Ty jsi dědic svého otce

Slova „Ty jsi dědic svého otce“ byla pronesena k českému a římskému králi Václavu IV. V pouhých sedmnácti letech zdědil po Karlu IV. rozsáhlou říši, sahající od jednoho moře k druhému, a s ní i složité spory, které tehdy sužovaly křesťanský svět. Neustálý boj o moc v církvi, rozdělené papežským schizmatem, ovlivňoval situaci v nejdůležitějších evropských centrech – Paříži a Praze. Pro českého krále bylo klíčové myslet na Řím, kde mohl být korunován císařem jako jeho otec, zatímco francouzský panovník měl bližší vztah k Avignonu. Václav však často své povinnosti odkládal a raději se věnoval zábavám, lovu a milostným dobrodružstvím. Jeho bratr Zikmund, naopak, vnímal evropskou politiku s naléhavostí a stal se Václavovým hlavním soupeřem v otázce lucemburského dědictví po velkém císaři Karlovi.