Alberto Vojtěch Frič
1882 - 1944
česká
not rated
My rating
Alberto Vojtěch Frič (8. září 1882, Praha – 4. prosince 1944, Praha) byl český etnograf, botanik, cestovatel a spisovatel. Jihoameričtí Indiáni mu říkali Karai Pukú, což znamená Dlouhý lovec. V Evropě byl znám jako Lovec kaktusů.
Narodil se jako syn významného právníka a náměstka primátora, jeho matka pocházela z bohaté rodiny z Roudnice. Již od mládí byl Alberto samostatný a originální, toužil po vlastním rozhodování. Po celý život se musel vyrovnávat s měšťáckými zvyklostmi, dogmatismem a intrikami.
První kaktus získal jako chlapec a okouzlila ho krása rostlin z dalekých krajin. Začal sbírat další, což nebylo snadné, ale jeho sbírka byla nakonec zničena mrazem. Proto se rozhodl poznávat rostliny v jejich přirozeném prostředí.
Do Ameriky cestoval celkem osmkrát. Na svou první cestu mu přispěl otec v naději, že ho to odradí od dobrodružství, ale stalo se pravé opak. Alberto zamířil do Brazílie, často do oblastí, kam se neodvážili ani místní Brazilci. Studoval tropické rostliny a po návratu do Prahy s úspěchem přednášel.
Na další cesty se připravil lépe. Byl pravděpodobně jediný Evropan, který dokázal navázat kontakt s indiány a získat si jejich důvěru.
Fričovy cesty byly komplikované nejen nedostatkem financí, ale i 1. světovou válkou. I když se mu podařilo vyhnout vojenské službě, celou válku strávil ve své vile Božínce. Ztratil úspory kvůli vysoké inflaci. Po válce se oženil a v roce 1922 se mu narodil syn Ivan. Z poslední cesty se vrátil v roce 1929.
2. světovou válku prožíval velmi těžce. Statečně se postavil proti fašismu, což mu od roku 1935 přineslo problémy s Německem. Konce války se nedožil. Tento vědec a statečný muž, kterého nezlomilo ani gestapo, zemřel na následky tetanu. Věděl, že ho Indiáni mohou léčit jedem kurare, ale lékaři mu tento způsob léčby nedovolili.
Narodil se jako syn významného právníka a náměstka primátora, jeho matka pocházela z bohaté rodiny z Roudnice. Již od mládí byl Alberto samostatný a originální, toužil po vlastním rozhodování. Po celý život se musel vyrovnávat s měšťáckými zvyklostmi, dogmatismem a intrikami.
První kaktus získal jako chlapec a okouzlila ho krása rostlin z dalekých krajin. Začal sbírat další, což nebylo snadné, ale jeho sbírka byla nakonec zničena mrazem. Proto se rozhodl poznávat rostliny v jejich přirozeném prostředí.
Do Ameriky cestoval celkem osmkrát. Na svou první cestu mu přispěl otec v naději, že ho to odradí od dobrodružství, ale stalo se pravé opak. Alberto zamířil do Brazílie, často do oblastí, kam se neodvážili ani místní Brazilci. Studoval tropické rostliny a po návratu do Prahy s úspěchem přednášel.
Na další cesty se připravil lépe. Byl pravděpodobně jediný Evropan, který dokázal navázat kontakt s indiány a získat si jejich důvěru.
Fričovy cesty byly komplikované nejen nedostatkem financí, ale i 1. světovou válkou. I když se mu podařilo vyhnout vojenské službě, celou válku strávil ve své vile Božínce. Ztratil úspory kvůli vysoké inflaci. Po válce se oženil a v roce 1922 se mu narodil syn Ivan. Z poslední cesty se vrátil v roce 1929.
2. světovou válku prožíval velmi těžce. Statečně se postavil proti fašismu, což mu od roku 1935 přineslo problémy s Německem. Konce války se nedožil. Tento vědec a statečný muž, kterého nezlomilo ani gestapo, zemřel na následky tetanu. Věděl, že ho Indiáni mohou léčit jedem kurare, ale lékaři mu tento způsob léčby nedovolili.
Source: spisovatele.cz