Honoré de Balzac, jeden z najvýznamnejších francúzskych spisovateľov všetkých čias v románe Úradníci podáva plastický obraz o štátnej administratíve, spravovaní vecí verejných, o profesii úradníkov - „špecialistov na všetko“. Nazhromaždil v ňom veľa kritických svedectiev proti byrokracii (sú to „cicavce“, „dravce“, „plazy“, „drezúrované kone“), ale na druhej strane sa postavil proti tým, ktorí a priori odmietali úradníctvo ako zbytočné, ako brzdu, ako krádež štátnych peňazí. Román nastoľuje otázky, ktoré nielenže dodnes nestratili aktuálnosť, ale ich pálčivosť sa skôr radikalizuje, dostávajú špeciálnu brizanciu. Balzacovi Úradníci práve dnes k nám prichádzajú ako na zavolanie.
Jádrem svazku je román "Velikost a pád Césara Birotteaua", který je satirickým vylíčením obchodního úpadku prostého pařížského voňavkáře, typického měšťáka své doby, který touží po vyniknutí ve společnosti i v obchodním podnikání. Novela "Bankovní dům Nucingen" odhaluje dravý systém moderního bankovnictví, založeného na spekulacích a podvodech, kde vítězí vždy chytřejší a finančně silnější. Poslední povídka "Dcera Evina" osvětluje na citovém vzplanutí hlavní hrdinky k nadanému básníkovi, postavení ženy v tehdejší společnosti.
Román je hlubokou analýzou francouzské vesnice, kde kapitalismus nahradil přátelské vztahy mezi lidmi vztahy obchodními. Kniha má nejskvělejší postavu ve vesnickém lichváři Rigouvi, který svými penězi ovládá majetky i životy obyvatel celé obce a je typickým představitelem venkovského kapitalisty, na něhož se dřeli drobní sedláci. Balzac svým kritickým realismem sestoupil až ke kořenům sociální bídy na vesnici, ovšem řešení této situace ještě nenachází.
První svazek výboru z Balzacova díla obsahuje tři významné autorovy práce: Gobseck (překlad: J. Fiala), Otec Goriot (překlad: B. Zimová) a Plukovník Chabert (překlad: M. Jirda).
První svazek výboru z Balzacova díla obsahuje tři významné autorovy práce: Gobseck (překlad: J. Fiala), Otec Goriot (překlad: B. Zimová) a Plukovník Chabert (překlad: M. Jirda).
Druhý svazek výboru z Balzacova díla přináší tři autorovy práce různého zaměření a z různých tvůrčích období: Eugenie Grandetová je z cyklu "Výjevy ze života krajinského" (překlad: J. Poch) Hledání absolutna (překlad: M. Effelerová-Grafnetrová) zastupuje "Studie analytické" spolu s Neznámým arcidílem (překlad: M. Jirda), které charakterizuje zároveň fantastickou složku Balzacova díla.
Neveselá poviedka „Le Réquisitionnaire“ (Rekrut) od Honoré de Balzaca se odehrává v roce 1793 v Carentanu v Normandii. Místní aristokratka Madame de Dey žije na svém panství v Carentanu, aby zajistila, že nebude zabaveno Konventem. Jako o krásnou a bohatou ženu se o ni zajímají hned čtyři mocní nápadníci a pokoušejí se na ni zapůsobit všemi možnostmi, od hrozeb až po laskavost. Nejnebezpečnějším z nich je veřejný žalobce... Její jediný, nade vše milovaný syn se účastní povstání monarchistů. Na dva dny hraběnka najednou odmítá návštěvy a na trhu koupí zajíce. To vzbuzuje podezření, že buď ukrývá rojalistického kněze, nebo ukrývá milence. Když ji navštíví místní obchodník, přiznává, že dostala dopis od svého syna, ve kterém jí oznamuje, že byl uvězněn, ale zároveň ji přesvědčuje, že se mu určitě podaří utéct...
Tato kniha jest vysoce osvěžující, plna vzácných pochoutek, okořeněných pro ony vzácné labužníky, k nimž se obrací náš důstojný krajan, věčná sláva Tourainska, Francois Rabelais.
Druhý díl volného cyklu v rámci Lidské komedie, kterému předchází Otec Goriot a který je následován románem „Lesk a bída kurtisán“. Jedno ze základních Balzacových děl. Ztráta ilusí Luciena Chardona připomíná poněkud Rastignacovo „zmoudření“ v „Otci Goriotovi“. Třídílné „Ztracené iluse“ jsou však založeny šíře: román zachycuje prostředí angoulemské i pařížské, šlechtické salony, divadlo a zejména prostředí novinářské. První zlom v Lucienově životě nastane tehdy, „když se dostane do jednoho z těch hampejsů myšlenky, jimž se říká noviny“. Ctižádostivý a lehkomyslný Lucien je v jádře dobrý a citlivý mladík a proto také v zápasu s pařížskou společností a pařížským tiskem, který proti němu rozvine tažení, zůstane osamocen a podlehne. Jeho vývoj cestou „ztrát ilusí“ je dovršen setkáním s Carlosem Herrerou, španělským knězem – diplomatem, který Luciena odvrátí od sebevraždy a odhalí mu tajemství úspěchu ve společnosti, který spočívá v pokrytectví, bezohlednosti a penězích. Peněžní morálka buržoasní společnosti vystupuje do popředí i při líčení nezdarů vynálezce Davida Sécharda, jehož životní osudy se prolínají s Lucienovými.