Kouzelný příběh o jednom (obyčejném) dni dvou lidí v Turecku - zahraničního botanika, studujícího tamní floru a místního učitele, který si přivydělává sběrem kovových plechovek od nápojů.
Jeden Francouz kdysi před Louisem de Bernièresem prohlásil, že Anglie je nejexotičtější zemí Evropy, a dodal, že je to „ohromný blázinec“. Bernières ve své nové sbírce Generálova šťastná smrt vzpomíná na surreyskou vesničku, kde v šedesátých a sedmdesátých letech vyrůstal. Jako pravý romanopisec se ovšem nedokáže úplně držet pravdy, a tak nám vypráví příběhy ze zaniklé Anglie, kde se dáma mohla oblékat do pumpek jako chlap a brokovnicí střílet veverky, penzionovaný generál tam mohl chodit nahý a lidem třeba připadalo úplně normální svěřovat se pavoukovi, který žije v zahradní kůlně. „Británie je opravdu jeden velký blázinec. Je to jeden z rysů, který nás odlišuje od ostatních národů. Máme velmi pružnou představu o tom, co je normální. Jsme v některých ohledech zkostnatělí a formální, ale věříme v právo na výstřednost, pokud jsou ty výstřednosti dost velké. K těm malým nejsme zdaleka tak tolerantní. Běda vám, když držíte špatně nůž, ale je vám přáno, pokud nosíte bederní roušku a žijete na stromě.“ Louis de Bernières
Zakončenie osudov McCoshovcov a Pittovcov, hrdinov Bernierových predchádzajúcich románov Prach, čo padá zo snov a Toľko života. Daniel Pitt slúžil v prvej svetovej vojne ako bojový pilot Kráľovských vzdušných síl, v druhej svetovej vojne ako tajný agent Úradu pre špeciálnych operácie a teraz čelí ťažkostiam vo svojej vlastnej rodine.Manželstvo sa mu rozpadlo a nevybudoval si ani vzťah k svojmu synovi Bertiemu. Po smrti brata Archieho zatúži po zmene, vydá sa do Pešávaru, aby pochoval jeho pozostatky, a potom pred rodinou a priateľmi v Anglicku utečie do Kanady. Rozdielne, no rovnako zničujúce skúsenosti z vojny dávajú Danielovi a Bertiemu príležitosť, aby k sebe našli cestu. Kiežby sa konečne oslobodili od minulosti. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.
Příběh o lásce, cti a pomstě, jenž je neobyčejně vtipný a zároveň hluboce tragický, zdařile absurdní, uměřeně sentimentální a laskavý, ale v popisech italského tažení až bezděčně naturalistický. Tento román získal Cenu spisovatelů Britského společenství za nejlepší knihu roku 1995 euroasijského regionu.
V poslední části volné latinskoamerické trilogie (opět přeložené Viktorem Janišem) se de Bernierés nejenže vypořádal nejenom s katolickou církví, ale dotkl se i dalších citlivých témat: zkorumpované vlády, drogových baronů a všudypřítomné chudoby. Cochadebajo de los Gatos, utopická komunita obývaná tři sta let starými konkvistadory, prostitutkami, levitujícími exkomunikovanými kněžími, muzikology a jaguáry se slabostí pro čokoládu, se opět ocitne ve smrtelném nebezpečí. Tentokrát se v nepřítomnosti prezidenta Veracruze na popud kardinála Guzmána zformuje armáda krutých fanatiků, kteří jsou na této „nové výpravě proti albigenským“ duší bez mrknutí oka schopni vraždit, jen aby spasili nesmrtelné duše svých nebohých obětí. A zdá se, že v nevyhnutelném konfliktu bude hrát křižákům jejich ohromná převaha do karet…
Jako dějiště svého posledního románu si Louis de Bernières netradičně vybral Londýn na sklonku sedmdesátých let a zasadil do něj příběh nešťastně ženatého Chrise a Rozy, mladé Srbky, která se nedávno přistěhovala do hlavního města. Chris si Rozy všimne při cestě autem na rohu ulice a neohrabané oslovení nakonec skončí pozváním kafe. Nezůstane u jednoho setkání a Roza mu začne vyprávět svůj životní příběh od dětství v rodině Titova partyzána až nedávnou barvitou a riskantní minulost v Londýně. Partyzánova dcera je poutavý a dojemný román o moci vyprávění a nepravděpodobné lásce...
Louis de Bernières je autorom slávneho románu Mandolína kapitána Corelliho. V roku 1993 ho Granta Magazine označil za jedného z dvadsiatich najlepších britských autorov. Sestry McCoshové vyrastajú počas krátkych šťastných rokov eduardovskej éry v priam idylickom vidieckom prostredí južne od Londýna. Pozemok ich rodičov z jednej strany susedí s Pendennisovcami, prisťahovalcami z amerického Baltimoru, ktorých traja synovia podávajú pri raňajkách otcovi ruku a oslovujú ho pane, a s Pittovcami, z ich chlapcov Daniela a Archieho vyrastajú odvážni dobrodruhovia. V detstve tvoria títo mladí ľudia nerozlučnú partiu. Časy bezstarostného kamarátstva však ukončí prvá svetová vojna, ktorá nemilosrdne zasiahne do života každého z nich.
Ptáci bez křídel se odehrávají na pozadí rozpadu osmanské říše a sledují osudy obyvatel městečka Eskibahçe, kde spolu křesťané a muslimové celá staletí žili v míru a pokoji a kde přátelství i láska dokázaly překonat náboženské rozdíly. Když vypukne první světová válka, mladí muži narukují na frontu. V atmosféře vypjatéhonacionalismu a zjitřeného náboženského cítění se schyluje k etnickým čistkám a pochodům smrti a osud řecké komunity ve vyhladovělém Eskibahçe spěje k neradostnému vyústění...
Jak už jsme u Bernierese zvyklí – vtipný i dojemný příběh vypovídá jak o psech, tak především o nás, o lidech. Ovčáčtí psi plemene kelpie jsou známi svou nezdolností a inteligencí, ale i mezi nimi byl Rudý pes alias Rudoch naprostý originál. Po celém severozápadním pobřeží Austrálie proslul jako profesionální stopař a skutečněmu nečinilo nejmenší problémy poznat majitele auta podle zvuku jeho motoru a přimět jej, aby ho odvezl o kus dál. Všichni ho chtěli adoptovat (jedna parta dělníků ho dokonce přijala do svých odborů), ale Rudoch se nechal adoptovat jen jedním člověkem – řidičem autobusu, jemuž Rudochova náklonnost změnila život. Portrét tvrdohlavého, chytrého a odvážného psa, kterému Australané postavili bronzovou sochu, je – jak už jsme u de Bernierese zvyklí – vtipný i dojemný a vypovídá jak o psech, tak především o nás, o lidech. Román přeložil do češtiny Viktor Janiš.
Znetvořené mrtvoly, které se člověku pravidelně objevují na prahu, jsou už pořádným důvodem k zamyšlení. Mladý profesor filosofie Dionisio Vivo je z nich jen zmatený… zato jeho přítel Ramón, jeden z mála čestných policistů ve městě, má ve věci jasno: pokud Dionisio nepřestane psát populární dopisy do prestižního listu La Prensa,v nichž odhaluje nečisté praktiky drogových baronů, musí se bát o život. Jako dítko Štěstěny Dionisio skutečně prvních pár atentátů přežije, pak ovšem narkomafie změní taktiku a zaměří se na jeho nejbližší – a seňor Vivo pochopí, že se nechal vtáhnout do boje na život a na smrt. Vzal-li si Louis de Bernières ve své prvním románu Válka o zadnici Dona Emmanuela na paškál latinskoamerické tajné služby a armádu, v druhém dílu volné latinskoamerické trilogie podobným způsobem zpracoval latinskoamerickou drogovou scénu (předobrazem hlavního zlosyna El Jerarcy není totiž nikdo jiný než nechvalně proslulý Pablo Escobar). A přestože de Bernières nezůstal nic dlužen svému smyslu pro humor, čtenářům bude tentokrát nejspíš mrznout úsměv na rtech… Román do češtiny přeložil Viktor Janiš. První vydání.
Najnovšia kniha Louisa de Berniéra je voľným pokračovaním románu Prach, čo padá zo snov, o osudoch detí spriatelených rodín McCoshovcov a Pittovcov z anglického vidieka. Začiatkom dvadsiatych rokov 20. storočia Daniel odíde s Rosie a ich malou dcérkou na Cejlón, kde chcú začať nový život a zabudnúť na traumy vojny. No ani tu v pozemskom raji uprostred čajových plantáží sa nedokážu zbaviť pút, ktoré ich spájajú s domovom, a rozdielnych predstáv o plnohodnotnom živote. Aj Rosiným trom sestrám, ktoré zostali doma v Anglicku, stoja v ceste za šťastím mnohé prekážky a v neľahkej dobe hľadajú spôsob, neraz aj veľmi nekonvenčný, ako naplniť svoje túžby.
Tento krátký příběh určitě potěší všechny zájemce o vtipný, až černý humor. Našimi hrdiny jsou manželé Freemanovi, dokonalý pár velmi hodných lidí, kteří se oddaně milují, miluje je i okolí, prostě dokonalé štěstí. Ale jak se říká, zlým lidem se někdy narodí hodné dítě, a hodným lidem se narodí zlý potomek. A to je jediný problém našeho páru - jejich syn Vinnie. Je to DĚSIVÉ dítě, které je naprosto ničí. Ani dětský psychoterapeut nemůže nic jiného konstatovat, než že Vinnieho nelze léčit, protože je prostě nesnesitelně zlomyslný. A tak se naše dvojce rozhodne k drastickému kroku. Jejich společnou vášní je Turecko a jejich obyvatelé, protože to s dětmi (a domácími zvířátky) tak báječně umí. Pokud čekáte nějaké "krvavé" řešení problému jménem Vinnie, tak jste na omylu. Ale je fakt, že až tak normální řešení to není. Je zcela ve stylu příběhu. Nic Robertovi a Susan nelze vyčítat. Každý druhý by udělal určitě něco horšího, mnohem horšího.
Louis de Bernières těží z bohaté tradice magického realismu – nadhazuje závažná témata (vláda vojenské junty a hrůzné excesy tajných služeb), ale zachází s nimi způsobem povýtce nevážným, s nadhledem, černým humorem i laskavou ironií. První kniha volné latinskoamerické trilogie vyšla ve výborném překladu Viktora Janiše. Vjakési blíže neurčené latinskoamerické zemi se v jednom zapadákově pokusí místní latifundistka, zhýčkaná a pyšná dona Constanza, odklonit řeku tak, aby jí posloužila coby zásobárna vody pro její bazén. To se místním (a zvláště těm dole po proudu) dosti zajídá, a tak se s donou Constanzou pustí do vleklého a úporného boje, který postupně všem přeroste přes hlavu. Obnovení pořádku vláda čeká od kapitána Figuerase, přihlouplého, obtloustlého sadisty, který přímo touží po příležitosti, aby si na mrtvolách vystavěl svou kariéru. A přestože povstalcům pomáhají olbřímí kočky, partyzánsky naladěná prostitutka, vesnický čaroděj i záhadná epidemie smíchu, vesničané dobře vědí, že v nerovném boji nemají šanci a že radostnější civilizaci budou muset založit vysoko v horách. Bernieresův román Válka o zadnici dona Emmanuela zkrátka těží z bohaté tradice magického realismu; nadhazuje závažná témata, ale zachází s nimi způsobem povýtce nevážným, s nadhledem, černým humorem i laskavou ironií. Ostatně, co jiného bychom od autora Mandolíny kapitána Corelliho mohli čekat?
ISBN:80-7257-447-7
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.