Někdy ženy muže láskou vyznamenávají, někdy muži platí ženám za lásku. A když nechtějí dát peníze, zaplatí vlastní smrtí. Jsou však i jiné příběhy, kdy láska způsobuje smrt. Láska k majetku, do něhož je zahrnut i manžel sedící ve zlaté kleci. To muže dusí a ponižuje, a když nenajde jinou kompenzaci, vytáhne pušku ze skříně a jako lovec, jemuž je znemožněno lovit milenky, zastřelí manželku. Láska je krásná a šťastná, pokud je oboustranně svobodná, jinak se promění ve vražednou žárlivost, zničující nenávist nebo smrtonosné pohrdání.
Zikmund Lucemburský byl druhorozený syn císaře Karla IV., římský král a císař, jehož skráně zdobily také uherská a česká královská koruna. Téměř půlstoletí patřil k největším a nejúspěšnějším vládcům pozdního středověku a především vNěmecku aMaďarsku jej považují za jednoho z nejvýznamnějších panovníků. Vyřešil dlouhé papežské schizma, usiloval o reformu církve, prováděl skutečně evropskou politiku, posílil postavení římské říše i jejího vládce a nakonec dosáhl i usmíření katolické církve s husitskou. V Čechách se naopak vždy těšil pověsti „lišky ryšavé“, která mnohokrát oklamala a podvedla svého bratra Václava IV., vylákala do Kostnice a nechala upálit Jana Husa a vedla proti husitům dlouhé a kruté války, které zcela zdevastovaly zemi. Ani poté, co skutečně usedl v roce 1436 na český královský trůn, neprojevil se jako panovník, jemuž skutečně leží na srdci blaho a prospěch jeho země. Už současníci charakterizovali Zikmunda Lucemburského jako „muže dvou tváří“, který vždy sledoval především vlastní prospěch a neváhal lhát i podvádět, ale byl také schopný kompromisu a po svém otci mistrem diplomacie. Stal se tak v mnoha směrech jeho důstojným pokračovatelem a jako první přišel s ideou vytvoření „podunajské monarchie“ z českých, rakouských a uherských zemí, která se stane účinnou hrází proti osmanským výbojům i proti odstředivým tendencím v německých oblastech. V mnohém tak předběhl svou dobu – možná právě proto byl a je stejně nekriticky obdivován a veleben jako odsuzován a pomlouván…
Soubor krimipovídek podle názvu jedné z nich. Vyšetřování nejbrutálnějších zločinů je vždycky nebezpečné. Pokud policie rychle neodhalí vraha, je pravděpodobné, že bude vraždit dál a jeho běsnění se bude stupňovat. Zatknout podezřelého a pak ho důkazy usvědčit je vlastně ideální kriminální případ. Někdy je však vůbec nejtěžší vraha dopadnout a nenechat se při tom zabít.