Jean Giono
1895 - 1970
francouzská
not rated
My rating
Jean Giono (30. března 1895 – 9. října 1970) byl francouzský spisovatel, který ve svých románech zobrazoval život ve venkovské Provence. Jeho tvorbu ovlivňoval panteismus a starověké mýty.
Narodil se v chudé rodině italských přistěhovalců a nedokončil gymnázium. Pracoval jako bankovní úředník, ale od roku 1930 se věnoval výhradně psaní. Giono se nedal jednoznačně zařadit do žádného literárního směru a zůstával nezávislým autorem, přesto se spřátelil s významnými spisovateli, jako byli André Gide, André Breton a Albert Camus.
Zkušenosti z 1. světové války ho vedly k pacifismu a přesvědčení, že „být Francouz není žádná výhra, jediná výhra je být živ.“ Po 2. světové válce byl proto obviněn ze sympatizování s kolaborantským režimem Vichy, krátce vězněn a do roku 1948 mu bylo zakázáno publikovat.
V roce 1953 získal Literární cenu knížete monackého a o rok později byl přijat do Goncourtovy akademie. V roce 1961 působil jako předseda poroty filmového festivalu v Cannes. V roce 1960 sám napsal scénář a natočil film Crésus s Fernandelem v hlavní roli a v roce 1968 se podílel na scénáři televizního seriálu Provinces.
Po jeho smrti byla v roce 1972 založena Společnost přátel Jeana Giona, která vydává časopis Revue Giono a spravuje spisovatelův dům Lou Paraïs v Manosque, který je památkově chráněn.
Od roku 1990 nadace Pierra Bergé uděluje Grand Prix Jean Giono za francouzskou literaturu, zejména za romány a vypravěčské umění v duchu Giona.
Narodil se v chudé rodině italských přistěhovalců a nedokončil gymnázium. Pracoval jako bankovní úředník, ale od roku 1930 se věnoval výhradně psaní. Giono se nedal jednoznačně zařadit do žádného literárního směru a zůstával nezávislým autorem, přesto se spřátelil s významnými spisovateli, jako byli André Gide, André Breton a Albert Camus.
Zkušenosti z 1. světové války ho vedly k pacifismu a přesvědčení, že „být Francouz není žádná výhra, jediná výhra je být živ.“ Po 2. světové válce byl proto obviněn ze sympatizování s kolaborantským režimem Vichy, krátce vězněn a do roku 1948 mu bylo zakázáno publikovat.
V roce 1953 získal Literární cenu knížete monackého a o rok později byl přijat do Goncourtovy akademie. V roce 1961 působil jako předseda poroty filmového festivalu v Cannes. V roce 1960 sám napsal scénář a natočil film Crésus s Fernandelem v hlavní roli a v roce 1968 se podílel na scénáři televizního seriálu Provinces.
Po jeho smrti byla v roce 1972 založena Společnost přátel Jeana Giona, která vydává časopis Revue Giono a spravuje spisovatelův dům Lou Paraïs v Manosque, který je památkově chráněn.
Od roku 1990 nadace Pierra Bergé uděluje Grand Prix Jean Giono za francouzskou literaturu, zejména za romány a vypravěčské umění v duchu Giona.
Source: cs.wikipedia.org