Lars, šťavnatá lebka

Příběh z doby, kdy Evropu ovládali Vikingové. Kdy se národy a bohové starého světa střetávali s nástupem nové civilizace… Druhý díl trilogie Vlčí věk. Dobrodružství Leifa Olafsona tedy pokračují dál. Ke slovu se začíná více dostávat Helgi Troll, který měl v úvodním dílu spíše funkci „přicmrdávače“. Ač byste to jistě do takového chlapáka tvrdého neřekli, zamiloval se. Výprava s ulovenou hlavou krále totiž zavedla skupinu našich Vikingů do tábora, kde potkají Keltku Ulriku, která Helgimu ukradne srdce. Nepřízeň osudu je však záhy rozdělí, Leifa připraví (snad) dočasně o hlavu mrtvého krále, která mu měla zajistit dánský trůn, a do všeho se ještě vloží proradný Lars, zvaný Šťavnatá lebka. Lars je norským jarlem a patří mezi nejtvrdší bojovníky a Vikingy s největší mocí. Žel bohu (Odinovi), stojí na druhé straně než Leif a jeho družina. K ústřední dvojici hrdinů – Leifovi a Helgimu – se přidá ještě třetí, ryze kladná postava Hakan Básník. Helgi nezůstává v lásce sám. Leif už v prvním díle podlehl kráse keltské bohyně Epony a i na Hakana čeká jedna dívka. Rozhodně se ale nemůže mluvit o nějakém štěstí. Děj se neustále proplétá mezi rozchody a setkáními, mezi ztrátami a nalezeními. Naši Vikingové putují po britských ostrovech a hlavně Irsku, kde navíc potkají problém ještě větší, než je Lars – Uctívače ušatých hadů. Že by v Irsku žili draci? To rozhodně nelze říci s jistotou, ovšem uctívači o sobě dávají sakra znát.