Salvy pod plachtami jsou příběhem soupeření mezi Francií a Velkou Británií o vládu nad moři a oceány. Nepřátelství mezi oběma zeměmi, které se zrodilo koncem vlády Ludvíka XIV., pokračovalo ve válce o dědictví rakouské, v sedmileté válce a vrcholilo, když se Francie zařadila po bok amerických kolonií, které zahájily proti Britániiválku za svou nezávislost. Bojovalo se ve Středomoří, u západních břehů Francie, v Antilách, u kanadských i severoamerických břehů a v Indickém oceánu. Řadové lodě sváděly bitvy u Toulonu a Menorky, u mysu Finisterre, u ostrova Ouessant a skalisek Cardinaux, v zálivu Chesapeake, kde se Francouzi podstatnou měrou přičinili o vítězství USA u ostrovů Saintes či u Cuddalore a francouzská Marine Royale v těchto bojích byla důstojným soupeřem Royal Navy.
První svazek dvoudílné práce sleduje dobu mládí a vzestupu Korsičana, který se stal Francouzem, vyhnaným z rodného ostrova těmi, kteří chtěli jeho samostatnost. Generálské epolety si Napoleon Bonaparte vysloužil dobytím Toulonu, velení armádě v Itálii potlačením pokusu o roajalistický převrat v Paříži a roku 1796 zahájil své prvnívítězné tažení. V roce 1798 si podmanil Egypt a po návratu do Francie svrhl vládu Direktoria. Jako První konzul vítězně dokončil 2. italské tažení a dal Francii po dlouhé době mír. Přetvořil zákonodárství, stabilizoval porevoluční Francii a roku 1804 dostal z vůle národa císařskou korunu…
Druhý a závěrečný svazek Napoleonovy monografie zahrnuje dobu, kdy se První konzul a generál Francouzské republiky stal císařem Francouzů a Francie monarchií, byť s republikánským nádechem. Kniha sleduje dobu, v níž se prolínal státník a politik s vojevůdcem, líčí válečné události, proslulá tažení, legendární i méně známé bitvy, Napoleonův vzestup i pád, současně ale zachycuje společenské poměry, čas završení porevolučních změn a přerod „občana císaře“ v autokratického vladaře. Analyzuje přitom, proč se Evropa, kterou pod svým žezlem sjednocoval, nakonec obrátila proti němu, a sleduje Napoleonův osud až k hořkému konci v zajetí na Svaté Heleně. Text doplňuje 37 map a přes 200 vyobrazení.
Jaké ženy prošly Napoleonovým životem a jaký k nim měl vztah? Kolik jich bylo, které představovaly jen chvilkové rozptýlení a které na něj mohly mít zásadnější vliv? Jak se k nim choval? Co mu daly a co si odnesly od něj? Jak vypadalo soužití s ním? V jakých podmínkách tyto ženy žily, odkud pocházely a jak vypadaly jejich osudy? Čímpro něho byly? Jak se jeho poměr k něžnému pohlaví vyvíjel? Tak znějí alespoň ty nejhlavnější otázky, na něž hledá tato kniha odpověď
Plastické vylíčení bitev u Aspern/Esslingu a Wagramu, svedených proti Rakousku koncem jara a v létě roku 1809 Napoleonem I. a arcivévodou Karlem Rakouským. U Aspern/Esslingu padl mýtus o Napoleonově neporazitelnosti a ani Wagram neskončil přesvědčivým francouzským vítězstvím. Tyto „polozapomenuté“ události války na Dunaji pak představovaly poslední vítězné tažení císaře Francouzů. Formou literatury faktu a stylem, jenž získal jejímu autorovi u čtenářů oblibu, s pomocí řady map, dobových vyobrazení i ordre de bataille, bitevního uspořádání obou vojsk, nechává kniha promlouvat především pamětníky, maršály, generály, důstojníky a vojáky rakouské i francouzské strany, kteří ono krvavé zápolení na bitevních pláních u levého dunajského břehu zažili. Vychází k 200. výročí obou bitev, v nichž na rakouské straně statečně bojovala a padla řada mužů z Čech a Moravy.
Kniha je prvním svazkem práce o tažení roku 1812, v němž chtěl císař Napoleon porazit ruského imperátora Alexandra, sám ale utrpěl navzdory všem vítězství porážku, která předznamenala jeho pád. Známý napoleonský historik a autor literatury faktu analyzuje příčiny konfliktu, síly, možnosti i plány obou stran a sleduje postup Napoleonovy Velké armády od prvního dne vpádu až po konec bitvy u Borodina.
Napoleon v Rusku s podtitulem Zkáza Velké armády je druhým a závěrečným svazkem práce o tažení roku 1812, v němž chtěl císař Napoleon porazit ruského imperátora Alexandra, sám ale utrpěl navzdory všem vítězstvím porážku, která předznamenala jeho pád. Známý napoleonský historik a autor literatury faktu pokračuje událostmi po bitvě u Borodina, přes ruský ústup k Moskvě, její vyklizení, požár a situaci, která vedla k tomu, že Napoleon vyrazil počátkem října za Kutuzovem k jihu. Líčí, jak se tato ofenzíva v důsledku bitev u Tarutina a Malojaroslavce změnila v ústup, během něhož udeřili krom Rusů i další nepřátelé, generál Zima a Hlad. Tragédii ústupu sleduje od krvavých bojů před Vjazmou, přes střety u Smolensku, až po několikadenní boje u Krasného a manévry i boje na vzdálených křídlech, které nakonec vyústily v několikadenní bitvu na řece Berezině. I když v ní Napoleon zvítězil, následoval už jen jeho odjezd do Paříže a ústup zbytků vojska přes Vilno a Kovno, při němž přestala Velká armáda jako bojová síla existovat. Dějem nabitý text provázejí tematické a graficky oddělené bloky, v nichž zjistíte nejen, kdo byl kdo, ale i jak všechny tři proti sobě stojící armády vypadaly, čím bojovaly, jaké v nich byly druhy zbraní, jakou taktiku používaly a jak vypadal život vojáků v poli.
Poloostrovní válka je název letitého konfliktu napoleonských válek, který zuřil ve Španělsku a Portugalsku v letech 1807 až 1814 a v mnohém přispěl k Napoleonovu pádu. Proč císař Francouzů uloupil španělskou korunu, čím proti sobě vzbudil nenávist většiny Španělů i Portugalců a proč nemohl vyhrát válku, i když Francouzi ve většině bitev vítězili? Jak probíhal barvitý zápas, do nějž se stále více zapojovali britští vojáci pod velením Arthura Wellesleye, budoucího vévody z Wellingtonu? To vše líčí na podkladě dobových pramenů první svazek dvoudílného projektu známého napoleonského autora, v němž projdeme mj. bitvami u Roliçy, Vimeira, Bailénu, La Coruni, Medellínu, Tudely či Talavery, krvavými obléháními Zaragozy i Gerony nebo madridským povstáním El Dos de Mayo.
Poloostrovní válka je název letitého konfliktu napoleonských válek, který zuřil ve Španělsku a Portugalsku v letech 1807 až 1814 a v mnohém přispěl k Napoleonovu pádu. Proč císař Francouzů uloupil španělskou korunu, čím proti sobě vzbudil nenávist většiny Španělů i Portugalců a proč nemohl vyhrát válku, i když Francouzi ve většině bitev vítězili? Jak probíhal barvitý zápas, do nějž se stále více zapojovali britští vojáci pod velením Arthura Wellesleye, budoucího vévody z Wellingtonu? To vše líčí na podkladě dobových pramenů druhý a závěrečný svazek dvoudílného projektu známého napoleonského autora, v němž projdeme mj. bitvami u Bussaka, Funtes de Oñoro, Salamanky a Vitorie až k poslednímu boji této války, svedenému u francouzského Toulouse.
Podtitul: Elchingen-Ulm-Slavkov-Saalfeld-Jena-Auerstädt-Prenzlau. Napoleonova válečná tažení patří k nejbarvitějším stránkám vojenské historie. První díl několika- svazkového projektu Napoleonova tažení - Vítězné roky zahrnuje dva roky vrcholných triumfů císaře Francouzů. Známý autor líčí Napoleonova tažení let 1805 – 1806i svedené bitvy živě, plasticky a s využitím řady pamětí i dokumentů. Knihu doplňují pasáže věnované struktuře, organizaci a taktice bojujících armád a příloha, obsahující autorské překlady proslulých Napoleonových bulletinů. Vydání 1.
Podtitul: Pultusk-Jílové-Friedland-Somosierra-La Coruña-Eggmühl-Aspern-Wagram. Nejistá vítězství předkládají čtenářům barvitou historii Napoleonových tažení v letech 1807 – 1809. Francouzská armáda, která triumfálně ukončila v roce 1806 tažení proti Prusku, pokračovala dál na východ vstříc ruským vojskům v Polsku 1806-1807, kniha dále pojednává o tažení do Španělska jeho úvodní fázi a tažení proti Rakousku z roku 1809. Vydání 1.
Podtitul: Smolensk - Borodino - Berezina - Lützen - Budyšín - Drážďany Napoleonova tažení z let 1811-1813 Třetí díl rozsáhlé historické práce seznamuje čtenáře s průběhem osudného Napoleonova tažení do Ruska v roce 1812. Při svém ruském tažení se nechal Napoleon vlákat do pasti, s příchodem zimy podlehla totiž tzv. Velká armáda tvrdým přírodním podmínkám a byla téměř zničena. Již následujícího roku však Napoleon svedl několik vítězných bitev s prusko-ruskou koalicí. Závěrečný oddíl knihy obsahuje zajímavé dokumenty, zejména překlady slavných bulletinů Velké armády.
Podtitul: Lipsko - Hanau - Brienne - Montmirail - Montereau - Laon-Arcis - Ligny - Waterloo. Obsahem je závěr roku 1813, tedy bitva u Lipska a následující ústup k Rýnu, kampaň roku 1814 až po Napoleonovu první abdikaci, Sto dní a tzv. belgické tažení roku 1815 až po Waterloo, druhou abdikaci a obranu Paříže. Přílohu opět tvoří překladybulletinů jakož i dalších dokumentů pasáže o armádách a jednotkách napoleonských válek, tentokrát o císařské gardě, britské armádě včetně Královské německé legie a o nizozemských i belgických jednotkách.
Knihu tvoří komentovaný výbor z nesmírného bohatství vojenských vzpomínek na napoleonské války, které po sobě zanechali prostí vojáci i velitelé. Tyto vzpomínky, plné osobních prožitků, dramatických událostí, velkých bitev i drobných šarvátek, příběhů a historek, zahrnují celé období, o němž pojednávaly předchozí čtyři svazky Napoleonových tažení. Na čtyřicet pamětníků tu vzpomíná na bouřlivé události od Napoleonovy korunovace a bitvy od Slavkova přes desítky bojů až k závěrečné porážce u Waterloo, přičemž líčí, někdy rozmarně a jindy velice vážně, i všechny strasti i slasti života vojenského. Český čtenář má poprvé možnost seznámit se s memoáry z napoleonských válek v tak velkém rozsahu.
Cinkot postrojů, pára od nozder, vrzání sedel, přehlušené svistem tasených šavlí či palašů, rozjezd a sílící dunění kopyt, jak koně přecházejí z klusu do cvalu. Signály trubek, vlající hřívy i zástavy, čepele vytrčené přes koňské krky kupředu, rozmach paže k seku, třesk oceli o ocel při srážce první vlny, ržání a řev,tak asi vypadá naše představa o jezdecké bitvě vytvořená filmem a romány. Je pravdivá? Na to chce tato kniha odpovědět. Najdete v ní osudy legendárních jezdeckých velitelů Napoleonovy armády a střety, jimiž prošli. Budete se setkávat i s tím, co objasňuje roli kavalerie, složitost této zbraně, její strukturu, organizaci, způsoby nasazení, manévrování, taktiku i charakter boje. Pestrá paleta témat je okořeněna úryvky vzpomínek či dopisy těch, kteří vše zažili, a oživena i spoustou obrazového materiálu.
O Napoleonovi, jeho bitvách a velkých rozhodnutích generálů napoleonské éry bylo potištěno mnoho stran. Kdo ale byli a jak žili muži, na jejichž bedrech vítězství francouzského císaře stála? Autor vtahuje čtenáře do prožitků vojáků počínaje ať už více, či méně dobrovolným vstupem do armády a pomáhá pochopit proměnu mladéhorekruta v zoceleného mazáka. Vykresluje každodennost kasáren a útrapy tažení, strasti boje i hrůzy polních nemocnic a zajetí, vojácké zálety stejně jako posedlost duely, chod vojenské justice či láskyplný vztah vojáků k jejich zvířecím mazlíčkům. Na stránkách knihy se tak mísí odvaha se strachem, časy hojnosti se dny hladu a strádání, demoralizace s nadšením, radostí i humorem. V neposlední řadě kniha hledá odpověď na otázku, proč vlastně napoleonský voják válčil. Šel do boje s nadšeným pokřikem „Ať žije císař?“ Umíral s ním na rtech? Nebo je to jen pozdější výmysl nostalgických pamětníků a všech, kteří si napoleonské války idealizovali? Příběhy prostých vojáků i nižších důstojníků se opírají především o dobové memoáry, deníky a dopisy včetně teprve nedávno objevených pramenů.
V desetiletí napoleonských válek vyplněných taženími a bitvami nenajdeme proslulejší a barvitější postavu než byl maršál Michel Ney. Za jednu z prvních bitev dunajské kampaně roku 1805, která skončila v jasu slavkovského slunce, dostal titul vévody z Elchingenu, za to, co dokázal během tragického ústupu z Ruska roku 1812, obdržel titulknížete Moskevského, největší ocenění mu ale dali sami vojáci, když jej nazvali Nejstatečnějším ze statečných. Octave Levavasseur, jehož paměti právě držíte v rukou, byl po většinu svojí vojenské kariéry Neyovým pobočníkem, což se samo o sobě rovnalo vyznamenání a uznání odvahy, neboť maršál chtěl od svých důstojníků totéž, co od sebe, a mnohdy šlo o smrtelně nebezpečné akce. V jeho memoárech proto najdete příběhy dramatické a poutavé. Z hlediska vojenské i politické historie napoleonských válek jde navíc o svědectví mimořádně cenné, neboť jejich autor dotváří psychologický profi l Neye nejen ve chvílích bojů, ale i v klíčových dějinných okamžicích, v nichž tento muž donutil Napoleona k abdikaci a o rok později jej doslova dosadil zpět na trůn. Vděku se mu za to dostalo málo a osudové rozhodnutí v květnu 1815 pak stálo Neye život… Levavasseur mu byl tehdy nejblíže, a třebaže se netají láskou i oddanosti ke svému maršálovi, neskrývá kritické výhrady k tomu, co Ney udělal… Octave Levavasseur ovšem zanechal i jiné svědectví. Je neméně klíčové, neboť dokládá přerod revoluční armády v císařskou, i změnu myšlení vojáků, kteří bojovali proti monarchii, až ji nakonec pomohli v jiném hávu vytvořit. Z hlediska našich dějin pak není rozhodně bez zajímavosti Levavasseurovo svědectví o bitvě u Austerlitz/Slavkova.
Od bitvy u Mons Graupius a válek dynastie Flaviovců po vyplenění Říma Alarichem roku 410. Pád říše římské je posledním svazkem pětidílného projektu o vojenské historii antického Říma, zahrnujícím dlouhé období od válek dynastie Flaviovců po roce 69 až po vyplenění Říma Alarichem roku 410. Jedná se o nesmírné množství biteva tažení římských císařů i jejich vojevůdců, o krvavé boje se sousedními Peršany, s tzv. barbary i o vnitřní války, v nichž se jeden císař snažil svrhnout druhého. Období expanze na východ, zejména do Mezopotámie a Dácie, představovalo poslední dobyvatelské úsilí římských legií, po němž následovala jen snaha o udržení dobytého území a ve stále větší míře obrana zejména dunajské hranice před stále většími vpády, zejména Gótů. Syntéza válečných dějin Římské říše od konce 1. století až po zhroucení vojenské síly Západořímské říše nemá obdoby ani v západní literatuře.
Jako peloponnéská válka se označují dva konflikty, které proběhly v letech 457 až 445 a 431 až 404 př. Kr. Došlo k nim ještě v průběhu války Řeků s Peršany a příčinou, alespoň tak to antičtí autoři tvrdili, byla rozpínavost Athén, nejmocnějšího řeckého městského státu. Obě strany, Athénský spolek a Spartou vedený Peloponnéský spolek, strhly do bratrovražedného zápolení nejen celé Řecko, ale i Sicílii. Se střídavými úspěchy měřily síly v desítkách bitev na souši i na moři, až byli Athéňané pokořeni jak Lakedaimónci, tak sebou samými. Průběh konfliktu i jeho vyústění, které skončilo ovládnutím Řecka Filippem II. a Alexandrem Makedonským, je vzdálený, v nejednom směru se ale podobá velmocenskému soupeření po 2. světové válce…
Druhý svazek Salv pod plachtami pokrývá období Francouzské revoluce a napoleonského císařství, tedy roky 1789–1815. Na souši sice Francie vítězila nad celou Evropou, na mořích a oceánech ale byla situace naprosto odlišná. Revoluce vnesla do francouzského loďstva rozvrat, v jehož důsledku rostla britská převaha a z Velké Británie se stala vládkyně nad všemi vodami. Napoleonova chybná strategická rozhodnutí pak dovedla francouzské eskadry k porážkám, z nichž se už navzdory usilovné snaze o jejich obnovu nevzpamatovaly a v závěru napoleonských válek byly odsouzeny ke zcela pasivní roli. Byl to ovšem čas velkých námořních bitev 13. prai-rialu, kterému Britové říkají Slavný 1. červen, u Aboukiru, mysu Svatého Vincenta, Camperduinu, Trafalgaru a mnoha dalších, v nichž si Francouzi i jejich španělští a nizozemští spojenci statečností nezadali s britskými námořníky.
Richard III. je znám tak, jak jej vylíčil William Shakespeare: hrbatý, bezohledný a mnohonásobný vrah, který se pro korunu neštítí ničeho. Ve skutečnosti takový vůbec nebyl. Neměl hrb a nejspíš ani jinou tělesnou deformaci. Narodil se jako syn jednoho z nejmocnějších mužů znesvářené Anglie a dospěl v době válek růží. Byl bratrem anejpevnější oporou Edvarda IV., který si sám vsadil na hlavu korunu duševně postiženého Jindřicha VI. Jako statečný rytíř, srdnatý voják a schopný velitel se Richard zúčastnil bitev u Barnetu, Tewkesbury a mnoha dalších. Stoupal vzhůru, až se stal sám králem. V bitvě u Bosworthu ztratil království i život. Proč z něj po jeho smrti udělali zločince a zrůdu? Byl vinen tím nejstrašnějším skutkem, který mu přisuzovali a vyčítali, vraždou svých dvou malých synovců? Jak žil, co jej formovalo, jaký měl charakter? To vše je tématem nejnovější knihy oblíbeného autora literatury faktu.
Druhý svazek čtyřdílného projektu Rytířské bitvy a osudy barvitě líčí válečnictví a rytířské zvyky konce raného a počátku vrcholného středověku. Osudy hraběte z Montfortu a vikomta Trencavela provází čtenáře nesmiřitelnou válkou s Albigenskými na jihu Francie, střetem křesťanských rytířů s Mongoly u Lehnice, dvěma bitvami u Coutrai a Bannockburnu, kde rytířské vojsko začaly porážet houfy neurozené pěchoty. Dvě obsáhlé části jsou věnovány posledním bitvám dvou českých králů, v nichž se pátrá po pravdě o smrti Přemysla Otakara II. u Dürnkrut a Jana Lucemburského u Crécy-en-Ponthieu. Jde o čtivou a nenásilnou sondu do válečnických zvyklostí, rytířských ideálů, jež se nejednou s realitou kříží, událostí, vojenské techniky, historie zbraní, zbroje a jejich použití. (Knižní web)
Salvy pod plachtami jsou příběhem soupeření mezi Francií a Velkou Británií o vládu nad moři a oceány. Nepřátelství mezi oběma zeměmi, které se zrodilo koncem vlády Ludvíka XIV., pokračovalo ve válce o dědictví rakouské, v sedmileté válce a vrcholilo, když se Francie zařadila po bok amerických kolonií, které zahájily proti Británii válku za svou nezávislost. Bojovalo se ve Středomoří, u západních břehů Francie, v Antilách, u kanadských i severoamerických břehů a v Indickém oceánu. Řadové lodě sváděly bitvy u Toulonu a Menorky, u mysu Finisterre, u ostrova Ouessant a skalisek Cardinaux, v zálivu Chesapeake, kde se Francouzi podstatnou měrou přičinili o vítězství USA u ostrovů Saintes či u Cuddalore a francouzská Marine Royale v těchto bojích byla důstojným soupeřem Royal Navy.
Osmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků zachycuje konflikt, který propukal daleko od Evropy za Atlantickým oceánem na pomezí dnešních USA a Kanady, kde soupeřily Francie s Velkou Británií. Přelil se do Středozemního moře a poté vzplanul v Sasku, Čechách, ve Slezsku i na Moravě, kde spolu od předchozí války o rakouské dědictví zápolily Prusko s habsburskou říší. Strhával do sebe další země, německé státy ve Svaté říši římské, Švédsko, Španělsko i Rusko. Britsko-francouzské soupeření se přelilo i na další kontinent, do Asie, kde se válčilo o to, kdo získá větší díl z vlivu v Indii, a okrajově zasáhlo i Afriku. V knize najdete boje v Severní Americe (mj. i o pevnost William Henry, známou z Posledního Mohykána), velké bitvy v Čechách u Lovosic, Štěrbohol a Kolína, vítězství a prohry Fridricha Velikého (Leuthen, Rossbach, Zorndorf, Kunersdorf, Liegnitz, Torgau) i boje na západě Evropy (Bergen, Minden, Cardinaux). Ke ztrátě francouzské Kanady vás povede životní příběh markýze de Montcalm a po stopách války v Evropě pojedete spolu s legendárním jezdeckým generálem von Zietenem.
Přijměte pozvání na ostrov, ať už jste jej navštívili nebo sa na něj teprve chystáte. Nehledejte v této knize průvodce, který říká stroze jen to, co si máme prohlédnout a kudy jít. Povede vás turistickými zajímavostmi, památkami, přírodou, navštíví s vámi významné stavby a nejpozoruhodnější místa ostrova.
Napoleonův největší triumf. Nový pohled na tažení roku 1805 s bitvami u Wertingenu, Haslachu, Elchingenu a Ulmu, Kutuzovovým ústupem po Dunaji, bitvami u Dürnsteinu a Schöngrabernu, válkou v Itálii a triumfálním francouzským vítězstvím nad rusko-rakouskou armádou v Bitvě tří císařů 2. prosince 1805 u Slavkova, kterou zná svět pod německým jménem Austerlitz. Proč car Alexandr nenáviděl Napoleona? Jak probíhala válka se 3. protifrancouzskou koalicí a kdo ji vyvolal? Jaké stíny přineslo proslulé slavkovské slunce?
Příběhy z francouzských dějin Patnáct dramatických příběhů z francouzských dějin 18. a počátku 19. století (od doby vlády krále Ludvíka XV. po Napoleonův pád). Autor, který se věnuje francouzské historii a vojenským dějinám, vybral poutavé, někdy poněkud drastické příběhy z novověkých francouzských dějin. Osudy bandityCartouche, krále pašeráků Mandrina či případ tzv. Gévaudanské bestie. Legenda o dobytí Bastily, záhadný konec Ludvíka XVII., úmrtí admirála Villeneuva, otazníky kolem smrti Napoleona Bonaparta. Přibližuje aféry, záhady, atentáty a jejich historický kontext, uvádí na pravou míru některé vžité, leč nepřesné představy o francouzské historii. Tematicky i chronologicky volně navazuje na Válku královen a Královské vraždění.
Závěrečný svazek projektu Rytířské bitvy a osudy vypráví o střetech a osobnostech „podzimu středověku“, kdy na bojištích získávaly hlavní slovo neurozená pěchota a střelné zbraně. Válkou růží projdeme přes bitvu u Towtonu, staneme se svědky vzestupu i pádu „Králotvůrce“ Warwicka a budeme uvažovat, kde i jak došlo k poslednímu boji krále Richarda III. Spatříme trpký konec rytířské slávy burgundského vévody Karla Smělého a budeme sledovat boje Maurů i španělských rytířů o Granadu. Skrze bitvu u Fornova a životní osudy Pierra Bayarda se přeneseme do posledních rytířských střetů na italských bojištích, za nimiž udělala tečku bitva u Pávie. Reedice tohoto svazku je rozšířena o poslední bitvu „rudé růže“ Lancasterů u Tewkesbury (1471) a vítězství Františka I. Francouzského nad Švýcary u Marignanu (1515).
Původní česká práce talentovaného historika. Líčení Napoleonova návratu z Elby včetně bitvy u Waterloo. Původnost této knihy tkví ve využití francouzských pramenů – dosud vydávané knihy vycházely převážně z rakouských či jiných kompilací. Popis posledních sto dnů Napoleonovy vlády je čtivý, historicky věrný a oživený řadou životopisů jednotlivých protagonistů. Kniha je doplněna bohatým obrazovým černobílým materiálem.
Podtitul: Pułtusk-Gołymin-Eylau-Guttstadt-Friedland. Příběh tažení 1806–1807, v němž se Napoleon hnal za přeludem, který byl nejspíš jeho největší chybou. Válka císaře Francouzů s nesmiřitelným protivníkem, s Ruskem Alexandra I. Velké bitvy u Gołyminu, Pułtusku, Preussisch Eylau, Heilsbergu a Friedlandu. Utrpení v blátě, mrazu, vedru i prachu a hrdinství bez hranic. Boje, jak je viděli pamětníci francouzští i ruští. 50 map, 150 vyobrazení.
Bitva u španělského mysu Trafalgar, svedená 21. října 1805 mezi 33 řadovými loďmi francouzsko-španělské floty admirála Villeneuva a 27 britskými řadovými loďmi admirála Nelsona, který zde zemřel, je jedním z největších a nejproslulejších námořních střetů v dějinách. Tato kniha, která si skutečně zaslouží podtitul Anatomie námořní bitvy, líčí Tragalgar na základě vyprávění mnoha očitých svědků od admirálů a kapitánů po prosté členy posádek všech zúčastněných národností. Přibližuje i zásady bojové taktiky plachetních lodí, manévrů, dělostřelby a plavby samotné. Popisuje vše, co bitvě předcházelo od úniku spojeneckého loďstva přes složitou plavbu do Karibiku a zpět, střet u mysu Finisterre až po tečku za Trafalgarem, bitvu u mysu Ortegal. Odpovídá i na otázku, zda admirál Villeneuve skutečně zhatil Napoleonovy plány na invazi do Anglie.
Sborník přednášek a studií věnovaných třetí koaliční válce roku 1805, tedy konfliktu mezi Francií vedenou čerstvě korunovaným císařem Napoleonem a tzv. třetí protifrancouzskou koalicí, který vyvrcholil bitvou u Slavkova. Přednášky konference, jež proběhla v listopadu 2003 na zámku ve Slavkově u Brna, se zabývají formováním třetíprotifrancouzské koalice, průběhem, výsledky a pozadím tažení roku 1805 v širokých souvislostech. Studie sepsané pro tento sborník, nebo pro server austerlitz2005 se věnují regionální historii, napoleonské tradici, tažení roku 1805 a armádám Francie, Ruska Rakouska a Bavorska – tedy silám hlavních aktérů konfliktu. Sborník přináší dosud u nás nepublikované překlady pamětí barona Lejeuna a Kajetána Unterweegera. Své místo zde má také Středoevropská napoleonská společnost(CENS), zabývající se „oživováním historie“ a sdružující kluby vojenské historie – bez nichž si každoroční vzpomínkové akce pořádané v rámci Projektu Austerlitz 2005 nelze představit.
Bitvy a osudy válečníků III. 1618–1648 Třetí svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na Války pro víru i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy a obsahově do značné míry také na díl druhý, nazvaný Boje o trůny. V něm začal bitvou na Bílé hoře (i skrze osudy tří hlavních protagonistů tzv. České války 1618–1620,Buquoye, Thurna a Mansfelda) třicetiletý evropský konflikt. Třicetiletá válka pokračuje slavným obléháním Bredy a La Rochelle, líčí životní osudy císařského generalissima Tillyho, jedné z nejbarvitějších osobností té doby, nepomíjí vyplenění Magdeburku a přes bitvu u Breitenfeldu dospívá k Valdštejnem podstoupené bitvě u Lützenu, v níž padl švédský král Gustav II. Adolf. Pokračuje „bitvou dvou Ferdinandů“, klíčovou porážkou Švédů u Nördlingenu, francouzským vstupem do války a bitvou u Rocroi, která se stala labutí písní španělských tercios. Nakonec se vrací do Čech k bitvě u Jankova, nejkrvavějšímu střetu a největší bitvě závěru Třicetileté války 1618–1648.
Přísně tajné! Literatura faktu 3/2006. Jiří Bílek - Příběhy z temného úsvitu českých dějin, Jiří Kovařík - Poslední boj krále Přemysla Otakara II., Karel Kýr - Mormoni, Vladimír Dolínek - Rakouské raketomety v 19.století, Karel Richter - Rok pohnutých událostí, Libor Nedorost - Sokolské pluky Stráže svobody, Milan Hulík - KdeJindřich Marek, Miroslav Kučera & Karel Kýr
Přísně tajné! Literatura faktu 3/2006. Jiří Bílek - Příběhy z temného úsvitu českých dějin, Jiří Kovařík - Poslední boj krále Přemysla Otakara II., Karel Kýr - Mormoni, Vladimír Dolínek - Rakouské raketomety v 19.století, Karel Richter - Rok pohnutých událostí, Libor Nedorost - Sokolské pluky Stráže svobody, Milan Hulík - Kdety hroby jsou, kde jsou ti vojáci?, Věra Weislitzová - Uvězněné sny, Petr Vokáč - Senzace století, Roman Cílek - "...Když chtěla jsem padnout!", Karel Šimek - Most u Remagenu, Jindřich Marek - Záhada kadetky, Richard Sobotka - Dělostřelecká tvrz "Bouda", Antonín Benčík - Neblahé důsledky hokejového vítězství, Miroslav Kučera - Ztracená zpěvačka, Ivan Brož - Smrt prvního diplomata světa.
Příběhy z francouzských dějin Čtrnáct historických vyprávění ze středověké Francie líčí příběhy královských rodů, králů, papežů nebo bájných postav. Známý vojenský historik a spisovatel J. Kovařík tentokrát přichází s knížkou historických příběhů ze středověké Francie. Vybral si postavy královen i králů širší veřejnosti známých (Filip IV. Sličný), ale i postavy bájné (Roland) nebo méně známé (Bonifác VIII.). Ve čtrnácti příbězích zachycuje osudy panovnických rodů, příběhy aktérů křížových výprav, spory krále s papežem nebo procesy s templářským řádem. Vyprávění vycházejí důsledně z historických faktů a zachovaných dokumentů, což dokládají úryvky z kronik, dopisů nebo autentické výroky. Na závěr každé kapitoly-příběhu je připojen seznam literatury.
Ladé — Marathón — Thermopyly — Artemisium — Salamina — Plataje — Mykalé Válka Řeků s Peršany, první v celé šíři historicky zdokumentovaný konflikt v dějinách lidstva a současně velký střet dvou odlišných civilizací, ožívá v této knize v plné šíři, počínaje představením obou soupeřů, perských králů Dareia a Xerxa na jedné a hlavních řeckých protagonistů, Athén i Sparty, na druhé straně. Je to převážně vojenská historie, která vás povede od bojů v Malé Asii přes legendární bitvy u Marathónu, Thermopyl či Salaminy až po konec válek, v němž se skrývaly zárodky úpadku a zániku obou soupeřů. Krom toho se v knize seznámíte i s bojovými technikami, taktikou, výzbrojí a druhy vojska zápolících stran.
Války bez konce jsou druhým svazkem projektu o vojenské historii antického Říma, znovu plným příběhů o vojevůdcích a vojácích, o taženích, které prodělali, o vítězných či prohraných bitvách na souši i na moři, o pochodech, táboření, útocích, obranách, obléhání, o slávě a strádání za válek s Jugurthou v Africe, Mithridatemv Malé Asii a s invazí Kimbrů i Teutonů v Galii. Pojednávají ale i o tom, jak v krutých i neznámých letech občanské války mezi Mariem, Sullou, Cinnou braly za své vojenské ctnosti, místo nichž vystupovaly do popředí zrady, vraždy vlastních velitelů a přeběhlictví a dezerce. Přesto šlo o léta, v nichž se legie jako občanská armáda změnily v profesionální vojsko a takticky prošly reformami, nepřesně přisuzovanými Gaiu Mariovi. V nich se manipulární legie změnila v kohortovou. Druhý svazek Římských válek končí Crassovým vítězstvím nad Spartakem a třetí zahrne dobu triumvirátu, čas největší vojenské slávy Caesara, jeho boje v Galii i občanskou válku s Pompeiem. Bude pokračovat až do vítězství nad Caesarovými vrahy a do Octaviánova boje s Marcem Antoniem.