Děj se odehrává na počátku 18. století, kdy probíhalo v Uhrách protihabsburské povstání Františka II. Rákócziho. Když podžupan Pavel Görgey postřelí starostu města Levoče, který následně zemře, vyhlásí měšťané, že všichni obyvatelé Levoči musí chodit ve smutečním oblečení, dokud nebude starosta pomstěn.
Děj se odehrává na počátku 18. století, kdy probíhalo v Uhrách protihabsburské povstání Františka II. Rákócziho. Když podžupan Pavel Görgey postřelí starostu města Levoče, který následně zemře, vyhlásí měšťané, že všichni obyvatelé Levoči musí chodit ve smutečním oblečení, dokud nebude starosta pomstěn.
V tomto zväzku predkladáme našim čitateľom päť Mikszátových noviel: Zelinka poznania, Čierny záprah, Vlk na Verchovine, Satan, Dvaja žobraví študenti. Sú v nich pozoruhodné portréty jednotlivcov a ľudských vášní, opísané a zhustené veľmi sugestívne a so silným emocionálnym napätím.1. slovenské vydanie.
Legendarizovaný príbeh o tajomnom dáždniku s motívom zatajovaného dedičstva v slovenskom mestečku Hlohová pod Zvolenom autor zapracoval do rozmarného humorného rozprávania s vážnym podtónom o meštianskej chamtivosti, túžbe po majetku, úprimnej láske a šťastí, v ktorom sa presadí dobro a krása.
Vtipné dílko o "zázračném" deštníku, který přinesl štěstí mladé Veronice, sestře chudého faráře z malé slovenské vsi, a nakonec i jeho pravému majiteli, který toužil po dědictví, v deštníku ukrytém. Příběh vyznívá jako realistická parodie náboženské pověry.
Dlhé vlasy, krátky rozum: (román, črty, fejtóny a listy). Dielo klasika maďarskej literatúry Kálmána Mikszátha (1847 – 1910), rodáka z Novohradskej Sklabinej, tvorí najmä krásna literatúra. Publicistika a esejistika je zastúpená v menšom rozsahu. V kritickom vydaní jeho diela je beletria zastúpená päťdesiatimi knihami a 34 kníh je tzv. literatúra faktu. V slovenskom literárnom povedomí dominujú autorove svojrázne štylizované poviedky, novely a romány. Vydanie tohto súboru textov pod spoločným názvom autorovho okrídleného výroku „Dlhé vlasy, krátky rozum“ predstavuje známy mikszáthovský štýl prózy na menej známom literárnom poli. Román Mocný Máčik, fiktívna dvojnovela a cyklus listov Dvoje volieb v Uhorsku, parlamentné črty Ctená snemovňa a spomienkové fejtóny Moji rovesníci majú spoločný leitmotív: voľby. Mikszáth veľmi dôverne poznal túto tému so širokým dobovým spoločenským pozadím. Sám bol poslancom uhorského parlamentu 28 rokov. V snemovni predniesol dva prejavy, ale napísal bezpočet umeleckej publicistiky, ktorá svojím uštipačným podtextom je doslova pochúťkou mikszáthovského žoviálneho humoru. Slovenský čitateľ sa dozvie aj to, že v uhorskom parlamente bola „neoficiálna“ zábavná slovenská strana: Traja Tóti/Slováci: poslanci Prileszky (Prešporok), Urbanovszky (Trenčín) a Krajtsik (Orava). Trojica však neurobí nič, lebo Mikszáthovými slovami podľa Prileszkého Slováci „tisíc rokov radšej zdrôtujú, čo iní rozbijú“.
Dílko významného maďarského romanopisce (1847-1910), do časů Rákócziho povstání v Uhrách zasazený příběh dvou "žebravých studentů", kteří si jdou po otcově smrti hledat své místo v životě, procházejí uprostřed vzrušené doby zcela rozdílnými osudy a po delším oddálení se posléze opět sejdou na lepší cestě života.
Ústředním tématem tří satir je směšné velikášství chudnoucích uherských zemanů, jejich marná snaha zastřít úpadek vnějškovou okázalostí, jejich úsilí za každou cenu znovu dosáhnout pohodlného, blahobytného života.
Klasik maďarskej prózy Kálmán Mikszáth (1847-1910), rodák z Novohradu, označil Uhorsko za domov humoru, ktorý odzrkadľuje charakter jeho rodákov, Maďarov a Slovákov. Podľa neho patria medzi národy, ktoré sa vedia uvoľniť a slobodne myslieť. Anekdota je neodmysliteľnou zložkou Mikszáthovho rozprávania najmä v jeho novele Fešáci. V nej predkovia dnešných Šarišanov nemajú čas uvažovať o svojej chudobe, lebo sa radšej zabávajú na tom, ako by mohli žiť, keby boli bohatí.
Päť tajomných noviel (Ľubovnianske strašidlo, Statok na predaj, Noc v Zlatom chrobáku, Čierny kohút a Poliačik Fili) od klasika maďarskej literatúry sú pútavo vyrozprávané príbehy odohráva-júce sa na území bývalého Horného Uhorska a Poľského kráľovstva, od severného Spiša až po južné slovensko – maďarské jazykové pomedzie v Novohrade.
Príbeh arogantného malého šľachtica Mácsika a celého šľachtického rodu Laczkó. Všetci snívajú o tom, že získajú späť starobylé práva na svoj majetok. Napriek občasnému nadšeniu sa ich plány nedaria a nakoniec prídu o majetok.
Anekdotické rozprávanie maďarského klasika je donkichotiádou zo slovenského prostredia horného Považia. Vtipná románová fikcia je koncipovaná na skutočnom donkichotstve posledného pána Nededzského hradu Štefana Pongráca (1835 – 1886). Oneskorený, vrtošivý uhorský feudál však nevedel zastaviť čas a koleso dejín, lebo nimi hýbalo aj praktické myslenie a príčinlivosť Slovákov z grófovho okolia. Tak sa stalo, že pompézne vojenské ťaženie proti slávnej Bystrici za urážku cti sa nekončí dobýjaním veterných mlynov, ale hýrivou pohuľankou v hostinci pod arkádami námestia v Žiline.
Maďarský kritický realista protestoval ve svých dílech proti úpadkovostí a svévoli kněžské hiearchie a vysoké šlechty v letech 60. až 90. oživováním pokrokové národní minulosti a líčením ušlechtilých charakterů střední šlechty z revolučních let 1848-1849. V tomto románu zachytil jako typický obraz rozkladu vládnoucích tříd soudní proces zemana Jana Butlera proti magnátu Dörymu, který Butlera podvodně oženil se svou dcerou, aby ji uchránil před hanbou z následků jejího poměru s církevním hodnostářem. Proces o povolení rozluky manželství trval více než deset let a rozdělil celé Maďarsko na dva tábory, představující síly pokroku a reakce tehdejší maďarské společnosti. Romantické šťastné vyřešení sporu ukazuje, že spisovatel nepostihl sice sílu revolučního lidu, která by dovedla svrhnout magnáty a biskupy, že však si byl vědom pokrokového ducha lidových tradic.
Prvý humorne ladený román je obrazom uhorskej spoločnosti z rokov po skončení napoleonovských vojen, dej sa odohráva na území dnešného východného Slovenska, zároveň podáva aj obraz maďarsko-uhorského zemianstva. Druhý román je takisto plný humoru a ostrovtipu, osou je dramatická ľúbostnáhistorka, dej sa odohráva v roku 1700...
Román zachycuje historii maďarské šlechtické rodiny. Na příkladu hraběte Štěpána Pongrácze, který si usmyslil žít v 19. století po způsobu středověkých hradních pánů, ukazuje autor, k jakým výstřednostem sváděl šlechtu zahálčivý způsob života.
Případ mladého důstojníka Nosztyho, který se za pomoci celého příbuzenstva snaží kompromitovat dceru bohatého řemeslníka Tótha a donutit ji tím k sňatku, a díky věnu ose snaží oddálit hrozící bankrot.
Kálmán Mikszáth nazval Slovákov svojimi rodákmi. Slováci sú súčasťou jeho sveta detstva a mladosti, ale aj autorského rozprávania. Jeho rázovité postavy žijú raz v humornom až grotesknom, inokedy v idylickom, ale najčastejšie v tragickom príbehu podľa pevných etických princípov. Hoci pokladajú svet za pominuteľný, jednako neveria v pominuteľnosť mravných hodnôt.
Bezmála sto rokov po smrti Kálmána Mikszátha sa svet zmenil práve tak ako aj Slováci. Nezmenení sa zachovali iba v jeho mýtickom prozaickom obraze. Bude však predsa niečo pravdy na tom, čo Mikszáth napísal s láskavým, žoviálnym humorom. A keby v tom nebol čo len závan pravdy toho najväčšiehoSlováka medzi maďarskými spisovateľmi, nemalo by zmysel, aby sme sa k jeho dielu vracali.
Dobrodružný príbeh s historickým pozadím z druhej polovice XVII. storočia. Zvečnil v ňom rušné udalosti v dolnozemskom mestečku blízko Segedína, kde dôjde k podivnému obratu v živote mladého Lešťáka, šikovného syna slovenského krajčíra. Príbeh je síce realistický, ale oplýva autorovýmpovestným humorom.
Published:1957
Author's genres genres of all author's books
Publication tags from author's books
We use cookies on this website to personalize ads and analyze traffic.