Jiná, než si myslel

Ariana si vždycky připadala, že pod Gianovou vnější slupkou není nic víc než prázdnota, žádné emoce. Přesto v ní tento muž, kterého znala od dětství, vyvolával pocit dokonalosti. Gian předpokládal, že Ariana si vždycky dosáhne svého, dokud ji to baví. A on se netrápil myšlenkou, že by to mohl být on, kdo bude opuštěn. Rozhodl se proto žít bez pout, bez touhy po někom, bez lásky. Pak ale Ariana prohlásila, že s jeho chladem a uzavřeností nemůže zůstat. A Gian poprvé začal pochybovat o tom, jestli je jeho životní styl skutečně to, co si přeje.