Zahrada dětství jménem Eden

Druhá kniha volné trilogie (navazuje na *Po potopě* a *Černou hvězdu*) sleduje životní osudy svobodné malířky Sylvy Donátové v době okupace a války. Příběh se odvíjí pohledem její dcery Jany, která vyrůstá ve zvláštním prostředí – její babička pracuje jako kuchařka v ústavu pro tělesně postižené děti, kde s Janou také žije. Prostřednictvím Janina vyprávění prožíváme její vztahy s matkou, babičkou a okolím od raného dětství až do třináctých let, kdy válka končí a zároveň končí i Janino nevinné dětství. Román, psaný v ich formě, s citem a bez zbytečného patosu vykresluje svět očima předčasně vyspělého dítěte. Autorka mistrně zachycuje neobvyčné prostředí ústavu i myšlení Jany, která k bohémské matce cítí silný obdiv a touhu ji ochránit. Svět, jak ho Jana vnímá, je syrový, realistický a někdy i krutý, ale zároveň čistý a překvapivě moudrý.