Bylo u nás odevždy málo umělců, kteří by dovedli tak srůsti s prostředím průkopníků naší národní kultury, jako byl J. K. Tyl, Sám umělec, spisovatel, herec, dramaturg, vyhledával ve svém okolí zajímavé typy českých umělců, aby z jejich osudů spřádal nit svého vyprávění o životě českých umělců, o jejich strádání a bojích, o jejich tvrdošíjné odvaze probíti se k slunci a někdy také i o těch, kteří vyhledávali pohodlné přísluní, nesplácejíce svou životní pohodu dokonalostí uměleckého projevu. V Tylových povídkách z uměleckého prostředí se střídají hudebníci, herci, básníci, vesměs lidé, toužící umělecky se projevit, a všichni tu žijí svým plnokrevným , opravdovým životem. Tyto povídky však mají ještě jednu literárně historickou závažnost: že se v nich totiž Tyl projevil jako novelista do té doby v Čechách nezvyklé ražby, že přepisem skutečnosti a jejím domyšlením přinesl do české prózy nejen nové formy, ale i novou tématiku, jež pak měla vliv na vzrůst české novelistické tvorby a ukázala cestu spisovatelům ostatním, kteří přišli po Tylovi.
Výbor Tylových próz "Pražské obrázky" obsahuje autorovy práce, psané v letech 1834-49.Téměř u všech těchto povídek bylo nutno vzít na základ textu znění časopisecké, neboť - až na dvě výjimky - za života Tylova (zemřel 1856) knižně již nevyšly. Ani první posmrtné vydání sebraných spisů u něhož můžeme předpokládat, že naněm pracoval ještě sám autor, neobsahuje všechny Tylovy povídky.
Kniha obsahuje dvě divadelní hry: - Pražský flamendr : obraz ze života měšťanského ve 4 jednáních, napsal Josef Kajetán Tyl. - Při piketu : veselohra v jednom jednání, překlad francouské hry La Partie de piquet, comédie-vaudeville in 1 act, napsali Meyer a Fournier, publikováno v roce 1854.
Poprvé byla novela otištěna r. 1840 v časopise Vlastimil. Místo předmluvy je zde scéna z knihkupectví, ve které je definován pojem ,,rozervanec". Tyl označuje rozervanectví za ,,módní nemoc". Novela se dále skládá z dopisů mezi Karlem, Hynkem s Stanislavem. Karel nepopírá, že jeho přítel Hynek má talent, ale lituje, že své básnicé vlohy nevyužil ve prospěch vlasteneckých snah. Dílo je otevřenou kritikou Karla Hynka Máchy.
Povídka z dějin domácích Rozina Ruthardova pochází z vážené a bohaté kutnohorské rodiny. Je to dívka hrdá a vášnivá, která si svou nezkrotnou a pomstychtivou povahou způsobuje mnoho potíží. Konec jejího života se odehrává v pohnuté době, kdy císař Albrecht vypověděl Václavu II. válku a přitáhl ke Kutné Hoře, aby se města zmocnil. Rozina nějaký čas flirtovala s písařem Vítkem jen proto, že si jí dříve nevšímal a miloval hodno Adlinku, schovanku jejího strýce Hanuše. Když však do Kutné Hory přijel hrabě Liebenstein, Albrechtův náhončí. Rozina na Vítka okamžitě zapomene a zamiluje se do krásného cizince. Žárlivý Vítek ji zastihne při rozmluvě s Liebensteinem. Rozina mu právě slibuje pomoc při vydání města Albrechtovi. Vítek se rozzuří a hraběte zabije. Má být souzen, ale k městu se blíží Albrecht a proces se odloží. Rozina uprchne spolu se starým sluhou do Albrechtova ležení. Kutnohorským se mezitím podaří otrávit potok, který teče podél nepřátelského tábora. Adlinka Vítka stále miluje a v přestrojení se vydává do Albrechtova ležení. Chce osvobodit Vítka, kterého zajali a odvlekli císařští vojáci během jedné šarvátky. To se jí podaří a kutnohorští navíc s pomocí královského vojska nepřítele zaženou. Rozina se opět octne v Kutné Hoře a je i se sluhou Bozděchem postavena před soud pro zradu. Rozinu vlastní otec odsoudí k smrti, ale král ji nakonec pošle do kláštera. Ani k tomu však nedojde, protože do děje vstoupí sluha Bozděch. Starý Bozděch se přizná, že Rozině přidával do pití jed. Tak už zahubil oba Ruthardovy syny. Chtěl se tak pomstít za to, že Ruthard kdysi v Prusku svedl a poté i zabil jeho sestru. Boděch je za to popraven, ale Rozina brzy umírá také. Adlinka se provdá za Vítka a spolu konečně oba najdou štěstí.
Dle prvotisků a spisovatelových rukopisů srovnal František Sekanina. I. díl. Obahuje: Kusy mého srdce (např. Alchemista, Láska básníkova, Pomněnky z Roztěže, Láska vlastenky, Láska vlastencova); Rozina Ruthardova; Pout českých umělců; Poslední Čech; Novelly a povídky novověké (např. Marie, Hra z ochoty, Rozervanec, Ze života chudých, Chudí lidé, Don Juan, Vlastenci).
Dle prvotisků a spisovatelových rukopisů srovnal František Sekanina. II. díl. Obsahuje: Dekret Kutnohorský; Povídky a novely historické (např. Čech a Lech, Poslední pohanka, Braniboři v Čechách, Dalimil, Růže z keře nízkého, Katův syn); Báchorky (např. Báchorka o svévolné dcerušce, Panna jezerní); Básně (např. Čeští osudové, Slzevlastenek, Květy české, Fidlovačka); Črty cestopisné (např. Slasti a strasti cestujícího Čecha, Vzpomínka na Horu Kutnou); Drobnosti rázu všeobecného (např. Co je to vlastenec?, Pannám českým, Havlíček před porotou); Drobnosti rázu literárního, uměleckého a jiného (např. Obrany proti F. L. Čelakovskému, O knihovnách, Blesky a bludičky, Listy divadelní, České divadlo v Praze); Vojta, chudý čeledín; Vojta, poctivý nájemník.
I. díl - Kusy mého srdce (Hudební dobrodruzi / Alchemista / České granáty / Láska básníkova / Pomněnky z Roztěže / Vlast a matka / Starý Tomáš / Láska vlastenky / Láska vlastencova / Pro jediné slovo / Praha / Procházky po vůkolí Pražském) II. díl - Rozina Ruthardova III. díl - Pout českých umělců IV. díl - Poslední ČechV. díl - Novelly a povídky novověké (Nový rok / Ptáčníkova dceruška / Ženich na licho / Divadelní ředitel / Sestry / Marie / Hra z ochoty / Rozervanec / Ze života chudých / Cikán houslista / Pepíček a Pepička / Agelina / Knihař vlastenec / S poctivostí nezahyneš / Starý flašinetlář / Chudí lidé / Opatrnost koruna moudrosti / Zloděj / Karbaník a jeho milá / Bláznivý houslista / Nesvorní bratři / Panáci ze švestek / Chudé děvče a bohatý synek / Český jazyk moje škoda / Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha / Don Juan / Arabesky / Vlastenci / Kteří jsou / Po bále / Dvadcátého unora / Třetího unora / Několik lístků z mé staré tobolky)
Tento svazek Sebraných spisů J.K. Tyla obsahuje v původním časopiseckém uspořádání jeho časopis "Sedlské noviny", který vycházel v dubnu až červnu r. 1849 - v době posledního revolučního vzmachu let 1848-1849 a zároveň v době definitivní porážky revoluce a utužení reakčního absolutismu. Po rozpuštění kroměřížského sněmu, jehož byl Tyl poslancem, a za stále zostřovaných opatření proti pokrokovému tisku si Tyl zvolil pro boj s nastupující reakcí venkov, jehož drobní rolníci a bezzemci byli nejvíce nakloněni revolučnímu povstání. Snažil se o to, aby seznámil rolníky s novými zákonnými opatřeními a aby jim vysvětlil, jak použít aspoň těch zbytečků "práv", která jim tato opatření dávala k obraně proti velkostatkářům a byrokracii. Druhou funkcí jeho novin bylo informování o postupu maďarské revoluce. (Podle O. Říhy.)
Báchorka J. K. Tyla, která vychází z české folklorní tradice a která dosáhla největší popularity. Švandova matka, lesní víla Rosana, vyprosí pro svého syna, aby jeho dudy dostaly nadpřirozenou moc. Švanda jejich mámení podlehne a odejde z vesnice do ciziny. Zapře přitom i svou lásku k Dorotce, ale její oddanost společně s matčinou obětavostí ho nakonec vymaní z moci divých žen a Švanda se vrací do rodné vesnice i ke své Dorotce. Její milostný cit - obdobně jako mateřská láska lesní víly Rosany – má vykupující hodnotu. Je podobou domova, ochrany.
Dudák Švanda by se rád oženil s Trnkovic Dorotkou, ale pro starého Trnku je Švanda příliš chudý ženich. Švanda se tedy rozhodne, že si na svatbu vydělá hraním na dudy, a to i přes domluvy přítele Kalafuny. Švandova matka, víla Rosava, chce svému synu pomoci. Očaruje jeho dudy... Naši furianti je příběh o vztazích a o životě na vesnici. Zápletka příběhu je velmi prostá, 2 vesničané, vysloužilý voják Bláha a úlisný krejčí Fiala, se přou o post ponocného. Při sporech často nejde o věc, ale o osobní zájmy. Hlavní vliv mají dva sedláci, Dubský (starosta) a Bušek (první radní). Ti mají rozhodnout, který z nich místo ponocného v jejich vesnici získá... Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách.
Jedná se o soubor povídek : Marie, Pomněnky z Roztěže, Chudé děvče a bohatý synek, Zloděj, Láska vlastenky, Pro jediné slovo, Divadelní ředitel, Roservanec.
V Tylově báchorce z Podkrkonoší se pohádkové motivy snoubí s realistickým příběhem o protivenstvích lásky a jsou zároveň obrazem dobové reality. Krakonoš, zde nazývaný Zlatohlav, nejenže pomáhá hrdinům hry na cestě ke štěstí, ale komentuje i situaci českého národa po bouřlivém roce 1848.
Edice Národní klasikové, svazek 7, obsah: POESIE: Zpěvcům, Zpěv Čechů př Novém roce, Jakou bych rád, Granáty, Znělky, Ona, Pražané ve Hvězdě, Koruna všech lásek. PRÓZA: Vlastenci, Několik lístků z mé staré tobolky, To byla matka!, Naše bratrstvo, Kocourkovské nápisy, Ze života chudých (Štědrý večer), Chudí lidé (Příběh zeživota na horách), Dekret kutnohorský