Zelené slunce

Kniha obsahuje devět povídek z prostředí myslivosti, které kombinují uměleckou vypravěčskou formu s tradičním žánrem. Postavy nemají konkrétní jména, jsou definovány pouze svou rolí – lovec, žena, hajný, divočák, srnec a další, včetně cyklisty, houbaře či majitelky kocoura. V příbězích se setkávají v dramatických, tragických i komických situacích, které často vedou k vážným konfliktům. Některé povídky, jako například „Znamení na pažbě“, se odehrávají v minulosti, jiné, například „Okno v patře“, se vyhýbají moderním vlivům. Kniha zachycuje proměny české myslivosti a lovu, který se může pohybovat od groteskních situací („Štvanice na čekané“) přes kriminální zápletky („Poslední náboj“) až po morální dilemata („Šestnácterák“).