Společenství lebek

Stáli jsme v největší místnosti rozlehlého panského sídla McLellanových a rozbitými okny jsme hleděli do zahrady. Necítili jsme se právě jako vítězové, protože čarodějova lebka nás přelstila. Chtěl jsem ji zničit křížkem, ale ona nám unikla. Byla pryč a my opět pocítili chuť porážky. Stejně tak nepříjemná byla vzpomínka naslova Izáka McLellana, kterými nám oznamoval, že navazuje na dědictví a závěť svého předka-čaroděje. Místo hlavy měl na krku lebku právě onoho předka, křičící lebku, jak jsme ji nazvali. Jejím objevením tenhle případ začal. McLellan mluvil kromě toho o Společenství lebek, o dědictví Černé smrti a o tom, že patří k dědicům tohoto démona. Byl kousek od nás odhadoval jsem to na dvacet yardů. Když teď vystřelím, zasáhnu ho? Suko stojící vedle mě zašeptal: „Zkusím to hůlkou!"