Supernova

Nebe se zatáhlo těžkými, nízkými mraky. Pocit tísně opanoval všechny přítomné. „Prosím, rozsviťte!“ poručil nevrlým hlasem muž stojící u tabule. Její zelený, poškrábaný povrch pokrývala změť různobarevných čar a matematických vzorců. Pod nohama muže se při každém druhém kroku ozvalo hlasité křupnutí. Ke specialitě profesora, kromě matematické analýzy, patřila likvidace obrovského množství různobarevné křídy. Jeho výklady u tabule se vyznačovaly nesmírnou dynamikou. Při zapisování vzorců, které čmáral s obrovskými rozmachy, létaly úlomky křídy až do prvních lavic. Stupeň pod tabulí se po hodině Diermannova výkladu podobal křídovému lomu. Stalo se samozřejmostí, že po jeho hodinách nastupovala uklízečka, která musela tuto spoušť dvakrát denně likvidovat.