Slunce v úplňku

Román podrobně sleduje život studenta Jana Palacha, který se stal symbolem československého odporu proti invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Lenka Procházková zkoumá historické a politické pozadí událostí až do ledna 1969 a snaží se na základě mála vytvořit portrét Palachovy osobnosti. Ukazuje, jak invaze a následná reakce společnosti a vlády na okupaci vedly tohoto mladého muže k promyšlenému a radikálnímu činu, který otřásl zemí a předznamenal nástup normalizace. Autorka vykresluje Palacha jako citlivého, realistického a politicky uvědomělého člověka, který věřil, že jeho oběť může probudit společnost a přispět k politické změně. Příběh je založen na nedokončeném rukopisu Jana Lederera z roku 1988, původně vydaném v samizdatu, a doplněn o chronologii okupace a informace z odtajněných archivů, aby byl srozumitelný i pro současné generace.