Charles Baudelaire

Charles Pierre Baudelaire (9. dubna 1821 – 31. srpna 1867) byl francouzský básník a překladatel, považovaný za prvního z tzv. prokletých básníků. Jeho tvorba zásadně ovlivnila moderní poezii a inspirovala mnoho dalších autorů, například Mallarmého a Verlainea. Byl také uznávaným literárním a uměleckým kritikem.

Baudelaire se pohyboval na pomezí romantismu a symbolismu a ve své poezii odkrýval temné a často drsné stránky života. Vyznačoval se originální obrazností a místo přímého vyjádření používal hudbu slov a symboly k navození nálad a dojmů. Odmítal romantickou vášeň a sentiment. Za svou sbírku Květy zla, dnes považovanou za základní dílo moderní francouzské poezie, byl soudně stíhán, zejména kvůli básni „Zdechlina“. S nadšením oceňoval malby Eugèna Delacroixe a Honoré Daumiera. Ve svých spisech se zabýval i únikem od bolesti a utrpení do stavů vyvolaných drogami.

Jeho hlavní dílo zahrnuje sbírky Květy zla a Malé básně v próze, ve kterých formuloval estetiku moderního lyrismu a kritizoval měšťáckou společnost. Estetické studie a kritiky se objevily ve sbírkách Estetické zajímavosti a Romantické umění. Baudelairovy překlady Edgara Allana Poea, které jsou často hodnoceny výše než Poeovy originály, přispěly k rozšíření jeho díla po celé Evropě.

Baudelaire zemřel předčasně ve své rodné Paříži na následky paralýzy.