Spiritualita Václava Havla - české a americké kontexty

Nová kniha Martina C. Putny zkoumá dosud opomíjené zdroje Havlova myšlení a odhaluje kořeny jeho specifické duchovnosti, která se vyhýbá přímému pojmenování Boha. Tato duchovnost má překvapivé kořeny v liberální unitářské církvi v Americe, jejíž myšlenky ovlivnily, mimo jiné prostřednictvím Charlotty Masarykové, i prvního československého prezidenta. Putna sleduje tuto vlivovou linii přes Havlova otce, pražského podnikatele a aktivního člena protestantské mládeže a zednářských lóží. K této rodinné tradici se přidávají další inspirace – v mládí vliv Josefa Šafaříka, který se pohyboval v okruhu existencialismu, a v 80. letech pak skupina filosofů z Kampademie, včetně Zdeňka Neubauera a Ivana M. Havla. Kampademie propojovala myšlenky Jana Patočky s katolicismem a americkou „novou vědou“, která se částečně dotýkala hnutí New Age. Během Havlova věznění se Kampademie stala jeho intelektuálním partnerem v korespondenci, z níž vzešly světoznámé vězeňské Dopisy Olze. Kniha vrcholí kapitolou o Havlově prezidentském období, kde autor popisuje, jak náročnost prezidentské funkce omezila Havlovu vlastní tvorbu. Jeho duchovní rozměr se pak projevoval spíše v heslech a mottu jeho projevů, a také v iniciativách jako Forum 2000 a Cena Vize 97. Kniha, doplněná bohatým fotografickým materiálem a citáty z Havlova díla i ze vzpomínek jeho otce, nabízí vtipně ironický pohled na jeho život a myšlení.