Kniha Sociologie středních vrstev se zabývá dvěma hlavními tématy. Především sleduje, jak se střední vrstvy vyvíjely v průběhu moderní doby – od jejich počátků v období omezené svobody, přes období organizované společnosti, až po současnou „třetí vlnu“, která se objevuje v době rostoucí nerovnosti a nesouměřitelnosti ve společnosti a s tím spojené krize středních vrstev. Autor Jan Keller se zároveň zamýšlí nad tím, jak se měnila mentalita středních vrstev v posledních dvou stoletích.
Druhou rovinou knihy je pohled na samotnou sociologii jako na produkt středních vrstev. Sociologie je zde chápána jako způsob, jakým střední vrstvy interpretují své místo ve společnosti, definují své vztahy k ostatním a zvažují své možnosti a omezení. Autor ukazuje, že střední vrstvy si pomocí sociologických konceptů a schémat řeší tři klíčové otázky: s kým se ztotožňují, co je sjednocuje a jaké možnosti jim jejich postavení nabízí. Všechny tyto otázky jsou pro střední vrstvy charakteristické silnou nejednoznačností – jejich ambice sahají vysoko, ale jejich možnosti jsou spíše omezené. Kniha analyzuje projevy současné krize středních vrstev a zkoumá, jak se tato krize promítá do metod sociologického zkoumání.