Čtyři Andersenovy pohádky přeložené Jaroslavem Vrchlickým. Kromě Sněhové královny nalezneme v knize ještě pohádky: Pokladnička, Létající kufr, Pasáček vepřů. Jazyk, kterým jsou vyprávěny je poetický, pro dnešní dětské čtenáře možná trochu náročnější. Text doprovází celostránkové ilustrace Renáty Fučíkové.
Krásne rozprávky dánskeho rozpravkára: Majstri v skoku, Šťastná rodinka, V tom je rozdiel, Príbeh roka, Všetko na pravé miesto, Pod vŕbou, Päť z hrachového struku, Hrdlo fľašky, Polievka z klobásového drievka, Bábkár, Na kačacom dvore, V detskej izbe, Snežienka, Mrzáčik, Ib a malá Kristínka, Príbehy slnečného lúča... obal, krásne farebné ilustrácie Vincenta Hložník, pre čitateľov od 9 rokov.
Hans Christian Andersen je známý především jako autor mnoha desítek pohádek. Ke konci života napsal idylický pohádkový příběh o Šťastném Perovi, v němž se vrátil k vlastnímu dětství a jeho snům. Perovi dal prožít - a spolu s ním ve fantazii jistě také prožíval - osud, jakého se chtěl sám jako dospívající hoch a pak už začínající autor dočkat, život slavného pěvce a hudebníka. Proto je v něm Per šťastlivcem, jemuž od samého, třeba chudého dětství nahrává náhoda i dobří lidé. Je-li Andersenův útlý román tou dětskou touhou určen a svým názvem také výmluvně předznamenán, stejně tak ho prostupuje vlídné hřejivé ovzduší a lidé, s nimiž má Per vztah důvěrného srozumění. Je to svět procítěný skrze vzpomínky z dětství a naplněným jeho bezpečně umístěným inventářem - kupeckými dvory, truhlami, punčem, mašlemi a kvetoucími štěpnicemi: a kolem je opsán magický kruh, jímž neproniknou větry ani blesky. 1. vydání.
V naší knížce na vás čeká Princezna na hrášku Hanse Christiana Andersena a několik pohádek bratří Grimmů: Červená karkulka,Dupynožka,Vlk a 7 kůzlátek,Brémští muzikanti a Zlatá husa, veselá pohádka, podle níž se jmenuje celý výběr.
Podkladem pro české vydání byl německý překlad Ulricha Sonnenberga (Bericht einer Reise in die Sächsische Schweiz, 2001). Cestopisné poznámky známého spisovatele mají charakter reportáže a popisují jeho cestu z Drážďan lodí a poté pěšky do skalních měst v Saském Švýcarsku. Doplul také až do Hřenska a navštívil Pravčickou bránu, odkud se z Hřenska vrací po řece na hraniční přechod v Schandau (Žandov) a zpět do Drážďan. Andersen emotivně a romanticky, jak se na jeho dobu sluší, vnímá krajinu i lidi, které na cestě potkává, inspiruje se jimi v několika básních a zmiňuje mnoho dobových informací z tehdejšího kulturního světa. Popisuje dobu, vliv církve i víru tehdejších lidí. Andersen zde například vzpomíná, jak v okolí Hřenska viděl obraz svatého Nepomuka, ochránce Čech, před nímž se modlil starý muž a žehnala mladá dívka, a uvažuje o tom, že se necítil zrovna nejlépe při myšlence, že se nachází v zemi, kde ho mají za kacíře.