Stefan Zweig o svých esejích, zabývajících se třemi spisovateli 19. století – Balzakem, Dickensem a Dostojevským, řekl: „Jednotným záměrem knihy bylo pokusit se ukázat tyto tři velké a podle mne jediné romanopisce 19. století jako typy, které se právě kontrastností svých osobností vzájemně doplňují.“