Hlavní hrdina tohohle autobiografického eposu opouští domov, neboť je již přesycen plané zábavy a rozkoše. Schází mu upřímné lidské vztahy, a tak se vydá na pouť Evropou, kde se nechává unášet slavnou minulostí jednotlivých zemí, zároveň ho ohromují přírodní scenérie.
V nedokončeném komickém eposu, obsahujícím značné množství autobiografických prvků, slouží romantická milostná dobrodružství tradičního hrdiny jako prostředek ke společenské satiře a kritice tehdejších evropských vlád. Byron změnil známou postavu Dona Juana v neheroického hrdinu, zbavil ho jeho tradiční démoničnosti i cynismu. Změnil také svůj básnický projev – oproti předchozím dílům kladl velký důraz na básnickou formu i styl.
V nedokončeném komickém eposu, obsahujícím značné množství autobiografických prvků, slouží romantická milostná dobrodružství tradičního hrdiny jako prostředek ke společenské satiře a kritice tehdejších evropských vlád. Byron změnil známou postavu Dona Juana v neheroického hrdinu, zbavil ho jeho tradiční démoničnosti i cynismu. Změnil také svůj básnický projev – oproti předchozím dílům kladl velký důraz na básnickou formu i styl.
Posmrtná zpověď mnicha, který prožíval milostná dobrodružství, pomstil smrt své dívky Laily, kterou utopil její pán (byla otrokyně), potom vešel do kláštera.
Hodiny zahálky – první Byronova básnická sbírka. Vytvořil ji během studia ještě předtím, než dosáhl plnoletosti. Sklidila ne příliš lichotivou kritiku.
Korzár (1814, The Corsairr) a Lara (1814, Lara, A Tale) jsou romantické lyricko-epické poemy (byronské povídky) anglického básníka lorda Georga Gordona Byrona. Jedná se o třetí a čtvrtou poemu z řady s orientální tematikou Turkish Tales. Poema Korzár vypráví příběh Konráda, divokého, nelítostného, krutého a obávaného korzára, vůdce pirátů v Egejském moři. Lara pojednává o šlechtici, který se po letech vrací na rodové panství, kde ho však dožene jeho tajemná minulost. Dle náznaků se může jednat o pokračování Korzára.
Poznámka z českého vydání knihy: "Hebrejské melodie byly napsány roku 1814 na žádost přítele básníkova Douglasa Kinnairda ku výboru hebrejských nápěvů a uveřejněny roku 1815 s hudbou Brahama a Nathana. Básník je příliš necenil, považoval je za kusy příležitostné a sám jich rukopisvyhodil do ohně. Skladatel Nathan je však zachránil s hudbou svojí."
Do tří částí výboru z lyriky čelného představitele anglického básnického romantismu jsou zařazeny básně ze sbírek Hodiny zahálky, Hebrejské melodie, Verše rodinné, Napoleonské básně aj., v nichž vedle teskných básní milostných a kontemplativních jsou zastoupeny i básně s motivy biblickými a politickými. Uspořádal, doslov "Anglický romantismus a Byronova lyrika" napsal a poznámkami opatřil Jaroslav Hornát.
Báseň na faustovské téma. Hlavní postava Manfréd žijící na svém hradě ve švýcarských Alpách o půlnoci využije svých tajemných duševních schopností a přivolá vesmírné duchy, ti mu nabídnou dlouhý věk a sílu. To Manfréd odmítá a žádá duchy aby mu dali zapomnění, takovou moc však nemají a tak mu vykouzlí překrásnou ženu. Manfréd omdlévá, je pronesena kletba a poté hluboce prociťuje úděl člověka. Manfréd je titánský hrdina a nepodléhá a do posledního dechu vzdoruje. Snaží se povznést nad své lidství.
Parisina (1816) je romantická lyricko-epická poema (byronská povídka) anglického básníka lorda Georga Gordona Byrona. Jde o šestou a poslední z řady Byronových poem, pro které se vžil název Turecké povídky (Turkish Tales), ačkoliv se jako jediná z nich neodehrává v osmanském světě. Markýz Azo zjistí, že je mu jeho žena Parisina nevěrná s jeho nemanželským synem, když po návratu z milostné schůzky řekne ve spánku jeho jméno Hugo (Ugo). Hugo byl s Parisinou zasnouben, ale jejich sňatek byl zrušen, protože Azo chtěl Parisinu pro sebe, jejich láska však přetrvala. Jakmile je nevěra odhalena, Azo odsoudí svého syna k smrti stětím a donutí zděšenou Parisinu, aby sledovala Hugovu popravu.
Tento výbor přináší Byronovu lyriku i ukázky z jeho nejslavnějších epických skladeb a je doplněn fotografiemi a výběrem z básníkovy korespondence, jejíž obsah je pro něho příznačný a dokresluje čtenáři představu o jeho osobnosti. Na závěr publikace je uvedena stručná chronologie života a díla.
Lord Byron během svých cest po Evropě navštívil r. 1816, spolu s Shelleym, hrad Chillon na Ženevském jezeře. Dozvěděl se zde o příběhu revolucionáře z 16. století, Francoise de Bonnivard, ženevského duchovního, kterého nechal savojský vévoda ve zdech tohoto hradu uvěznit. A právě jeho osudy Byrona inspirovaly k sepsání slavné poémy Chillonský vězeň. Tato poéma inspirovala K. H. Máchu.
Published:1922
Author's genres genres of all author's books
Publication tags from author's books
We use cookies on this website to personalize ads and analyze traffic.