Ivan Kraus
1939
česká
not rated
My rating
Ivan Kraus je český spisovatel, herec a loutkoherec, bratr herce Jana Krause. V letech 1968 až 1990 žil v exilu.
Vystudoval gymnázium na Letné v Praze, kde v roce 1957 složil maturitu a během studií hrál v Dvořákově divadelní společnosti. Následovala krátká epizoda na Školě mezinárodních ekonomických vztahů a práce v Keramice, než nastoupil na vojnu. Nejprve sloužil v odloučené rotě, poté jako letecký mechanik v Pardubicích, kde založil vojenský umělecký soubor. Zde ho herec Jiří Sýkora přizval do literárního kabaretu Experiment, kde působil jako mim, později jako spoluautor a interpret. Během vojny publikoval svou první povídku v časopise Voják. Po prodloužené vojně kvůli kubánské krizi zůstal v Experimentu, ale po vyjádření kritických politických názorů v satirických skečích byl z Pardubic vyhoštěn a kabaret rozpuštěn. Společně s Josefem Krausem a Jaroslavem Kremlou odešel do Havířova, kde založili Mikrodivadlo při osvětovém domě. Mikrodivadlo získalo první cenu na festivalu Haškova Lipnice v roce 1962. Následovalo angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, kde hrál v několika inscenacích a spolupracoval s rozhlasem.
V letech 1963–1968 působil v Praze, nejprve ve státním divadelním studiu Hany Lamkové, kde se věnoval černému divadlu. S Jiřím Sýkorou založili Toulavý kabaret a spolupracoval s časopisy, rozhlasem a filmem (Byt a Zahrada, Konec faráře). S černým divadlem vystupoval v zahraničí, včetně pařížské Olympii, Las Vegas a v televizní show Binga Crosbyho. Po návratu z USA pokračoval v jevištní činnosti v Praze. V roce 1967 se oženil s Naděždou Munzarovou a s přáteli založili divadelní skupinu Velvets. Psal texty k písním Milana Kymličky, jejich píseň Až jednou zvítězila v soutěži O děčínskou kotvu v roce 1968.
V srpnu 1968 s divadelní skupinou vystupoval v Brně a 3. října 1968 odjel s nimi na zahraniční zájezd, který využil k emigraci. V roce 1974 byl s manželkou odsouzen k trestu odnětí svobody za nedovolené opuštění republiky, amnestii však nepřijali.
V exilu se živil příležitostnými zaměstnáními a od roku 1973 spolupracoval s televizí TV-SWF Baden-Baden jako autor scénářů a loutkoherec. Publikoval v exilovém časopise Zpravodaj a Svědectví pod pseudonymem Viktor Vadim. Jeho politické satiry byly překládány a publikovány v časopise Index on Censorship, jeden skeč dokonce zfilmovali s Anthonym Hopkinsem. Od roku 1975 s manželkou vystupoval s loutkami pod jménem Blackwits v evropských varieté a televizích.
Po roce 1989 pokračoval v zahraničních vystoupeních s loutkami a mohl se vracet do Čech, kde opět spolupracuje s časopisy. Jeho knihy, vydávané od roku 1976 v exilovém nakladatelství Konfrontace Zurich, vycházejí od roku 1991 také v Praze. Některé z nich jsou na pokračování čteny v Českém rozhlase a Ivan Kraus je častým hostem v pořadu Host do domu.
Vystudoval gymnázium na Letné v Praze, kde v roce 1957 složil maturitu a během studií hrál v Dvořákově divadelní společnosti. Následovala krátká epizoda na Školě mezinárodních ekonomických vztahů a práce v Keramice, než nastoupil na vojnu. Nejprve sloužil v odloučené rotě, poté jako letecký mechanik v Pardubicích, kde založil vojenský umělecký soubor. Zde ho herec Jiří Sýkora přizval do literárního kabaretu Experiment, kde působil jako mim, později jako spoluautor a interpret. Během vojny publikoval svou první povídku v časopise Voják. Po prodloužené vojně kvůli kubánské krizi zůstal v Experimentu, ale po vyjádření kritických politických názorů v satirických skečích byl z Pardubic vyhoštěn a kabaret rozpuštěn. Společně s Josefem Krausem a Jaroslavem Kremlou odešel do Havířova, kde založili Mikrodivadlo při osvětovém domě. Mikrodivadlo získalo první cenu na festivalu Haškova Lipnice v roce 1962. Následovalo angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, kde hrál v několika inscenacích a spolupracoval s rozhlasem.
V letech 1963–1968 působil v Praze, nejprve ve státním divadelním studiu Hany Lamkové, kde se věnoval černému divadlu. S Jiřím Sýkorou založili Toulavý kabaret a spolupracoval s časopisy, rozhlasem a filmem (Byt a Zahrada, Konec faráře). S černým divadlem vystupoval v zahraničí, včetně pařížské Olympii, Las Vegas a v televizní show Binga Crosbyho. Po návratu z USA pokračoval v jevištní činnosti v Praze. V roce 1967 se oženil s Naděždou Munzarovou a s přáteli založili divadelní skupinu Velvets. Psal texty k písním Milana Kymličky, jejich píseň Až jednou zvítězila v soutěži O děčínskou kotvu v roce 1968.
V srpnu 1968 s divadelní skupinou vystupoval v Brně a 3. října 1968 odjel s nimi na zahraniční zájezd, který využil k emigraci. V roce 1974 byl s manželkou odsouzen k trestu odnětí svobody za nedovolené opuštění republiky, amnestii však nepřijali.
V exilu se živil příležitostnými zaměstnáními a od roku 1973 spolupracoval s televizí TV-SWF Baden-Baden jako autor scénářů a loutkoherec. Publikoval v exilovém časopise Zpravodaj a Svědectví pod pseudonymem Viktor Vadim. Jeho politické satiry byly překládány a publikovány v časopise Index on Censorship, jeden skeč dokonce zfilmovali s Anthonym Hopkinsem. Od roku 1975 s manželkou vystupoval s loutkami pod jménem Blackwits v evropských varieté a televizích.
Po roce 1989 pokračoval v zahraničních vystoupeních s loutkami a mohl se vracet do Čech, kde opět spolupracuje s časopisy. Jeho knihy, vydávané od roku 1976 v exilovém nakladatelství Konfrontace Zurich, vycházejí od roku 1991 také v Praze. Některé z nich jsou na pokračování čteny v Českém rozhlase a Ivan Kraus je častým hostem v pořadu Host do domu.
Source: http://zivotopis.osobnosti.cz/ivan-kraus.php