí do válečné Anglie jako židovský uprchlík. Chlapec, který nemluví, má afrického papouška Žako chrlícího řady záhadných čísel. Že by kód jednotek SS? Šifry německých ponorek? Záhada se mění v problém ve chvíli, kdy je spáchána vražda a papoušek zmizí. Na scéně se objevuje starý pán, bývalý fenomenální detektiv – ačkoli jméno Sherlocka Holmese nikdy nepadne, je jasné, že jde o něj. „Stařec“ se ujímá případu. Na malém prostoru autor dokazuje, že je mistrem vyprávění, ale i experimentátorem, jednu kapitolu např. vypráví papoušek. Jde o „lehčí“ žánr detektivky, zároveň o vynikající literární počin – svým posledním dílem složil Chabon poklonu nejslavnějšímu detektivovi všech dob i jeho tvůrci.
Četba a psaní na pomezí. Čtivý a zábavný průvodce čtenářů, které baví moderní literatura. Šestnáct textů této knihy se zaobírá mj. komiksem, hororem, sci-fi, Cormacem McCarthym, moderní povídkou, Arthurem Conanem Doylem, severskými ságami a mýty, Golemem, židovstvím, Chabonovou vlastní románovou prvotinou. A každé z těchto zdánlivě nespojitých témat pojednává autor se svým příslovečným soustředěním a vtipem, ne náhodou říká: Čtu pro zábavu a píšu, abych bavil lidi. Tečka.
Michael Chabon pojmenoval svůj nový román podle nesmrtelné swingové skladby, kterou hrály a hrají mnohé proslulé bigbandy. Na druhou stranu, kniha je uvedena citátem Wernhera von Brauna, německého konstruktéra superzbraní V-2, který přešel na americkou stranu a posléze se stal duchovním otcem amerického vesmírného programu. Podobně jako vonBraun je i protagonista románu pravým člověkem moderního věku, mužem neuvěřitelného osudu a mnoha tváří. Chabonův vypravěč jej nazývá prostě „můj dědeček“ a tato postava se skutečně zakládá na autorových vzpomínkách na umírajícího prarodiče. Román, který dokázal obsáhnout celé století v jediném životě a celý život v jediném týdnu, se čte jedním dechem.
Oceňovaný americký autor (nar. 1963) s evropskými kořeny je u nás zatím znám jen díky románu Úžasná dobrodružství Cavaliera a Claye. Chabon se stihl ovšem proslavit už dříve, zaujala už jeho prvotina The Mysteries of Pittsburgh, podle jeho druhého románu Wonder Boys byl v roce 2000 natočen film s Michaelem Douglasem v hlavní roli. Živě se zajímá o komiks, hudbu a popkulturu vůbec, na jeho webových se mj. dočteme, že „podíl Monty Pythonova létajícího cirkusu na utváření osobní estetiky byl primární“. Modelový svět je soubor povídek z přelomu 80. a 90. let. Autor sice tvrdí, že mu více vyhovuje větší prostor románu, jeho povídky nicméně dokazují, že mu malá plocha umožňuje dokonale zkoncentrovat autorské kvality, díky nimž si získal kritiky i čtenáře.
Svůj nový román pojmenoval Michael Chabon podle ulice, jež propojuje kalifornská města Berkeley a Oakland. Zatímco Berkeley je odjakživa spojováno především s akademickou tradicí místní univerzity a s převážně bílým establishmentem, Oakland byl vždy synonymem pro afroamerickou kulturu. Oba prvky se v románu potkávají v osobách Archyho Stallingse, černocha z Oaklandu, a Nata Jaffeho, který se narodil do bílé středostavovské rodiny v Berkeley. Tihle dva spolu provozují obchůdek s gramofonovými deskami. Za relativně dlouhou dobu své existence získal jejich podnik v sousedství jistou proslulost, ovšem časy se mění a o pár bloků dál má vyrůst obchodní komplex, kde se má kromě multiplexu otevřít také třípatrový obchod s hudebními nosiči. Archymu navíc dává dost zabrat vlastní rodinný život. S manželkou si moc nerozumí, a do toho se znenadání v Oaklandu objeví jeho syn, k němuž se Archy nikdy tak úplně nepřiznal… Telegraph Avenue ovšem není antiglobalistický pamflet popisující boj lokální kultury proti nadnárodním koncernům. Chabonův nejnovější počin je především románem o tom, jak snadno otcové opouštějí své syny – a jak těžce k nim hledají cestu zpět.
V anglosaské literární tradici není mnoho knih, které by tematicky souvisely s Československem. Chabonův příběh se začíná odvíjet v New Yorku na podzim roku 1939 a hlavní roli v něm hrají dva mladíci: Samuel Klayman (později se přejmenuje na Sammyho Claye) je židovský chlapec z Brooklynu, zatímco Josef Kavalier uprchl z Prahy před Hitlerem. Jeden má rád komiksy i brakovou literaturu, druhý zase zbožňuje Harry Houdiniho. Utvoří spolu tým, v němž Sammy píše texty a Josef kreslí, vytvoří nového komiksového hrdinu jménem Eskapista, a se svým nápadem uspějí v jednom nakladatelství. Jde o mimořádně silný a citlivý příběh, zároveň však o určitou mystifikaci – autor vytváří představu, že jeho hrdinové skutečně existovali a "mate" nás uváděním takových osob v knize, jakými jsou např. Salvador Dalí či Orson Welles. Za tuto knihu byl autor roku 2001 poctěn Pulitzerovou cenou.
Chabonův hrdina Art Bechstein hledá svou lidskou i sexuální identitu a skrze hořké sebepoznání nachází lásku a dospělost. Chabonův jazyk je prostoupen nostalgií; navíc se vyznačuje nesmírnou rafinovaností, jedinečným citem pro metaforu a jemným smyslem pro humor.
Profesor tvůrčího psaní Grady Tripp vláčí na hřbetě nejen krizi středního věku a následky svého uměřeně prostopášného života, ale také břemeno nedopsaného a podle všeho nedopsatelného románu Zázrační hoši. Dva a půl tisíce stran bobtnajícího opus magnum jako by se svému autorovi smálo do obličeje, a přitom nebylo než výčtem jeho selhání, marných nadějí a promarněných příležitostí. A Grady, místo aby psal, balí jointy a před studenty se tváří jako druhý Henry Miller. Jedním z těch, jež aura jeho talentu na chvíli oslní, je i James Leer, rozháraný mladík jako vystřižený z atlasu aspirantů tvůrčího psaní. Nečekané setkání těch dvou na večírku plném spisovatelů odstartuje běh událostí místy tak absurdních, že hraničí s groteskou, jen místo dortů a neohrabaných policajtů se tu o zábavu starají transvestita, mrtvý pes a sako po Marilyn Monroe.
Dílo se odehrává v alternativní přítomnosti v aljašském městě Sitka: tam byla před 2. světovou válkou umístěna velká část východoevropských Židů. Sitka je federální distrikt USA se zvláštním režimem židovské samosprávy, jež má však záhy skončit. To v obyvatelích města vyvolává nejistotu. Životem omlácený detektiv oddělení vražd Meyer Landsman začíná vyšetřování nového případu, který může být jeho poslední. Za tuto knihu získal autor v roce 2007 Nebula Award a v roce 2008 Locus Award, Hugo Award a Cenu České akademie science fiction, fantasy a hororu.
Publikováno:2014
ISBN:978-80-207-1524-1
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.