František Koukolík
1941
česká
not rated
My rating
MUDr. František Koukolík, DrSc. (* 22. listopadu 1941) je český neuropatolog, který se věnuje popularizaci svého oboru a propojuje ji se společenskými tématy, kritickým myšlením a vědeckým přístupem.
Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze a specializoval se na neuropatologii, konkrétně na neurodegenerativní onemocnění mozku. Od roku 1983 působí jako primář patologie v Thomayerově nemocnici v Praze a vede Národní referenční laboratoř pro Creuzfeldt-Jakobovu nemoc při České lékařské akademii. V současnosti přednáší a je členem vědecké rady 3. lékařské fakulty UK v Praze.
Je autorem vědeckých esejí, přibližně padesáti odborných publikací a několika monografií o souvislosti poškození mozku a duševních funkcí. Kromě přednášek pravidelně vystupuje v rozhlase (Meteor, Leonardo) a televizi (např. seriály Mozek a jeho duše, Vysílá Britanica, Hádala se duše s tělem, „Jádro“) a píše do časopisů a novin. Do české odborné terminologie zavedl pojmy jako deprivant a mem. Ve svých knihách často odkazuje na internetové zdroje, včetně anglické Wikipedie.
Získal řadu ocenění za popularizaci vědy, včetně ceny ČSAV (1992), ceny nakladatelství Vyšehrad (1994), ceny rozhlasového pořadu Meteor za knihu Mozek a jeho duše (1995), ceny firmy Janssen za knihu Lidský mozek. Funkční systémy. Norma a poruchy (2001) a ceny Vojty Náprstka České Akademie věd za popularizaci věd o mozku (2006). Kniha Demence (Neurobiologie, klinický obraz a terapie), napsaná ve spolupráci s R. Jirákem, obdržela Vondráčkovu cenu České psychiatrické společnosti (2004) a kniha Citový mozek, napsaná s L. Motlovou, ji získala o dva roky později (2006).
Planetka 10213 1997 RK7 nese jeho jméno, objevili ji M. Tichý a Z. Moravec na observatoři Kleť v roce 1997.
Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze a specializoval se na neuropatologii, konkrétně na neurodegenerativní onemocnění mozku. Od roku 1983 působí jako primář patologie v Thomayerově nemocnici v Praze a vede Národní referenční laboratoř pro Creuzfeldt-Jakobovu nemoc při České lékařské akademii. V současnosti přednáší a je členem vědecké rady 3. lékařské fakulty UK v Praze.
Je autorem vědeckých esejí, přibližně padesáti odborných publikací a několika monografií o souvislosti poškození mozku a duševních funkcí. Kromě přednášek pravidelně vystupuje v rozhlase (Meteor, Leonardo) a televizi (např. seriály Mozek a jeho duše, Vysílá Britanica, Hádala se duše s tělem, „Jádro“) a píše do časopisů a novin. Do české odborné terminologie zavedl pojmy jako deprivant a mem. Ve svých knihách často odkazuje na internetové zdroje, včetně anglické Wikipedie.
Získal řadu ocenění za popularizaci vědy, včetně ceny ČSAV (1992), ceny nakladatelství Vyšehrad (1994), ceny rozhlasového pořadu Meteor za knihu Mozek a jeho duše (1995), ceny firmy Janssen za knihu Lidský mozek. Funkční systémy. Norma a poruchy (2001) a ceny Vojty Náprstka České Akademie věd za popularizaci věd o mozku (2006). Kniha Demence (Neurobiologie, klinický obraz a terapie), napsaná ve spolupráci s R. Jirákem, obdržela Vondráčkovu cenu České psychiatrické společnosti (2004) a kniha Citový mozek, napsaná s L. Motlovou, ji získala o dva roky později (2006).
Planetka 10213 1997 RK7 nese jeho jméno, objevili ji M. Tichý a Z. Moravec na observatoři Kleť v roce 1997.
Source: česká wikipedie