V předvečer krize 1905-1914

V letech 1905 až 1914 se světové dějiny zásadně proměnily. V Číně, po staletích císařské vlády, skončila v roce 1912 éra císařů svržením šestiletého Pchu-i a vznikem Čínské republiky. Sunjatsen, vůdce revoluce, se krátce stal prvním prezidentem. Současně zažívalo Japonsko nebývalý vzestup. V roce 1905 snadno porazilo Rusko v rusko-japonské válce a v roce 1910 připojilo Koreu. Ve Velké Británii, za vlády krále Eduarda VII., prosadila labouristická strana řadu reforem a Nový Zéland získal status dominia. Spojené státy úspěšně dokončily stavbu Panamského průplavu, ale arogantním chováním vůči latinskoamerickým zemím si získávaly nepřátele. Největší napětí však panovalo v Evropě, kde mocnosti toužily po válce. Mezinárodní krize v Maroku byla sice zažehnána, ale na Balkáně se rozhořel národnostní konflikt, který velmoci nechávaly bez povšimnutí.