Zničená

Nebyla jsem jako ostatní dívky. Dlouho jsem prchala před bolestivými vzpomínkami, až mě nakonec pohltila samotná temnota a deprese se stala mým jediným společníkem. To se změnilo, když se objevil Wes Michals a nabídl mi naději. Nevěděla jsem, že mi čas ubíhá proti mně, že s každou vteřinou se blíží konec něčeho zásadního – konec mého starého já. Snažil se mě varovat, sliboval mi všechno, ale ani to nestačilo. Často se stane, že když si myslíme, že už to horší být nemůže, začíná teprve skutečný boj. Wes věřil, že mě zachrání, ale jeho láska a péče mě paradoxně zničily. Protože po jediném polibku, jediném dotyku, už jsem se nemohla vrátit zpět. Jeho život se stal součástí mého.