Portrét starého umělce

Uspěšný spisovatel, po letech strávených tvorbou, se potýká s tvůrčí krizí a hledá námět pro svůj možná poslední román. Kniha, jejíž název odkazuje na Joycův *Portrét mladého umělce*, je ironickým pohledem na boj jejího hrdiny – proslulého autora – s vlastními životními zkušenostmi. Jak sám autor (skrze hrdinu) říká, jde o „esej v podobě beletrie o životě věnovaném psaní beletrie“. Hrdina, sužovaný stářím, už rok a půl nedokáže najít téma, které by ho zaujalo a zároveň nebylo příliš podobné jeho předchozím dílům, nebo dílům jiných spisovatelů. Sledujeme jeho úvahy o životě, literatuře a dalších autorech, a také sledujeme, jak se mu neustále rodí a zase opouštějí nové náměty, které se snaží různými způsoby rozpracovat. Přesto si je vědom, že musí napsat ještě jednu knihu.