James Joyce

James Augustine Aloysius Joyce, irský spisovatel a básník, patří k nejvýznamnějším autorům 20. století, srovnatelným s Marcelom Proustem, Robertem Musilem nebo Virginií Woolfovou.

Narodil se a vyrůstal v Dublinu v katolické rodině. Vzdělání získával od šesti let na jezuitské koleji, která se později stala inspirací pro jeho tvorbu. Po studiích na dublinské univerzitě, které dokončil v roce 1902, se vydal do Paříže s úmyslem studovat medicínu. Živil se jako novinář a učitel angličtiny a do Dublinu se vracel jen zřídka, například za umírající matkou. Po její smrti odešel natrvalo do zahraničí, usadil se v Terstu, tehdy součást Rakouska-Uherska, a opět se věnoval výuce angličtiny. I když se do Irska ještě několikrát vrátil, například s neúspěšným pokusem o provozování kina v roce 1909, nakonec se vždy vrátil do ciziny a většinu života strávil v zahraničí, cestoval mezi Paříží a Curychem, kde nakonec zemřel.

V roce 1931 se oženil s Norou Barnacleovou, Irkou z Galwaye, se kterou v roce 1904 opustila Dublin, kde pracovala jako komorná v hotelu Finn. Mezi jeho přátele patřili například Carl Gustav Jung, se kterým se setkával v Curychu a který léčil Joyceovu dceru Lucii, a německy píšící spisovatel Hermann Broch, jemuž Joyce pomohl emigrovat z nacistického Rakouska a tím mu zachránil život.

V letech 1917 až 1930 podstoupil Joyce několik očních operací a na čas i oslepl, což představovalo zajímavou shodu s tradicí o slepotě Homéra.

Obdivoval svatého Tomáše Akvinského a astronoma Giordana Bruna.

Joyceova tvorba, charakteristická modernistickou a experimentální formou, zejména román Odysseus, se stala klíčovou součástí dějin literatury 20. století.