Ponurý dům I

Devátý román Charlese Dickense, vydávaný postupně ve dvaceti měsíčních pokračováních od března 1852 do září 1853, patří k jeho nejvýznamnějším dílům. Jeho síla spočívá v detailně a propracovaně vykreslených osudech postav, hlavních i vedlejších. Román sleduje vleklý dědický spor a kriticky se vyjadřuje k tehdejšímu soudnímu systému a k společenskému pohledu na chudobu a s ní spojenou kriminalitu. Dickens v něm využívá různé vypravěčské perspektivy. Zvláštností románu je i jeho historický význam – obsahuje první zmínku o neptačích dinosaurech v klasické literatuře. V úvodní kapitole autor pro umocnění tíživé atmosféry použil obraz tehdy známého megalosaura, prvního vědecky popsaného dinosaura z roku 1824.