Milan Morávek

Milan Morávek (2. března 1923 Žamberk – 1980) byl lékař, psychiatr a publicista. Už během studia na lékařské fakultě UK působil v Ústavu letecké fyziologie a v 60. letech se stal vedoucím pracovníkem Ústavu leteckého zdravotnictví. Od počátku 70. let pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, kde získal titul kandidáta věd. V druhé polovině 60. let publikoval v časopisech eseje a články o vědomí a řeči, a také vlastní prózu. V té době začal spolupracovat s filmovou tvorbou. Jako odborný poradce se podílel na sci-fi filmu Ikarie XB 1 (1963) od Pavla Poláka a na anketním dokumentu Zrcadlení (1965) od Jiřího Schorma a Jana Špáta. V několika filmech se objevil v menších rolích: jako neobvyklý psychiatr a manžel v psychologickém dramatu Návrat ztraceného syna (1966) od E. Schorma, jako sluha Tomáš v komedii Poslední růže od Casanovy (1966) od Věry Krškové a jako kněz ve válečném dramatu Nebeští jezdci (1968) od Pavla Poláka, a také jako vězeňský psychiatr v dramatu Nahota (1970) od Jaromila Matějky. E. Schorm natočil podle jeho námětu televizní inscenaci Rozhovory (1969).