Vzdálená hvězda

Tenký román Vzdálená hvězda vychází z posledního příběhu obsaženého ve studii Nacistická literatura v Americe. Vypravěč s kombinací hrůzy a obdivu vypráví o několika setkáních s básníkem. Poprvé se s ním seznámil na literární dílně v 70. letech a znovu, po Pinochetově puči – tentokrát už ne s básníkem samotným, ale s jeho neobvyklou tvorbou, verši psanými do nebe stopami letadel. Pátrání po identitě tohoto básníka a válečného pilota, po smyslu umění a po hranicích oběti, kterou je člověk ochoten podstoupit pro svou jedinečnou vizi, tvoří hlavní dějovou linii, která se prolíná s dalšími příběhy. Kniha, kterou literární kritici řadí mezi klíčová Bolañova díla, je varovným příběhem o umělci, který upřednostňuje estetiku před morálkou, a představuje další z Bolañových pokusů o pochopení moderního zla.