Jiří Mikulec
1962
česká
not rated
My rating
Rekatolizace šlechty v Čechách : čí je země, toho je i náboženství. Sjednocování víry obyvatelstva s panovníkem podle raně novověké zásady uvedené v podtitulu knihy představovalo složitý a dlouhodobý proces, který v Čechách vyvrcholil v roce 1627. Dne 31. července vydal císař, uherský a český král Ferdinand II. patent, jímž vypověděl ze země veškeré nekatolické šlechtice, kteří odmítnou přestoupit na katolickou víru. Jde o jeden z nejvýznamnějších okamžiků v dalekosáhlých proměnách, jimiž český stát procházel po porážce stavovského povstání. Necelých sedm let po vítězství na Bílé hoře se panovník odhodlal k závěrečnému úderu proti nekatolíkům, který otevřel cestu také k masovému obracení širokých vrstev venkovského i městského poddaného obyvatelstva. Vydání 1.
Published:
2005
ISBN:
80-86515-54-0
Náboženská bratrstva patří k dosud málo poznaným fenoménům společenského života barokní doby. Byla projevem pro nás nepochopitelné duchovní exaltovanosti nebo spíše snahou o projevení loajality vůči poměrům? Historik Jiří Mikulec se v této knize pokouší odpovědět na tyto i další otázky.
Published:
2000
ISBN:
80-7106-422-X
Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války. Po ukončení tohoto konfliktu, tedy vdobách mírové rekonstrukce, pak střední Evropu ohrozila rozpínavost osmanských Turků, proti kterým se spojilo několik zemí, aby zachránily obleženou Vídeň. Kniha vedle těchto i mnoha dalších událostí z českých dějin, nazíraných v širším kontextu habsburské monarchie, seznámí s barokní společností, s rozvojem katolické zbožnosti obyvatelstva a s kulturním vývojem v českých zemích. Představí také modernizační rysy, které již v 17. století položily základy novodobého státu.
Published:
2016
ISBN:
978-80-7277-553-8
Sborník, který je prvním tematickým supplementem časopisu Folia Historica Bohemica, sleduje ve 13 studiích různé aspekty institucionalizace smrti v raném novověku. Je výsledkem kolokvia uspořádaného k této problematice oddělením raného novověku Historického ústavu AV ČR v březnu 2006. Jednotlivá pojednání buď vycházejí z přednesených referátů nebo diskusních příspěvků, případně byla dodána z řad zájemců o danou tematiku později.V prvním příspěvku se Pavel Král zabýval knihami o dobrém umírání v předbělohorských Čechách. Dalibor Janiš vedle testamentů olomouckých biskupů v 16. a na začátku 17. století zhodnotil i jejich fundátorskou praxi a majetkovou politiku vůbec. Článek Oty Halamy se zaměřil na fenomén revenantů v protestantské předbělohorské literatuře. Pavel B. Kůrka upřel pozornost k městskému prostředí přelomu 16. a 17. století, konkrétně k pohřbům realizovaným městskými zádušími. Tomáš Sterneck poukázal ve svém příspěvku na širší souvislosti pohřbů v konfesijně rozděleném prostředí města Brna kolem roku 1600. Radmila Pavlíčková se věnovala pohřebním kázáním nad biskupy ve středoevropské oblasti v době konfesionalizace. V následující studii se Marie Ryantová v návaznosti na testamenty světských duchovních v pražské arcidiecézi dotkla i jejich pohřbů a vyřizování pozůstalostní agendy. Jiří Mikulec upřel pozornost k problematice katolických bratrstev i literátských kůrů především v pobělohorském období a sledoval je jakožto instituce regulující laickou zbožnost. Navázal na něj Zdeněk Orlita, který se zabýval specifickou problematikou pohřebních průvodů v prostředí pobělohorských mariánských kongregací. Jan Zdichynec a Hedvika Kuchařová přiblížili ve společné studii raně novověké pohřební rituály cisterciáků a premonstrátů. Premonstrátskými zvyklostmi souvisejícími s umíráním, smrtí i pohřby se zabývala také Jana Oppeltová, jež je charakterizovala na základě řádových narativních pramenů z Čech a Moravy. Kateřina Valentová a Karel Černý sledovali ve společné studii smrt a pohřeb ve světle jezuitských konsvetudinářů. V posledním příspěvku pojednal Zdeněk R. Nešpor o mezikonfesních sporech spojených s nekatolickými pohřby těsně po vydání tolerančního patentu.
Published:
2008
ISBN:
978-80-7286-106-4
Spiritualita, život kleriků, řeholníků a řeholnic, celibát, řád křesťanského roku se svátky, slavnostmi a poutěmi, ale také sakrální architektura či křesťanské umění, jež spoluutváří ráz české krajiny. Autoři této knihy chápou křesťanství jako systém vidění světa a kulturníživel, který více než tisíc let formuje území českého státu a jeho obyvatele. Křesťanství přichází do pohanské střední Evropy jako politická síla, která rozrušuje staré kulturní i mocenské vztahy a zakládá nové. Církev lze těžko oddělit od státu, avšak paradoxně s ním záhy začne svádět zápas o vlastní emancipaci a obě instituce se utkají v nejednom sporu. Husitskou revolucí počíná střetávání idejí a ze soužití konfesí se později rodí koncept náboženské tolerance, jejž některá období přijímají a jiná odmítají. Sekularizace, kterou vnímáme jako produkt nové doby, má kořeny již na konci 18. století. Tehdy, s rozvojem industrializace, sakrální čas ustupuje času „průmyslovému“. Dlouhé 19. století je ovšem i příležitostí pro první vědecké reflexe náboženství, jež stojí u základů moderní religionistiky. Dějinnou syntézu počínající 10. stoletím a končící rokem 1989 připravil zkušený tým historiků z akademických pracovišť Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Pracoval ve složení Eva Doležalová, Jiří Hanuš, Petr Husák, Pavel Kůrka, Jiří Mikulec, Petr Sommer a Jaroslav Šebek. Odborným editorem svazku je Jiří Mikulec.
Published:
2025
ISBN:
978-80-7637-483-6
Kniha je dílem šestnáctičlenného kolektivu historiků, památkářů, odborníků z oblasti dějin umění a etnologie. V úvodu seznamuje s křížovými cestami jako s pozoruhodným historickým a uměleckým fenoménem, ukazuje jejich místo v náboženském a kulturním životě širokých společenskýchvrstev od 17. století do současnosti. Těžiště knihy tvoří přes sto medailonků významných křížových cest v České republice. Jedná se o reprezentativní výběr, který zahrnuje především cesty památkově chráněné. Ke každé cestě jsou uvedeny historické údaje o jejím vzniku, popis současného stavu, její přístupnost, případně legendy a pověsti s ní spojené. Součástí každého medailonku jsou fotografie. Publikace je určena jak zájemcům o památky a dějiny náboženského života, tak turistům, kteří hledají zajímavý cíl pro svá putování.
Published:
2025
ISBN:
978-80-200-3614-8
Jedním z vladařů, kteří jako by vypadli z českého dějepisu, je římský císař, uherský a český král Leopold I. V jeho případě je takový nezájem zvláště paradoxní, protože se jednalo o druhého nejdéle panujícího českého krále vůbec - od jeho korunovace svatováclavskou korunou do jeho smrti uplynulo 48 a půl roku. Jeho panování přineslo zemím Koruny české takřka nepřetržité období míru, což bylo velmi důležité pro rekonstrukci z následků pustošivé třicetileté války. Autor knihu rozčlenil do 4 častí. V první nazvané První kroky (1640 - 1658) se věnuje Leopoldovu dětství a přípravě na vládnutí, když nečekaně zemřel jeho starší bratr, a obtížnému získání císařské koruny, v druhé Ve víru válek a mezinárodní politiky (1658 - 1683) jeho napjatému vztahu s Francií a bratrancem Ludvíkem XIV., Osmanské říši, vztahu k Uhrám a Českému království, ve třetí Leopoldus Magnus (1683-1705) popisuje vítězství nad Turky, kteří obléhali Vídeň, získání Španělska po vymření tamních Habsburků a Lepoldovo úmrtí a velkolepý barokní pohřeb. Poslední část Osobnost a všední život panovníka popisuje jeho vlastnosti dle dobových záznamů (dopisy s přáteli např. Humprechtem Černínem, zprávy cizích velvyslanců na vídeňském dvoře, kroniky.. ), jeho rodinný život (měl celkem 3 manželky a 16 dětí), fungování jeho dvora a legendy a předpovědi, které zaznamenali jeho současníci a životopisci.
Published:
1997
ISBN:
80-7185-141-8
Víra, náboženství a zbožnost. V raně novověké společnosti prolínala tato témata každodenním životem příslušníků všech sociálních vrstev. Vydejte se s námi za poznáním a pochopením našich předků ze 17. a 18. století. Tato publikace nabízí vedle úvahy o vzniku a obsahu toho, co se obvykle zahrnuje pod pojem barokní zbožnost, také informace o kultech českého baroka, o rituálech a reáliích doprovázejících náboženský život, o laických institucích a aktivitách, jakými byla náboženská bratrstva a poutě. Nezapomíná ani na problematiku umírání a smrti, jež ve studované době představovala velké duchovní téma, ale ani na nepřátele katolické církve a jejího vyznání. V závěru se pak věnuje proměnám, kterými prošel náboženský život za osvícenství a které se do jisté míry podílejí i na jeho dnešní podobě.
Published:
2013
ISBN:
978-80-247-3698-3
Základní faktografie období od příchodu jezuitů do Čech až po toleranční patent.
Published:
1992
ISBN:
80-04-26120-5
Studie o poměrech na českém venkově v době pobělohorské zachycuje dobu v letech 1680-1740.
Published:
1993
ISBN:
80-852-6822-1
V předkládaném svazku se autorský tým zabývá důležitým obdobím českých i středoevropských dějin, vymezeným počátkem druhého stavovského povstání a třicetileté války v roce 1618 a končícím porážkou Turků před hradbami Vídně roku 1683, která znamenala konec osmansko-muslimské expanze na evropském kontinentě. Prosazení habsburské koncepce absolutistické a konfesionálně pokud možno jednotné monarchie s dominantním postavením katolického náboženství znamenalo zásadní přelom v dějinách českých zemí, který dodnes namnoze není vykládán bez politicko-ideologických resentimentů. Přehlíží se přitom, že se nový establishment musel vypořádat s následky hluboké populační, ekonomické a mravní krize, jíž zejména ve středoevropském měřítku vyvolala třicetiletá válka (1618–1648). ISBN 80-7185-264-3 (soubor)
Published:
2008
ISBN:
978-80-7185-947-5