Jack Kerouac
1922 - 1969
americká
not rated
My rating
Jack Kerouac, vlastním jménem Jean-Louis Lebris de Kerouac, se narodil 12. března 1922 v Lowellu, Massachusetts. Vyrůstal v rodině s francouzsko-kanadskými kořeny, s mladší sestrou Nin a starším bratrem Gerardem. Jeho tvorba byla hluboce ovlivněna brzkou smrtí bratra, kterému věnoval knihu Vize Gerarda. Na střední škole se Kerouac prosadil ve fotbale a v šestnácti letech získal sportovní stipendium na Kolumbijskou univerzitu, díky čemuž opustil rodné město a přestěhoval se do New Yorku. Zde krátce studoval a navázal přátelství s Williamem S. Burroughsem, Johnem Clellonem Holmesem (autorem knihy Jeď), Allenem Ginsbergem, Nealem Cassadym a dalšími spisovateli, kteří se později stali známými jako beatnici. V roce 1942 se dobrovolně přihlásil do amerického námořnictva. Po válce se přidal ke skupině spisovatelů, kteří se stali „beat generation“. Kerouac se stal jejím zakladatelem a hlavním představitelem, přičemž jeho kniha Na cestě se stala jakýmsi manifestem tohoto hnutí.
Zajímavostí je, že román Na cestě psal ručně na jeden dlouhý papírový pás, aby přerušení psaní kvůli výměně papíru na psacím stroji nenarušilo jeho myšlenkový tok.
Beatnici odmítali konvenční ideál „mladého úspěšného Američana“ s jeho jasně stanovenými cíli a dali se cestou protestu. Snažili se žít plnohodnotný život, utíkali od civilizačních vymožeností a konzumu k svobodnému způsobu života v souladu s přírodou. Jejich chování bylo projevem negativismu, revolty a výsměchu tradičním hodnotám, oficiální morálce a prosperující konzumní společnosti. Přikláněli se k orientálním filozofiím, zejména zenbuddhismu, hledali vnitřní svobodu a toužili po rozkoši, často pod vlivem alkoholu, drog, tuláctví a džezové hudby. V literatuře se projevovali bezprostřední a odvážnou výpovědí, erotickou otevřeností, vulgarismy a slangem, aby šokovali a provokovali.
Jack Kerouac byl ztělesněním beatnického ducha. Jeho život se neřídil konvencemi, uznával hodnotu života prožitého naplno. Touha po svobodě ho vedla na cesty – kdykoliv pocítil potřebu, vzal si batoh a vydal se na cestu. Stopoval a vždy se dostal tam, kam chtěl. Putoval po celé zemi, pracoval na různých příležitostných zaměstnáních a psal svá díla, která však zpočátku nevzbudila velký zájem vydavatelů. Když potřeboval klid, vracel se domů, kde ho vždy čekala matka, se kterou měl velmi blízký vztah. Jeho otec i bratr zemřeli brzy.
Jack věřil v Buddhu a dharmu, ale zároveň zůstal katolík, jak byl vychován. Bůh byl pro něj vždy na prvním místě, silně ovlivněn vzpomínkou na bratra. Každý den věnoval chvíli meditaci, často v lese u domu, kde měl pod stromem starou matraci, na které meditoval a někdy i přespával, když se neshodl s manželem své sestry, který mu vyčítal nedostatek stálé práce a bezcílné flákání. Jack mu však nedokázal vysvětlit své pocity a motivace.
Po vydání knihy Na cestě se Kerouac stal slavným, což mu však přineslo spíše problémy než radost. Měl sice peníze, ale ty pro něj nebyly důležité. Nedokázal se vyrovnat s popularitou a s tím, že je pro mnoho mladých lidí vzorem. Lidé ho neustále vyhledávali a pronásledovali, což ho nutilo utíkat a hledat útočiště v anonymitě, což se mu však nedařilo. Nakonec se začal utěšovat alkoholem.
V posledních letech života ztratil Kerouac zájem o psaní i o život samotný a propadl rezignované apatii. Roku 1969 zemřel ve věku 47 let v St. Petersburgu na Floridě, pravděpodobně v důsledku alkoholismu.
Zajímavostí je, že román Na cestě psal ručně na jeden dlouhý papírový pás, aby přerušení psaní kvůli výměně papíru na psacím stroji nenarušilo jeho myšlenkový tok.
Beatnici odmítali konvenční ideál „mladého úspěšného Američana“ s jeho jasně stanovenými cíli a dali se cestou protestu. Snažili se žít plnohodnotný život, utíkali od civilizačních vymožeností a konzumu k svobodnému způsobu života v souladu s přírodou. Jejich chování bylo projevem negativismu, revolty a výsměchu tradičním hodnotám, oficiální morálce a prosperující konzumní společnosti. Přikláněli se k orientálním filozofiím, zejména zenbuddhismu, hledali vnitřní svobodu a toužili po rozkoši, často pod vlivem alkoholu, drog, tuláctví a džezové hudby. V literatuře se projevovali bezprostřední a odvážnou výpovědí, erotickou otevřeností, vulgarismy a slangem, aby šokovali a provokovali.
Jack Kerouac byl ztělesněním beatnického ducha. Jeho život se neřídil konvencemi, uznával hodnotu života prožitého naplno. Touha po svobodě ho vedla na cesty – kdykoliv pocítil potřebu, vzal si batoh a vydal se na cestu. Stopoval a vždy se dostal tam, kam chtěl. Putoval po celé zemi, pracoval na různých příležitostných zaměstnáních a psal svá díla, která však zpočátku nevzbudila velký zájem vydavatelů. Když potřeboval klid, vracel se domů, kde ho vždy čekala matka, se kterou měl velmi blízký vztah. Jeho otec i bratr zemřeli brzy.
Jack věřil v Buddhu a dharmu, ale zároveň zůstal katolík, jak byl vychován. Bůh byl pro něj vždy na prvním místě, silně ovlivněn vzpomínkou na bratra. Každý den věnoval chvíli meditaci, často v lese u domu, kde měl pod stromem starou matraci, na které meditoval a někdy i přespával, když se neshodl s manželem své sestry, který mu vyčítal nedostatek stálé práce a bezcílné flákání. Jack mu však nedokázal vysvětlit své pocity a motivace.
Po vydání knihy Na cestě se Kerouac stal slavným, což mu však přineslo spíše problémy než radost. Měl sice peníze, ale ty pro něj nebyly důležité. Nedokázal se vyrovnat s popularitou a s tím, že je pro mnoho mladých lidí vzorem. Lidé ho neustále vyhledávali a pronásledovali, což ho nutilo utíkat a hledat útočiště v anonymitě, což se mu však nedařilo. Nakonec se začal utěšovat alkoholem.
V posledních letech života ztratil Kerouac zájem o psaní i o život samotný a propadl rezignované apatii. Roku 1969 zemřel ve věku 47 let v St. Petersburgu na Floridě, pravděpodobně v důsledku alkoholismu.
Source: osobnosti.cz